Vědci zkouší recyklovat beton. V Česku dochází a nové kamenolomy nevznikají

V recyklaci je budoucnost – tím se řídí nejen zpracovatelé plastu a papíru, ale také stavaři. Odpadů ze staveb a demolic se v tuzemsku recykluje asi čtyřicet procent a jen za posledních deset let se toto číslo zhruba ztrojnásobilo. Na to, jak využít třeba i sto let starý beton do posledního zbytku, se proto zaměřují vědci z ČVUT.

Více než polovina veškerých odpadů v České republice vzniká na stavbách a při demolicích – suť pak většinou skončí na skládce. Ale může také putovat do laboratoře.

  • Beton je kompozitní stavební materiál, sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. 
  • Nejčastějším druhem betonu je takzvaný cementový beton, kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. 
  • Dalším často používaným druhem betonu je takzvaný asfaltový, který se využívá k výstavbě vozovek.

Na ČVUT se vědci pokusili přijít na to, jak beton znovu využít. Ze směsice nejprve oddělili hrubší zrna, která se už dnes běžně znovu používají, oříškem se ale ukázal být o dost jemnější zbytek. „To je to klíčové, co se dlouhodobě někde zasypává. A my jsme se snažili to vrátit zpátky do stavebního výrobku,“ popisuje vedoucí výzkumu Pavel Tesárek.

Nahrávám video

Vědci proto pomocí takzvaného mikromletí z této části vytvořili materiál se zrny až tisíckrát menšími než jeden milimetr a posléze začali tuto hmotu přetvářet v něco využitelného. Cement, který se aktivuje vodou, drží pohromadě základní složky betonu: kamenivo a písek. Jemně namletý recyklát většinu z těchto složek nahradí, přidáním vzduchu pak vznikají různé typy vzorků.

Recyklace může vyřešit nedostatek

Vědci také představili program, který umí už na základě mikroskopického snímku betonového odpadu vypočítat, jestli bude vhodný k recyklaci. „Vyhodnotí tvary jednotlivých částic a určí jeho základní složení,“ popsal spoluautor studie Zdeněk Prošek.

Právě podrobná analýza by podle autorů měla zajistit, že bude recyklovaný materiál spolehlivý. „Ideální by bylo zmapovat si budovu předtím, než dojde k její demolici, změřit si materiály a přímo pro ně pak navrhnout tu novou aplikaci,“ naznačuje Pavel Tesárek.

Recyklace by podle něj mohla výrazně pomoci s hrozícím nedostatkem stavebních materiálů.  Stavebnictví je totiž na spotřebu materiálu extrémně náročné. Za posledních třicet let se v Česku neotevřel žádný nový kamenolom a vědci odhadují, že za současného stavu by zdroje mohly do sedmi let dojít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled