Přípravy takzvaného Národního plánu obnovy jsou v závěrečné fázi. Má být podkladem pro čerpání zhruba 172 miliard korun z fondu Evropské unie. Peníze mají pomoci ekonomice po koronavirové krizi. Dalších zhruba 400 miliard bude možné čerpat prostřednictvím půjček. Mantinely pro využití peněz jsou dané – projekty se mají zaměřit na rozvoj strategických oblastí, třeba přechod na zelenou elektřinu, digitalizaci nebo vzdělávání. Část opozice kritizuje vládu, že přípravy podcenila. To ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítá.
Národní plán obnovy se finalizuje. Česku má přinést přes 170 miliard z fondu Evropské unie
5 minut
Události: Česko dokončuje Národní plán obnovy
„Je to vždycky o nějakém kompromisu. Troufám si tvrdit, že po desítkách jednání jsme byli schopni nalézt kompromisy. Samozřejmě ne všichni odejdou od stolu zcela spokojení. Ale to je samozřejmě vždycky, protože logicky požadavky jsou vyšší, než jaké jsou finanční zdroje,“ řekl Havlíček.
Pro Evropskou unii jsou prioritami klima a digitalizace. I v Česku tak největší částka půjde na dopravní a ekologické projekty, například obnovu lesů nebo výstavbu solárních elektráren. Do digitalizace má jít 34 miliard korun, na vzdělávání a trh práce ještě o sedm miliard víc. Do zdravotnictví Česko využije 15 miliard korun.
Zbylé peníze mají směřovat na výzkum, vývoj a inovace a také do podpory podnikání. Celkem plán počítá s asi 190 miliardami, což je zhruba o dvacet víc, než poskytne Unie. Zbytek bude Česko financovat z půjček.
Miliardy korun ročně se pak v tuzemsku po třináctileté pauze chystá investovat i Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Dostat by je měly třeba firmy s potenciálem růstu.
„Cílem těchto plánů obnovy je poskytnout členským státům prostředky na dodatečné investice, které pomohou zmražené ekonomiky nastartovat. Zároveň, co je důležité, aby tyto investice šly do oblastí, které posunou tyto ekonomiky dál,“ vysvětlila ekonomická expertka Zastoupení Evropské komise v ČR Pavlína Žáková.
Plán kritizuje část opozice i někteří experti
Část opozice tvrdí, že vláda přípravu plánu podcenila. „Vláda na začátku toto uchopila velmi špatně, protože si začala myslet, že ty prostředky jsou na to, aby kompenzovala škody, které tady vznikají. To jsou prostředky, které mají sloužit do budoucna jako investice do vzdělání, do digitalizace,“ poznamenal lidovecký poslanec Ondřej Benešík.
Havlíček se ale brání, že plán byl diskutován s desítkami subjektů, jako jsou asociace, svazy či odborné platformy. „Opozice je od toho, aby kritizovala, my jí to nemůžeme vyčítat. Já jsem se ještě nesetkal s něčím, co bychom představili, notabene strategického charakteru, a opozice by řekla to je výborné. Já jsem přesvědčen, že plán je připraven poctivě,“ prohlásil ministr.
Podle kritiků ale tuzemskému plánu na využití peněz chybí celková vize. „Zatím jsem z těch jednotlivých komponent nevyčetl, jaký má být cíl, jaké situace má být dosaženo, a co mně stále vadí, je to, že z toho Národního plánu obnovy nemohu vyčíst nějakou exkluzivnost. Je to jakýsi sled projektů,“ okomentoval ekonom České spořitelny Petr Zahradník.
Obce a města asi získají méně
Část peněz by mohla jít například na zvyšování digitálních dovedností učitelů i studentů. „Je důležité vzdělávat učitele dál v digitálních technologiích, ale také je důležité, aby na školách vznikaly takzvané robotické inkubátory a děti se seznamovaly s dostupnou digitální technologií,“ vysvětlila ředitelka Základní školy Neštěmická v Ústí nad Labem Marie Čápová.
Různé projekty mají připraveny také města a obce. Realizovat jich ale z Národního plánu obnovy budou zřejmě moci méně, než čekaly. „Zdá se, že z Národního plánu obnovy na nás moc nezbylo, komponenta brownfieldy, která tam byla, tam sice zůstala, ale s nulovou částkou. Máme přislíbeno, že snad se tam něco vrátí. Komponenta, která se týká dopravy, tak z ní bohužel zcela vypadla městská hromadná doprava,“ přiblížila ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Třeba Olomouc by ráda nakoupila bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, Karlovy Vary by chtěly zlepšit dopravní situaci na lázeňském korzu, v Brně by mohly přibýt bezkontaktní služby městské knihovny.
Plány má také Hradec Králové. Zatímco nyní slouží budova v rámci Gayerových a Vrbenského kasáren jako zázemí prodejen, do budoucna by je měly nahradit expozice Národního technického muzea. „Ta předběžná dohoda s Národním technickým muzeem je. Chybí jen peníze, probíhá příprava projektové dokumentace, takže nějaký čas to potrvá,“ nastínil vedoucí městského odboru rozvoje Karel Vít.
„My jsme se na to dívali optikou toho, kde lze podobné zdroje čerpat jinde. Já jsem například obcím říkal, že my jim umožníme tyto zdroje čerpat třeba v Operačním programu doprava,“ přiblížil Havlíček. Plán obnovy má kabinet Evropské komisi předložit na přelomu dubna a května.
