Arcibiskup Graubner je řazen ke konzervativnímu křídlu církve

Dlouholetý olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner se stal novým arcibiskupem pražským. Bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků v Česku. Sám se přitom za konzervativce nepovažuje, nicméně „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. Letos v březnu vyzval moskevského patriarchu Kirilla k tomu, aby se zasadil o ukončení války na Ukrajině.

„Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl před lety jeden z nejdéle sloužících představitelů římskokatolické církve v České republice.

Do čela olomoucké arcidiecéze byl Jan Graubner uveden v listopadu 1992. V církevní hierarchii začal stoupat po roce 1989, v březnu 1990 se stal titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci. Po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka v září 1991 pak převzal správu arcidiecéze a o rok později nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup.

V úřadu se musel Graubner vyrovnat s opakovanou kritikou nejen ze strany médií, ale i řadových věřících. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Františka Merty, který v 90. letech zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na něj policie odložila a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. Čelil také nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály a také v kauze arcibiskupských sklepů.

Tříkrálová sbírka

Graubner jako metropolita moravský patří už téměř tři dekády mezi špičky římskokatolické církve v zemi, už podruhé vede i Českou biskupskou konferenci. Kněz, který se zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve, se zasloužil třeba o Tříkrálovou sbírku.

Vyjednával také o majetkovém vyrovnání státu a církve, na jehož základě se olomoucké arcidiecézi například vrátil Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži.

V létě 2021 se připojil ke kritice kandidatury mluvčího pražského arcibiskupství Josefa Nerušila ve sněmovních volbách za SPD. Uvedl, že politické postoje kandidátů do sněmovny za strany s extrémními názory, kteří jsou spojováni s katolickou církví, nejsou postojem církve.

Od dětství

Brněnský rodák vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí v živnostenské rodině. Svůj vztah k Bohu získal Graubner především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm zrálo už v dětství. Gymnázium ho „nepřevychovalo“, ovšem před seminářem musel ještě na rok do továrny, aby se takzvaně „kádrově vylepšil“. V roce 1968 se na původ už neptali a cesta ke Graubnerovu teologickému studiu v Olomouci byla otevřená.

Kněžské svěcení přijal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic. Poté začala jeho cesta do nejvyšších církevních kruhů.

Církev není podle Graubnera úřad, ale společenství živých lidí, kterému slouží. Své povolání proto vnímá jako poslání a věnuje mu veškerý čas. V roce 2008 mu tehdejší prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
13:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 1 hhodinou

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 10 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 11 hhodinami

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 13 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 21 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 22 hhodinami
Načítání...