Země zadržuje obrovské množství tepla, tvrdí NASA. Vysvětluje to podle ní změny klimatu

Vědci z agentur NASA a NOAA tvrdí, že „energetická nerovnováha“ Země se výrazně zvyšuje. Podle jejich výzkumu se mezi roky 2005 a 2019 zdvojnásobila.

Jako energetická nerovnováha se označuje rozdíl mezi tím, kolik sluneční energie pohltí zemská atmosféra a povrch, a tím, kolik tepelného infračerveného záření se odrazí zpět do vesmíru.

Vědci z americké vesmírné agentury NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nyní v nové studii uvedli, že energetická nerovnováha Země se od roku 2005 do roku 2019 přibližně zdvojnásobila. Tento nárůst označili za alarmující. „Kladná energetická nerovnováha znamená, že zemský systém získává energii, což způsobuje ohřívání planety,“ doplnila NASA v tiskové zprávě.

Autoři porovnávali údaje ze senzorů, které jsou umístěné na satelitech a na bójích v oceánech. Ty sledují, kolik energie vstupuje do zemského systému a kolik z něj zase vystupuje.

Systém, který se rozprostírá vlastně po celé zeměkouli, umožňuje vědcům přesně odhadnout rychlost, jakou se světové oceány ohřívají. A ta v uplynulých letech zásadním způsobem rostla.

„Dva nezávislé způsoby sledování změn energetické nerovnováhy na Zemi jsou ve velmi dobré shodě. Oba ukazují jasný trend, což nám dává velkou jistotu, že to, co vidíme, je skutečný jev,“ řekl Norman Loeb, hlavní autor studie z NASA. „Trendy, které jsme zjistili, jsou dost alarmující.“

Příčiny jsou už jasné

Teplo, které by jinak uniklo do vesmíru, udržují v atmosféře zvýšené emise skleníkových plynů. Toto oteplování pak způsobuje další změny, včetně tání ledu a sněhu. Nárůst množství vodní páry a změny v množství mraků by mohly toto oteplování ještě zvětšovat, uvedla NASA.

Významný podíl na zvýšení nerovnováhy má podle vědců ale pravděpodobně také přirozený posun Tichého oceánu z chladné fáze do teplé. „Pravděpodobně se jedná o kombinaci antropogenních vlivů a vnitřní proměnlivosti,“ uvedl Loeb. „A v tomto období obojí způsobuje oteplování, což vede k poměrně velké změně energetické nerovnováhy Země. Rozsah tohoto nárůstu je bezprecedentní.“

Loeb doplnil, že výzkum poskytuje pouze náhled ve vztahu k dlouhodobým změnám klimatu a že podle agentury NASA „není možné s jistotou předpovědět, jak by mohla vypadat rovnováha energetického rozpočtu Země v příštích desetiletích“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...