Vnitro už vydalo přes 300 tisíc víz pro lidi prchající před válkou na Ukrajině

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že se počet běženců ustálil na zhruba 300 tisících. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale naopak odjíždějí. Podle úterního vyjádření ředitele cizinecké policie Milana Majera by se mohl počet uprchlíků podle jednoho ze scénářů zvýšit na půl milionu v souvislosti s pokračující ruskou agresí na jihu a východě země. 

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají víza dočasné ochrany, která jim umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.

Na cizinecké policii se ve středu nahlásilo 2450 lidí, dohromady se zaregistrovalo téměř 186 tisíc uprchlíků. Děti do patnácti let se na policii hlásit nemusí.

Asociace krajů by měla do příštího jednání Ústřednímu krizovému štábu (ÚKŠ) předložit plán ubytovacích kapacit, které budou soukromí vlastníci v létě potřebovat pro komerční využití. Podle Rakušana je potřeba mít přehled, kolik míst, která nyní uprchlíci užívají, bude potřeba nahradit alternativním ubytováním.

Práce pro uprchlíky: Firmy mají podle MPSV desetitisíce volných míst

Najít práci v Česku není pro uprchlíky z Ukrajiny problém. Podle ankety MPSV jsou desetitisíce volných míst. Konkrétně ministerstvu odpověděla necelá polovina ze 120 tisíc oslovených zaměstnavatelů, nabídli přes 51 tisíc volných míst vhodných pro ukrajinské občany. Dosud našlo práci v Česku 24 tisíc uprchlíků.

Problém však může nastat, když by chtěli Ukrajinci pracovat ve svém oboru. Každý čtvrtý uprchlík má vysokoškolské vzdělání, ale třetina volných míst jsou jen pomocné pozice. Například Antonína Zozuljová, která má šestnáctiletou praxi jako forenzní bioložka u ukrajinské policie, nyní uklízí ve školce v Ostravě.

„Mám tu dobrý plat, proto jsem spokojená. Ale samozřejmě bych si přála najít práci v oboru,“ poznamenala. Podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové si někteří uprchlíci raději vybírají krátkodobé pracovní poměry, „protože věří, že se brzy vrátí do vlasti“.

Nahrávám video

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má přesto smysl práci běžencům nabídnout. Výhodné je to podle něj pro obě strany. Ukrajinci budou mít možnost seberalizace a vlastní obživy, pomůže to i státu. „Posílení ekonomiky, posílení přímo do státního rozpočtu, to jsou další důvody, proč má smysl tyto lidi zapojit do našeho trhu práce,“ zdůraznil.

Česko a dalších osm států podle Bartoše požádá o finanční pomoc Evropskou komisi

Česko a dalších osm států nejvíce zasažených uprchlickou krizí v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině požádá podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) Evropskou komisi o finanční pomoc.

Státy by měly do konce dubna předložit návrh čtrnácti opatření, která mají pomoci řešit současné potřeby jednotlivých zemí. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že jejich cílem je zajistit účinné využití existujících i dodatečných evropských zdrojů, k čemuž je nutná úprava dosavadních podmínek.

Návrh společně podle Bartoše připravily země Visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, dále Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy.

„Ve společném dopise ministrů těchto našich devíti států vyzveme Evropskou komisi, aby prodloužila čas na dokončení projektů, tedy umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později, a více rozvolnila dílčí pravidla v končícím programovém období,“ sdělil Bartoš.

Ministr upozornil také na problémy ve stavebnictví, kdy chybějí některé zásadní materiály a firmy se také potýkají s nedostatkem pracovníků. Z oboru odešlo mnoho Ukrajinců bránit svou vlast. „Ceny staveb a některých materiálů rostly velmi vysokým tempem, o 50 procent a více,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 8 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 11 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 12 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 16 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.