Franklinovu loď, která uvěznila námořníky v ledu, objevili po 168 letech vědci

Průzkumníci našli v Arktidě britskou loď kapitána Franklina zmizelou před 168 lety. Cílem expedice bylo objevit severozápadní mořskou cestu – zkratku do Asie. Námořníci však tehdy uvízli v ledu.

Kanadští průzkumníci objevili vrak britské lodi Terror, která zmizela před 168 lety při průzkumu Arktidy. Informoval o tom britský deník The Guardian. Plavidlo patřilo společně s lodí Erebus k expedici kapitána Johna Franklina, který se snažil objevit severně od Kanady mořskou cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. Obě lodi i s posádkami však v polovině 19. století zmizely beze stopy.

Vrak Terroru se podařilo lokalizovat na počátku září. Loď leží na mořském dně u jihozápadního břehu Ostrova krále Williama v hloubce asi 25 metrů a podle odborníků je v mimořádně dobrém stavu. Automatická ponorka odhalila dokonce i takové detaily, jako několik talířů a konzervu s jídlem v lodním skladu nebo uložené lahve vína. Tady jsou první záběry z vraku Terroru:

Už před dvěma lety objevili průzkumníci vrak Erebu, který leží asi 100 kilometrů jižně od nyní nalezeného Terroru. Objevení lodí usnadnilo tání ledovců, které otevřelo přístup do dříve zamrzlých oblastí.

Příběh prokleté výpravy: Tři roky v ledu

Franklin se z pověření britského královského námořnictva vydal na expedici do Arktidy ve 40. letech 19. století. Cílem bylo nalézt takzvanou severozápadní mořskou cestu, která by umožnila plavbu mrazivou krajinou kolem kanadských břehů až do Tichého oceánu, což by britským námořníkům zkrátilo dobu plavby do Asie.

  • V poslední době se příběh Franklinovy výpravy proslavil díky hororovému románu Dana Simmonse Terror. Kniha vyšla i v češtině. Příští rok by se měl objevit také v seriálové podobě na americké televizní stanici AMC.

Lodě Erebus a Terror se 129 členy posádky vypluly z Anglie v roce 1845, na sever od Kanady však uvízly v ledu. Některým námořníkům se podařilo přežít až tři roky, pak své lodě opustili a pokusili se dostat do bezpečí po pevnině a po ledu. Nikdo z nich však cestu nepřežil. Expedice se stala nejhorší tragédií v dějinách britského průzkumu Arktidy.

Po zmizelých lodích neúspěšně pátralo mnoho dalších expedic. V roce 1859 se podařilo objevit na Ostrově krále Williama poznámku zapsanou jedním ze členů Franklinovy výpravy, která přiblížila osud obou lodí. V 80. letech minulého století byla nalezena těla tří členů Franklinovy posádky. Průlom v pátrání přišel až nyní, kdy se během dvou let podařilo objevit obě ztracené lodě.

Globální oteplování otevře severozápadní mořskou cestu

Franklinově výpravě se tehdy otevření severozápadní mořské cesty, tedy nejrychlejšího možného propojení mezi Amerikou a Asií, nepodařilo. Klimatické podmínky v oblasti zamrzlých kanadských ostrůvků jsou však extrémně nepříznivé i pro moderní techniku: trasu se nepodařilo prorazit a využívat ani v současnosti. Pokud by se to ale stalo, mělo by to zcela zásadní dopad na celosvětový obchod. Lodě by už nemusely plout přes Panamský průplav, ale mohly by si cestu zkrátit severem. Zatím je tato cesta splavná teoreticky jednou za sedm let. 

Co nezmohly ledoborce ani satelitní navigace, zmůže zřejmě nakonec příroda ve spojení s globálním oteplováním planety – otázkou je kdy. Tým klimatologů kolem Scotta R. Stephensona z University of California už roku 2013 předpověděl, že kolem poloviny století by se během září mohly tyto dopravní cesty otevřít i lodím se zesíleným trupem. Pokud by se to stalo, zcela by to změnilo rovnováhu na světovém trhu.

Podle nejnovějších měření z loňského roku, které provedli kanadští vědci Christian Haas z York University v Torontu a Stephen Howell z Enviroment Canada, se zatím ale nezdá, že by se tato předpověď naplnila. Led, který stojí lodím v této oblasrti v cestě, má zatím průměrnou sílu kolem tří metrů, což stále znamená: Tato cesta je zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...