Do fondu pocovidové obnovy půjde 191 miliard, řekl poslancům Havlíček

Poslanci ve čtvrtek pokračovali v debatě o národním plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by měl obsáhnout 191 miliard korun. Na dopoledních interpelacích vyvolalo spor diplomatické angažmá bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Odpoledne měly následovat interpelace na premiéra, který ale ve sněmovně nebyl. Na otázky poslanců tedy odpovídal ministr zdravotnictví a ministryně financí.

Ministr Karel Havlíček v Poslanecké sněmovně
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Národní plán obnovy má fungovat jako závazný podklad pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie, který společenství zřídilo na ozdravení evropského hospodářství po koronavirové pandemii. Peníze by podle záměrů českého kabinetu měly jít například na digitalizaci, na stálou infrastrukturu, na vědu, výzkum a inovace i na vzdělávání. Podporu by měla získat také zdravotní prevence.

Vláda původně počítala s tím, že by Česko mělo získat 172 miliard. Ministr průmyslu a obchodu Havlíček ale ve čtvrtek na plénu sněmovny oznámil, že kabinet po konzultaci s Bruselem navýšil plán obnovy o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun.

„Ostatní země si tam rovněž dávají vyšší částku, než která je určená v té dotaci,“ podotkl před poslanci ministr Havlíček. Vláda tím podle něj říká, že pokud by spotřebovala v ideálním případě celých 172 miliard korun, může využít další úvěrové zdroje z Fondu pro budoucí generace. „Takže těch deset procent navíc, které máme jako rezervu, chceme vyčerpat,“ dodal. „Nicméně to, z čeho se budou nakonec čerpat, bude vyplývat z toho, jak se postupně budou zdroje alokovat do jednotlivých projektů.“

Na předchozích setkání se podle něj například dohodlo, že na digitální transformaci má jít 28,2 miliardy korun, na fyzickou infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci 80 miliard a objem peněz na vzdělávání a trh práce vzrostl na 41 miliard korun.

Havlíček také informoval o tlaku ze strany EU, kvůli kterému musela vláda některé projekty přepočítat. Například navýšila peníze na řešení dopadů klimatických změn, protože nedávaly požadovaných 37 procent alokace. Evropská komise se však podle něj chová korektně, ale je náročná v kontrole takzvané zelené transformace.

Výhrady z opozice

Pirát František Kopřiva zdůraznil, že plán nemá být o „porcování medvěda“, peníze by měly jít do konkurenceschopných oblastí s vysokou přidanou hodnotou. Zmínil digitalizaci a plnění klimatických cílů. „Nechceme být montovnou Evropy,“ řekl. Dbát se musí podle něho i na sociální rozměr investic.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh vznikal jako sbírka přání jednotlivých resortů a účelových skupin. „Plán byl zpracován jako povinné slohové cvičení, které vyžaduje Evropská unie,“ řekl.

Poslanec Jiří Kobza za SPD uvedl, že evropský plán mu připomíná rychlou půjčku na novou kuchyň, přičemž se neví, kdo ji splatí. Zadlužování je podle něho třeba zastavit. Martin Baxa (ODS) nabádal k tomu, aby se s penězi vzhledem k nutnosti jejich následného splacení zacházelo obezřetně.

Spor o finské angažmá

Dopoledne se sněmovna věnovala tradičním interpelacím. Poslanci se střetli především nad diplomatickým angažmá někdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který se má stát českým velvyslancem v Helsinkách; pirátský poslanec Jan Lipavský tuto nominaci zpochybnil jako troufalou, neobhajitelnou, protože Vojtěch nemá s diplomacií zkušenost.

Premiér Andrej Babiš v písemné odpovědi budoucího velvyslance hájil. Vojtěchovo působení v roli ministra, do jehož gesce výslovně spadají i zahraničněpolitické záležitosti včetně unijních, je podle něj dostatečnou kvalifikací. „Zásadu profesionality naplňuje mnohem vrchovatěji, a to ať už svým vzděláním, bezpečnostní způsobilostí, jazykovou kompetencí, která z mé zkušenosti předčí mnohé zasloužilé velvyslance, ale v neposlední řadě i kompetencí společenskou,“ napsal ministerský předseda.

Lipavský prohlásil, že většina diplomatů, i když absolvovali víc vysokých škol a hovoří více jazyky, nemá šanci dostat se na vrchol své diplomatické kariéry, protože míst velvyslanců je omezený počet, a pak „se nám na padáčku snášejí politické nominace“.

Poslanec ANO Jaroslav Bžoch poukazoval na to, že politické nominace hájil už první československý ministr zahraničí Edvard Beneš, a Lipavský tedy nepřímo říká, že zavedl trafiky. „Politické nominace tu byly a budou i nadále,“ uvedl Bžoch. Proti vyjádřením Lipavského se ohradil rovněž Antonín Staněk (ČSSD), když uvedl, že ve Spojených státech, které jsou pro Piráty podle něho inspirativní, existují politické nominace velvyslanců rovněž.

Obnovení dětských skupin

Odpoledne pak ve sněmovně probíhaly interpelace premiéra, kterým ale kvůli jeho nepřítomnosti čelili hlavně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Ten při té příležitosti sdělil poslancům, že o obnovení činnosti dětských skupin za platných protiepidemických opatření by mohlo ministerstvo zdravotnictví rozhodnout do pátku. Po znovuotevření dětských skupin volá opozice.

„Dal jsem k dispozici tuto otázku našemu právnímu oddělení a bylo mi přislíbeno, že opravdu se to vyřeší v průběhu dneška zítřka. Uvidíme, jak se dohodnou i s kolegy, aby to bylo v rámci toho stávajícího omezení,“ řekl ministr.

Arenberger nicméně uvedl, že dětské skupiny „jsou něco na úrovni hlídání dětí“ a s předškolní výchovou nemají mnoho společného. Poslankyně STAN Věra Kovářová však namítla, že dětské skupiny navštěvují i předškoláci. Jejich znovuotevření by podle poslankyně pomohlo návratu řady rodičů do práce.

Ministr také připustil možnost, že by do školek mohly chodit i mladší děti, pokud maximální povolená kapacita 15 dětí na třídu nebude naplněna předškoláky. „Možnost tu je, není velká,“ uvedl Arenberger.

Stížnosti na nepřítomnost členů vlády

Kromě již zmiňované Schillerové a Arenbergera ve čtvrtek odpoledne na dotazy poslanců odpovídal už jen ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Předseda sněmovny Radek Vondráček z vládního hnutí ANO se chce tedy obrátit na vládu a jednat s ní o docházce ministrů na sněmovní interpelace. Řekl to v reakci na stížnosti předsedkyně opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové.

Adamové vadili chybějící ministři a prohlásila, že většina vlády má sněmovnu „na salámu“. „Chtěla bych vás tedy požádat pane předsedo sněmovny, aby, byť už se chýlíme ke konci volebního období a možná někteří ministři už si balí, tak aby opravdu nezanedbávali tuto svoji povinnost, abyste je k tomu vyzval jako jejich stranický kolega a aby se zkrátka nedělo to, že má většina vlády, ani ne polovina, ale většina vlády Poslaneckou sněmovnu na salámu,“ prohlásila předsedkyně TOP 09.

„Já těch stranických kolegů ve vládě moc nemám, možná jenom tak tři. Ale ujišťuji vás o tom, že se mi to taky nelíbí, že tady nejsou. Takže slibuji, že se obrátím na vládu, abychom ty interpelace nějakým způsobem řešili důstojnou formou,“ reagoval Vondráček.