Za šířením nenávisti byla loni podle ministerstva vnitra dezinformační média a také populistické xenofobní skupiny, které doplnily tradiční extremisty. Ministerstvo to uvedlo ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019, ze které citovala ČTK. Tradiční krajní pravici podle zprávy xenofobními uskupení zcela zastínila, ministerstvo akcentuje i parlamentní hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura považuje takové vyznění zprávy o extremismu za projev údajného zneužití resortu jeho šéfem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k politickému boji.
Podle výroční zprávy ministerstva vnitra rostla loni agresivita zejména ve virtuálním prostředí, podle expertů však existují obavy z jejího přerůstání ve fyzické násilí. Boj s nenávistí na internetu je proto jednou z priorit policie i státního zastupitelství.
„Je potřeba nadále zdůrazňovat, že trestně odpovědní za nenávistně motivovanou trestnou činnost na internetu nejsou pouze příslušníci či sympatizanti extremistických hnutí,“ stojí ve zprávě.
Šíří SPD nenávist? Je to Hamáčkův politický útok, tvrdí Okamura
Mezi populistickými xenofobními skupinami, které tradiční extremisty podle vnitra přehlušily, dominovalo hnutí SPD, přestože podle dokumentu loni čelilo vnitřním neshodám i roztržce s konspiračním webem Aeronet, který začal publikovat články zaměřené proti jeho představitelům.
Není to poprvé, co se ministerstvo ve zprávě o extremismu o SPD zmínilo, předseda hnutí Tomio Okamura nicméně vždy označil takové zmínky za projev politického boje. „Tyto nesmysly jsou pouze pokračováním zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem z ČSSD k politickému boji vůči politickým oponentům, jelikož ČSSD zoufale klesají preference,“ uvedl i nyní. Jde podle něj o pokus „o kriminalizaci vlastenců a lidí, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie“.
Získat body pomocí „rozsévání nenávisti a vyhroceného nacionalismu“ se podle vnitra snažily další politické skupiny, zpráva zmiňuje kampaň Sdružení Mostečané Mostu před komunálními volbami. Sdružení mělo mimo jiné na reklamních plochách strany hesla typu „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“ či „Neumíš se chovat, nemůžeš s námi žít“.
Projevy nenávisti zaznamenala policie i na tradiční pravicové scéně. Podílela se na nich podle zprávy především organizace Národní a sociální fronta. Vedle ní na české scéně působily i další skupiny neonacistů, které podle dokumentu charakterizovala „absence širšího povědomí o nacistické ideologii“.
Dezinformační média jako inspirace pro Baldu
Důležitým nástrojem šíření nenávisti se podle vnitra stala i některá dezinformační média, která sama záměrně generovala kontroverzní témata a podsouvala je xenofobním subjektům. Nebezpečnost těchto médií ukázal například případ důchodce Jaromíra Baldy, který byl odsouzen za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. V procesu sehrála podle vnitra významnou roli právě mediální manipulace.
Ze zkušeností z Evropy i z ČR podle zprávy vyplývá, že prostřednictvím dezinformačních médií se radikalizují lidé, kteří nemají vazbu na extremistické skupiny.
Anarchistické skupiny loni podle zprávy spíše stagnovaly, pokoušely se hlavně podílet na ekologických iniciativách. Za významnou událost považuje ministerstvo vnitra vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v Praze 3. Aktivisty výrazně finančně zasáhlo, když exekutor po vyklizení požadoval uhrazení nákladů exekuce. V Praze poté další větší objekt neobsadili.
Anarchisté se také vyjadřovali k událostem v zahraničí, podporovali například Kurdy ze syrského regionu Rojava. Dogmatičtí komunisté pouze komentovali události v zahraničí, s relevantním aktuálním tématem podle zprávy přijít nedokázali.
Muslimové se izolují i v ČR
V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva fakt, že se ani Česku nevyhýbá proces izolace různorodých muslimských komunit.
„K ní přispívá i působení různých islamofobních skupin, ze kterých někteří muslimové pociťují obavy. Stoupenci extremistických výkladů islámu způsobují naopak distancování majority od muslimů. Extremisté z řad majority i muslimské minority přispívají k tomu, že jsou celé skupiny a priori vnímány jako rizikové, nebezpečné a extremistické,“ vysvětluje zpráva. Prostředí nedůvěry je přitom podle dokumentu podhoubím pro radikalizaci.
