Na Táborsku se potvrdilo první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže. V chovu v obci Dlouhá Lhota ji mělo asi třicet ptáků, polovina z nich během dvou dnů uhynula. Nákazu do chovu nejspíš zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Veterináři u uhynulé drůbeže potvrdili subtyp choroby H5N8, stejně jako u čtvrtečního případu uhynulých divokých labutí na Písecku. Zbytek drůbeže v chovu bude utracen, veterináři vytyčí kolem chovu tříkilometrové a desetikilometrové pásmo, kde zavedou mimořádná opatření, například ohledně přepravy drůbeže.
Viry ptačí chřipky jsou běžné u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný jenom pro ptáky, lidem neublíží.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád uvedl, že k podobným celorepublikovým opatřením zatím není důvod. Veterináři by k takovému kroku přistoupili zřejmě až v případě, že by bylo ohnisek ptačí chřipky více.
Vláda slibuje pomoc
Chovatelé by měli za uhynulá zvířata dostat od státu odškodnění. „Mají ze zákona garantovanou náhradu za utracená zvířata a ministerstvo zemědělství jim také proplácí veškeré účelně vynaložené náklady, které vyplynou z opatření nařízených na místě. Žádosti o náhradu je nutné podat do šesti týdnů od utracení zvířat,“ sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Ministr v pátek vyzval chovatele k tomu, aby dělali pravidelně kontroly ptactva a případné úhyny hlásili. Stát má připravené peníze na odškodné za možné utrácení drůbeže. V roce 2017, kdy bylo v ČR vybito téměř 100 tisíc ptáků, vyplatil stát na odškodném 23 milionů korun.
Nákazová situace v Evropě není podle Tomana dobrá, například ze Švédska je hlášena nákaza v chovu s 1,3 milionu ptáků, kteří se tak budou muset utratit. V Evropě se podle něho naštěstí nevyskytuje subtyp choroby H5N1, který by byl potenciálně přenosný také na člověka.
- Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
- Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
- Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
- Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.
170 případů v Evropě
Podle tajemnice Agrární komory Gabriely Dlouhé se v Česku v současnosti chová více než 24 milionů kusů drůbeže, soběstačnost v drůbežím mase je na 65 procentech a u vajec na 80 procentech tuzemské spotřeby.
„Jen od začátku roku je v Evropě hlášeno 170 případů výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže, zejména krůt, 78 ohnisek u volně žijících ptáků a dvě ohniska u ptáků žijících v zajetí, jedno ohnisko na sousedním Slovensku,“ uvedla v pátek ráno.
V Česku se ptačí chřipka kromě loňska, kdy muselo být vybito kolem 137 tisíc ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017 a také tehdy zasáhla i další evropské země. V Česku bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.
