Národní plán obnovy by měla vláda projednat ještě v dubnu, uvedl Havlíček

Národní plán obnovy byl podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) v pátek, po diskuzi v rámci členů koalice, poslán do meziresortního připomínkového řízení. To bude trvat několik následujících dnů. Chtěl by, aby ho ještě v dubnu projednala vláda, a poté bude okamžitě odeslán Evropské komisi.

Ministr dopravy a obchodu a průmyslu Karel Havlíček (za ANO)
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

Národní plán obnovy má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle Havlíčka by z něj mohla Česká republika získat 172 miliard korun a dále bude moci čerpat půjčky až do výše asi 405 miliard korun. Na konci března uvedl, že v rámci koalice se jedná o zapojení dalších zhruba 18 miliard korun právě ve formě úvěrů.

Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, asi 79 miliard korun, je určena na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. S podporou se počítá i na zdravotní prevenci. Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna. Ona a následně Rada Evropské unie by se měly vyjádřit do tří měsíců od předložení ze strany členských států.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie. Vláda jeho přípravu a konzultace plánu podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.

Peníze z programu COVID III podpoří i investice

Vláda v pondělí také schválila rozšíření státem zaručených úvěrů firmám v programu COVID III o úvěry určené nejen na provoz, ale i na investice. Podpora se nově bude vztahovat na investiční úvěry až do 90 milionů korun v závislosti na velikosti podniku a maximální výši ručení.

V případě firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit až do 90 procent u úvěrů do 50 milionů korun a do 50 procent pro úvěry do 90 milionů korun. V případě podniků od 251 do 500 zaměstnanců by stát měl ručit až do 80 procent pro úvěry do 50 milionů korun a až do 50 procent u úvěrů do 80 milionů korun. O podporu bude možné požádat do konce roku a délka ručení bude maximálně šest let.

Zaručené úvěry budou postupně podle dnešního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nahrazovat přímou vládní pomoc. „Máme tu program COVID III, kterým jsme si vytvořili úvěrový rámec ve výši zhruba 500 miliard korun připravených u komerčních bank pro podnikatele a firmy k nastartování jejich podnikání. Jako velice důležité pak vidím rozšíření účelovosti zaručených úvěrů z provozních na investiční,“ uvedla. Začátek čerpání investičních úvěrů lze očekávat zhruba na počátku května.

Banky v COVID III k 15. březnu podle ČNB schválily 4204 žádostí v objemu 28,4 miliardy korun. Podnikatelé z programu zatím získali půjčky za zhruba 23,4 miliardy korun. Ve srovnání s údaji k 28. únoru počet přijatých žádostí k 15. březnu vzrostl o 280, objem stoupl o 1,4 miliardy korun.

Kabinet se shodl na podpoře provozovatelů dětských skupin

Stát přispěje provozovatelům dětských skupin, které byly kvůli epidemii od 1. března plošně zavřeny, na nájemné a zvýšené náklady související s epidemií covidu. Vláda schválila také vyčlenění 74,2 milionu korun pro provozovatele dětských skupin, které byly kvůli epidemii od 1. března plošně zavřeny. Podpora má směřovat na nájemné a zvýšené náklady související s epidemií covidu.

Dotace má pokrýt polovinu výdajů poskytovatele na nájemné na období šesti měsíců v průběhu roku 2021. Na další částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících s pandemií je určena suma 44,2 milionu korun, výše dotace se bude odvíjet od počtu pečujících. V Česku je aktuálně v provozu 1132 dětských skupin s celkovou kapacitou 15 049 míst.