Vědci se ponořili do vraku prokleté lodi Terror a natočili tam fascinující záběry

Kanadští podmořští archeologové se ponořili k vraku lodi Terror, která se ztratila před 170 lety v Arktidě. Výzkumníci tam natočili záběry, které ukazují, jak HMS Terror kapitána Franklina vypadá.

V září roku 2016 objevili kanadští průzkumníci vrak britské lodi Terror, která zmizela roku 1845 při průzkumu Arktidy. Nyní se tam vrátili s lepším vybavením, včetně specializovaného dronu schopného natáčet v ledové vodě v těsných prostorách lodi:

Vědci s tímto strojem podnikli celkem sedm ponorů, během nichž se jim podařilo prozkoumat asi dvacítku kabin a dalších míst uvnitř vraku. Vše fotili a natáčeli, hlubší analýzou snímků by rádi odhalili doposud neznámé detaily o osudu expedice.

Uvedli, že jde o první opravdu vědecký průzkum útrob lodi, jejichž vzhled je nyní poměrně přesně zmapován. Vědci narazili i na řadu předmětů, například na dva teploměry a krabice s navigační nebo vědeckou výbavou.

„Stav, v němž jsme našli kabinu kapitána Croziera, vysoce předčil naše očekávání,“ uvedl manažer výzkumníků Marc-André Bernier. „Na místě jsme našli nábytek, ale dokonce i zásuvky jsou stále uzavřené a uzamčené v bahně – to mohlo uzavřít předměty i dokumenty v perfektních podmínkách pro jejich zachování. Každá ze zásuvek a dalších podobně uzavřených míst se stane pro vědce v budoucnosti pokladnicí znalostí o Franklinově expedici,“ dodal Bernier.

Příběh prokleté výpravy: tři roky v ledu

Kapitán John Franklin se z pověření britského královského námořnictva vydal na expedici do Arktidy ve 40. letech 19. století. Cílem bylo nalézt takzvanou severozápadní mořskou cestu, která by umožnila plavbu mrazivou krajinou kolem kanadských břehů až do Tichého oceánu, což by britským námořníkům zkrátilo dobu plavby do Asie.

Lodě Erebus a Terror se 129 členy posádky vypluly z Anglie v roce 1845, na sever od Kanady však uvázly v ledu. Některým námořníkům se podařilo přežít až tři roky, pak své lodě opustili a pokusili se dostat do bezpečí po pevnině a po ledu. Nikdo z nich však cestu nepřežil. Expedice se stala nejhorší tragédií v dějinách britského průzkumu Arktidy.

Po zmizelých lodích neúspěšně pátralo mnoho dalších expedic. V roce 1859 se podařilo objevit na Ostrově krále Williama poznámku zapsanou jedním ze členů Franklinovy výpravy, která přiblížila osud obou lodí. V osmdesátých letech minulého století byla nalezena těla tří členů Franklinovy posádky. Průlom v pátrání přišel až v posledních letech, kdy se podařilo objevit obě ztracené lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 8 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 10 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 15 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 16 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 19 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 20 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 22 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.