Pražská arcidiecéze má nového arcibiskupa. Při pontifikální mši v katedrále sv. Víta se úřadu arcibiskupa pražského a primase českého ujal Jan Graubner, který byl doposud olomouckým arcibiskupem. Funkci převzal od kardinála Dominika Duky, který tímto dnem odchází do důchodu. Graubnera čeká v úřadu mnoho výzev, odborníci však zásadní změny ve fungování pražské části katolické církve nepředpokládají.
Graubner se ujal úřadu pražského arcibiskupa. Předpokládá, že bude ve službě tři čtyři roky
151 minut
Novým pražským arcibiskupem se stal Jan Graubner
Graubner při sobotní mši v katedrále svatého Víta na Pražském hradě usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec, a stal se tak 37. arcibiskupem pražským a 25. primasem českým. Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo předal Graubnerovi pallium jakožto symbol arcibiskupa metropolity. Papež Graubnera jmenoval v květnu.
Mši předcházel liturgický průvod z Arcibiskupského paláce, rozezněl se též největší zvon v České republice Zikmund. Chrám byl už před začátkem mše plný, místa k sezení byla obsazena i v bočních lodích.
3 minuty
Události: Graubner se ujal úřadu
Mše se osobně neúčastnil prezident Miloš Zeman, zastupovali ho představitelé Kanceláře prezidenta republiky. V katedrále jsou premiér Petr Fiala (ODS) či bývalý prezident Václav Klaus, kterému Duka v úvodu poděkoval za dlouholetou spolupráci a přátelství. Na místě jsou předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) nebo zástupci diplomatického sboru.
Na mši jsou také čeští, moravští a zahraniční biskupové. Vedle oltáře je vystavena jako vzácná relikvie lebka svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa z desátého století a hlavního patrona pražské arcidiecéze.
Na uvedení nového arcibiskupa zamířili věřící nejen z Čech, ale i z Moravy. Například ze Strážnice, odkud Graubner pochazí, vyrazil už brzy ráno autobus plný krojovaných poutníků. „Otec arcibiskup Graubner je dlouholetým čestným členem naší jednoty Orla. Proto jsme rádi, že ho naše děti i dospělí mohou přijet podpořit v našich tradičních strážnických a orelských krojích,“ řekl starosta Orelské jednoty ve Strážnici Jan Tomšej.
Čtyři roky ve funkci?
Graubner předpokládá, že bude ve službě tři, možná čtyři roky. „Když jsem namítal tuto krátkou dobu kardinálu prefektovi, tak mi řekl, že je mu to jasné, ale že není dané ultimátum, ale že mám počítat se třemi čtyřmi lety. Tak uvidíme, i já to beru s velkou svobodou. A nemyslím si, že tady budu dělat nějaké velké životní dílo,“ řekl.
První kroky v úřadě podle svého vyjádření udělal, když šel v sobotu dopoledne do katedrály. „Předtím jsem písemně převzal úřad a potvrdil jsem v úřadě všechny vysoké funkce,“ sdělil Graubner. V nedělil jej čeká první úkol, bude uvádět nového faráře.
Z Olomouce si Graubner na pražské arcibiskupství žádného spolupracovníka nepřivede. „Počítám s tím, že tady je dost kvalitních lidí. Nemyslím si, že by bylo dobré sem přivádět někoho jiného. Já jsem přišel, protože jsem byl poslán pracovat s lidmi, kteří tady jsou. Zda se někdo časem vymění, uvidíme,“ řekl.
Směrem k farníkům chce posilovat spolupráci. V současném světě je řada krizí, a je proto třeba se soustředit na to, co pomůže do budoucna pevněji stát na nohách, podotkl. „A vytvářet živé společenství, které může zakoušet radost z boží blízkosti,“ dodal nový pražský arcibiskup.
Výzvy pro nového pražského arcibiskupa
Nového pražského arcibiskupa čeká v Praze řada výzev. Podle dohody o církevních restitucích se od roku 2030 bude muset katolická církev v rámci odluky církve od státu spoléhat pouze na své vlastní hospodaření. V církevních kruzích se navíc stále debatuje o Nadaci Arietinum, do které Dominik Duka převedl majetek církve v hodnotě čtvrt miliardy korun. Za to si vysloužil kritiku z řad duchovních i věřících. Na novém arcibiskupovi tak bude stabilizovat nejen ekonomickou situaci, ale i vnitřní spory v církvi.
Graubner se bude muset vyrovnávat také s úbytkem věřících. Podle posledního sčítání lidu z minulého roku se v pražské arcidiecézi přihlásilo ke katolické církvi pouze sto tisíc lidí. V Praze pak ubývá také kněží. Zatímco v olomoucké arcidiecézi světil Graubner několik novokněží ročně, pražská arcidiecéze zatím letos žádné mladé novokněze nemá a minulý rok měla pouze jednoho.
