Franklinovu loď, která uvěznila námořníky v ledu, objevili po 168 letech vědci

Průzkumníci našli v Arktidě britskou loď kapitána Franklina zmizelou před 168 lety. Cílem expedice bylo objevit severozápadní mořskou cestu – zkratku do Asie. Námořníci však tehdy uvízli v ledu.

Kanadští průzkumníci objevili vrak britské lodi Terror, která zmizela před 168 lety při průzkumu Arktidy. Informoval o tom britský deník The Guardian. Plavidlo patřilo společně s lodí Erebus k expedici kapitána Johna Franklina, který se snažil objevit severně od Kanady mořskou cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. Obě lodi i s posádkami však v polovině 19. století zmizely beze stopy.

Vrak Terroru se podařilo lokalizovat na počátku září. Loď leží na mořském dně u jihozápadního břehu Ostrova krále Williama v hloubce asi 25 metrů a podle odborníků je v mimořádně dobrém stavu. Automatická ponorka odhalila dokonce i takové detaily, jako několik talířů a konzervu s jídlem v lodním skladu nebo uložené lahve vína. Tady jsou první záběry z vraku Terroru:

Už před dvěma lety objevili průzkumníci vrak Erebu, který leží asi 100 kilometrů jižně od nyní nalezeného Terroru. Objevení lodí usnadnilo tání ledovců, které otevřelo přístup do dříve zamrzlých oblastí.

Příběh prokleté výpravy: Tři roky v ledu

Franklin se z pověření britského královského námořnictva vydal na expedici do Arktidy ve 40. letech 19. století. Cílem bylo nalézt takzvanou severozápadní mořskou cestu, která by umožnila plavbu mrazivou krajinou kolem kanadských břehů až do Tichého oceánu, což by britským námořníkům zkrátilo dobu plavby do Asie.

  • V poslední době se příběh Franklinovy výpravy proslavil díky hororovému románu Dana Simmonse Terror. Kniha vyšla i v češtině. Příští rok by se měl objevit také v seriálové podobě na americké televizní stanici AMC.

Lodě Erebus a Terror se 129 členy posádky vypluly z Anglie v roce 1845, na sever od Kanady však uvízly v ledu. Některým námořníkům se podařilo přežít až tři roky, pak své lodě opustili a pokusili se dostat do bezpečí po pevnině a po ledu. Nikdo z nich však cestu nepřežil. Expedice se stala nejhorší tragédií v dějinách britského průzkumu Arktidy.

Po zmizelých lodích neúspěšně pátralo mnoho dalších expedic. V roce 1859 se podařilo objevit na Ostrově krále Williama poznámku zapsanou jedním ze členů Franklinovy výpravy, která přiblížila osud obou lodí. V 80. letech minulého století byla nalezena těla tří členů Franklinovy posádky. Průlom v pátrání přišel až nyní, kdy se během dvou let podařilo objevit obě ztracené lodě.

Globální oteplování otevře severozápadní mořskou cestu

Franklinově výpravě se tehdy otevření severozápadní mořské cesty, tedy nejrychlejšího možného propojení mezi Amerikou a Asií, nepodařilo. Klimatické podmínky v oblasti zamrzlých kanadských ostrůvků jsou však extrémně nepříznivé i pro moderní techniku: trasu se nepodařilo prorazit a využívat ani v současnosti. Pokud by se to ale stalo, mělo by to zcela zásadní dopad na celosvětový obchod. Lodě by už nemusely plout přes Panamský průplav, ale mohly by si cestu zkrátit severem. Zatím je tato cesta splavná teoreticky jednou za sedm let. 

Co nezmohly ledoborce ani satelitní navigace, zmůže zřejmě nakonec příroda ve spojení s globálním oteplováním planety – otázkou je kdy. Tým klimatologů kolem Scotta R. Stephensona z University of California už roku 2013 předpověděl, že kolem poloviny století by se během září mohly tyto dopravní cesty otevřít i lodím se zesíleným trupem. Pokud by se to stalo, zcela by to změnilo rovnováhu na světovém trhu.

Podle nejnovějších měření z loňského roku, které provedli kanadští vědci Christian Haas z York University v Torontu a Stephen Howell z Enviroment Canada, se zatím ale nezdá, že by se tato předpověď naplnila. Led, který stojí lodím v této oblasrti v cestě, má zatím průměrnou sílu kolem tří metrů, což stále znamená: Tato cesta je zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 5 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 18 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 20 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 23 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
včera v 07:00

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026
Načítání...