Vesmírný Hubbleův dalekohled má poruchu. Oprava bude složitá

Hubbleův vesmírný dalekohled na oběžné dráze kolem Země má technické potíže s navigačním systémem. V pondělí o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír. Po selhání jednoho z gyroskopů se teleskop automaticky uvedl do zabezpečeného stavu, což znamená, že veškeré vědecké projekty, které prováděl, byly dočasně pozastaveny.

Hubble získal během údržbářské mise v roce 2009 šest nových gyroskopů. V rámci maximální přesnosti používá aparát souběžně tři gyroskopy. NASA poznamenala, že pro vědecké účely je pro funkčnost teleskopu dostačující i jeden gyroskop.

Minulý týden v pátek jeden z trojice aktivních gyroskopů vypověděl službu. Výpadek tohoto navigačního zařízení nebyl neočekávaný, neboť NASA věděla, že je již na konci životnosti. Dva gyroskopy tohoto typu již dříve v teleskopu selhaly.

Zbývající tři gyroskopy v teleskopu jsou technicky pokročilejší a jejich předpokládaná životnost je výrazně delší než u výše zmíněných typů, které již nefungují. Dva gyroskopy pracují bez komplikací, ale třetí, jenž dosud sloužil jako záloha, vykázal po zapojení nesrovnalosti, takže se teleskop uvedl do zabezpečeného stavu. Pozemní středisko nyní hledá řešení, jak gyroskop uvést do plného funkčního stavu.

Co znamená porucha pro budoucnost dalekohledu?

NASA na svém webu uvedla, že pokud se plnou funkčnost podaří obnovit, bude dalekohled opět využívat tři souběžně aktivní gyroskopy. V případě, že odborníci úspěšní nebudou, přejde teleskop do omezeného režimu s jedním aktivním gyroskopem. V tomto režimu oproti třígyroskopovému stavu obsáhne aparát menší oblast k pozorování, což NASA považuje jen za malé omezení funkčnosti teleskopu.

Hubbleův vesmírný dalekohled je na oběžné dráze od roku 1990 a od té doby přispěl k mnoha klíčovým objevům. Hubbleovým nástupcem se stane teleskop Jamese Webba, jehož vynesení na orbitu se ale opakovaně odkládá. NASA původně doufala, že bude do kosmu dopraven v roce 2007, nový termín počítá s březnem 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled