Odborům vadí zmrazení platů hygieniků i dalších pracovníků v nemocnicích. Jejich role je nezastupitelná, zdůrazňují

Odbory kritizují, že zdravotníkům na nižších pozicích a pracovníkům v sociálních službách porostou platy jen o 700 korun místo dříve slíbených 1400 korun. Vadí jim také zmrazení platů pro hygieniky, kteří jsou státními úředníky, a nezdravotnické pracovníky nemocnic. Lékařům pracujícím v hygienické službě ale platy přesto stoupnou asi o 15 tisíc korun, odměna se jim bude vypočítávat podle jiných tabulek.

Vláda rozhodla o růstu platů pro příští rok ve středu. Zdravotníkům porostou o šest procent, učitelům o dvě procenta a ostatním státním zaměstnancům většinou o 700 korun. Státním úředníkům a ústavním činitelům platy příští rok neporostou.

„Za velmi rizikové v našem resortu považujeme zvláště nezvýšení platů zaměstnancům hygienické služby. Jejich role je v boji s pandemií nemoci covid-19 nezastupitelná a motivace velmi nízká,“ uvedl Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Hygienické stanice zaměstnávají 2300 lidí, loni stoupl počet jejich pracovníků o 134 tabulkových míst.

Na zvýšení platů lékařů pracujících na krajských hygienách a ve Státním zdravotním ústavu ministerstvo ve svém rozpočtu počítá se 17,2 miliony korun. Dojde totiž ke zrušení speciálních platových tabulek, které jejich odměny dříve stanovily.

Podle nich jsou lékaři pracující v orgánech ochrany veřejného zdraví zařazení do jedenácté až šestnácté platové třídy, které se ještě dál dělí podle doby praxe v oboru. Po nástupu mají plat 36 770 až 52 630 korun měsíčně, nad 60 tisíc korun se dostanou v nejvyšší třídě po devíti letech, nad 70 tisíc po 27 letech praxe. Průměrný plat lékaře u akutního lůžka byl přitom vyšší než 88 tisíc korun.

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že jejich tarify by se tak měly zvýšit asi o 15 tisíc korun. S dosavadními platy byl v některých regionech problém nově zřízená místa na hygienických stanicích obsadit.

Platy neodborných pracovníků ve zdravotnictví se nezvýší

Odborům také vadí to, že zdravotníkům v sedmé platové třídě, jako jsou ošetřovatelky nebo sanitáři, se tarifní plat zvýší jen o 700 korun místo dohodnutých 1400 korun. „Za ještě horší považujeme nezvýšení platů nezdravotníků. Uklízečky, kuchaři, údržbáři a také technicko-hospodářští pracovníci už ani vloni neměli zvýšené platy,“ napsaly dále odbory.

Vládu proto vyzývají k přehodnocení svých návrhů a chtějí jednat s managementy nemocnic o kolektivních smlouvách, které by zajistily navýšení slibované předchozí vládou.

Příjmy zdravotníků ovlivnila pandemie

Většině zdravotníků porostou platy o šest procent, což vychází z dohody se zdravotními pojišťovnami, které rozdělují peníze z veřejného zdravotního pojištění. Průměrný plat ve veřejné sféře byl loni 39 782 korun, průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší. Meziroční růst byl kolem pěti procent.

Lékaři působící v akutní lůžkové péči loni brali v průměru 92 099 korun hrubého měsíčně, zdravotní sestry průměrně 51 976 korun. Příjmy zdravotníků loni výrazně ovlivnila pandemie, bylo víc přesčasů i odměny za covid-19. V zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy, jsou řádově o tisíce nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 23 mminutami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 2 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 12 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.