Velké změny se od Graubnera neočekávají
„Domnívám se, že s Janem Graubnerem přichází zkušený člověk. Bude se muset adaptovat na pražské poměry, ale zdá se, že je člověkem nakloněným dialogu. Nečekám nějaké výraznější změny, ale myslím, že s ním bude lepší komunikace než v posledních letech s panem kardinálem Dukou,“ uvedl pro ČT kněz a teolog Tomáš Halík.
Sám Graubner řekl, že nejdříve chce diecézi poznat, a teprve poté bude uvažovat o případných změnách. „V den, kdy se ujmu úřadu, potvrdím všechny lidi v jejich funkcích. Pak se budu muset snažit všechno poznat. Chci brzy navštívit farnosti, třeba i charity a církevní školy a tak dále, abych se v tom mohl zorientovat a vědět, jak navázat na to, co dělali předchůdci,“ řekl minulý měsíc.
Graubnerovo dlouhodobější působení v Praze se nicméně neočekává. Katoličtí biskupové musejí podávat do rukou papeže rezignaci ve věku 75 let, tohoto věku Graubner dosáhne již na konci srpna příštího roku. „Svatý stolec ví, že Česká biskupská konference se z důvodu věku musí z velké části generačně obměnit. Jmenováním Graubnera si tak Řím vzal čas a nový pražský arcibiskup pak bude pravděpodobně jmenován na závěr celé této vyměny,“ dodává Halík.
Duka podpořil nástupce
Odcházející kardinál Dominik Duka volbu svého nástupce přivítal a vyzval duchovní i věřící své byválé diecéze, aby Jana Graubnera plně přijali a podporovali. Zároveň uvedl, že do dalšího směřování pražské místní církve nehodlá zasahovat a svému nástupci nechá volnou ruku. „Při svém odchodu chci zdůraznit, že odcházím doopravdy, nebudu do ničeho zasahovat ve vedení pražské arcidiecéze a vynasnažím se také nic nekomentovat,“ napsal Duka věřícím v dopisu na rozloučenou.
Ačkoli Duka odchází z úřadu pražského arcibiskupa, nadále zůstává kardinálem římské církve a až do dosažení věku 80 let má právo účastnit se konkláve při volbě nového papeže. Bývá zvykem, že emeritní biskupové tráví první rok svého důchodu mimo diecézi kde působili, aby umožnili věřícím přijmout změnu vedení. Učinil tak například kardinál Miloslav Vlk. Zda se k podobnému kroku chystá i Duka, zatím jasné není.
Na závěr sobotní mše promluvil premiér Fiala, který zavzpomínal na dřívější setkání s Dukou i Graubnerem. Duka podle něj úřad pražského arcibiskupa vykonával s velkým smyslem pro řád a tradici, s úctou k institucím a člověku. „Při vedení pražské arcidiecéze v těchto složitých časech půjde především o uplatnění moudrosti, lidského přístupu, o spolupráci, hledání konsensu,“ prohlásil Fiala. Graubner přináší podle něj zkušenost, nadhled a porozumění, je ochoten naslouchat a spojovat.
Stíny minulosti
Jan Graubner se narodil roku 1948 v Brně. Na kněze byl vysvěcen v červnu 1973. Poté působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Do roku 1990 byl farářem také ve Vizovicích. V roce 1990 Graubnera papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem olomouckým. O dva roky později se stal arcibiskupem. Známý je také z pozice předsedy České biskupské konference.
V úřadu olomouckého arcibiskupa se musel Graubner vyrovnat s opakovanou kritikou nejen ze strany médií, ale i řadových věřících. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Františka Merty, který v 90. letech zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na něj policie odložila a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá.
Čelil také nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály nebo v kauze arcibiskupských sklepů. Pozornost vzbudilo i svěření sta milionů korun z fondů diecéze společnosti Arca Capital.
Pražská diecéze byla založena roku 973 vyjmutím Čech z pravomoci biskupství řezenského a pokrývá Prahu a Středočeský kraj. Prvním pražským biskupem byl Dětmar, druhým pak sv. Vojtěch. Za vlády Karla IV. byla diecéze papežem Klementem VI. povýšena na arcidiecézi. Prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic. Dosud se na pražském biskupském stolci vystřídalo 27 biskupů a 36 arcibiskupů. Z historického titulu je pražský arcibiskup zárověň primasem českým, tedy formálně nejvyšším představitelem katolické církve v zemi.
