V recyklaci je budoucnost – tím se řídí nejen zpracovatelé plastu a papíru, ale také stavaři. Odpadů ze staveb a demolic se v tuzemsku recykluje asi čtyřicet procent a jen za posledních deset let se toto číslo zhruba ztrojnásobilo. Na to, jak využít třeba i sto let starý beton do posledního zbytku, se proto zaměřují vědci z ČVUT.
Vědci zkouší recyklovat beton. V Česku dochází a nové kamenolomy nevznikají
Více než polovina veškerých odpadů v České republice vzniká na stavbách a při demolicích – suť pak většinou skončí na skládce. Ale může také putovat do laboratoře.
- Beton je kompozitní stavební materiál, sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec.
- Nejčastějším druhem betonu je takzvaný cementový beton, kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda.
- Dalším často používaným druhem betonu je takzvaný asfaltový, který se využívá k výstavbě vozovek.
Na ČVUT se vědci pokusili přijít na to, jak beton znovu využít. Ze směsice nejprve oddělili hrubší zrna, která se už dnes běžně znovu používají, oříškem se ale ukázal být o dost jemnější zbytek. „To je to klíčové, co se dlouhodobě někde zasypává. A my jsme se snažili to vrátit zpátky do stavebního výrobku,“ popisuje vedoucí výzkumu Pavel Tesárek.
Události: Recyklování betonu (zdroj: ČT)
Vědci proto pomocí takzvaného mikromletí z této části vytvořili materiál se zrny až tisíckrát menšími než jeden milimetr a posléze začali tuto hmotu přetvářet v něco využitelného. Cement, který se aktivuje vodou, drží pohromadě základní složky betonu: kamenivo a písek. Jemně namletý recyklát většinu z těchto složek nahradí, přidáním vzduchu pak vznikají různé typy vzorků.
Recyklace může vyřešit nedostatek
Vědci také představili program, který umí už na základě mikroskopického snímku betonového odpadu vypočítat, jestli bude vhodný k recyklaci. „Vyhodnotí tvary jednotlivých částic a určí jeho základní složení,“ popsal spoluautor studie Zdeněk Prošek.
Právě podrobná analýza by podle autorů měla zajistit, že bude recyklovaný materiál spolehlivý. „Ideální by bylo zmapovat si budovu předtím, než dojde k její demolici, změřit si materiály a přímo pro ně pak navrhnout tu novou aplikaci,“ naznačuje Pavel Tesárek.
Recyklace by podle něj mohla výrazně pomoci s hrozícím nedostatkem stavebních materiálů. Stavebnictví je totiž na spotřebu materiálu extrémně náročné. Za posledních třicet let se v Česku neotevřel žádný nový kamenolom a vědci odhadují, že za současného stavu by zdroje mohly do sedmi let dojít.