Franklinovu loď, která uvěznila námořníky v ledu, objevili po 168 letech vědci

Průzkumníci našli v Arktidě britskou loď kapitána Franklina zmizelou před 168 lety. Cílem expedice bylo objevit severozápadní mořskou cestu – zkratku do Asie. Námořníci však tehdy uvízli v ledu.

Kanadští průzkumníci objevili vrak britské lodi Terror, která zmizela před 168 lety při průzkumu Arktidy. Informoval o tom britský deník The Guardian. Plavidlo patřilo společně s lodí Erebus k expedici kapitána Johna Franklina, který se snažil objevit severně od Kanady mořskou cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. Obě lodi i s posádkami však v polovině 19. století zmizely beze stopy.

Vrak Terroru se podařilo lokalizovat na počátku září. Loď leží na mořském dně u jihozápadního břehu Ostrova krále Williama v hloubce asi 25 metrů a podle odborníků je v mimořádně dobrém stavu. Automatická ponorka odhalila dokonce i takové detaily, jako několik talířů a konzervu s jídlem v lodním skladu nebo uložené lahve vína. Tady jsou první záběry z vraku Terroru:

Už před dvěma lety objevili průzkumníci vrak Erebu, který leží asi 100 kilometrů jižně od nyní nalezeného Terroru. Objevení lodí usnadnilo tání ledovců, které otevřelo přístup do dříve zamrzlých oblastí.

Příběh prokleté výpravy: Tři roky v ledu

Franklin se z pověření britského královského námořnictva vydal na expedici do Arktidy ve 40. letech 19. století. Cílem bylo nalézt takzvanou severozápadní mořskou cestu, která by umožnila plavbu mrazivou krajinou kolem kanadských břehů až do Tichého oceánu, což by britským námořníkům zkrátilo dobu plavby do Asie.

  • V poslední době se příběh Franklinovy výpravy proslavil díky hororovému románu Dana Simmonse Terror. Kniha vyšla i v češtině. Příští rok by se měl objevit také v seriálové podobě na americké televizní stanici AMC.

Lodě Erebus a Terror se 129 členy posádky vypluly z Anglie v roce 1845, na sever od Kanady však uvízly v ledu. Některým námořníkům se podařilo přežít až tři roky, pak své lodě opustili a pokusili se dostat do bezpečí po pevnině a po ledu. Nikdo z nich však cestu nepřežil. Expedice se stala nejhorší tragédií v dějinách britského průzkumu Arktidy.

Po zmizelých lodích neúspěšně pátralo mnoho dalších expedic. V roce 1859 se podařilo objevit na Ostrově krále Williama poznámku zapsanou jedním ze členů Franklinovy výpravy, která přiblížila osud obou lodí. V 80. letech minulého století byla nalezena těla tří členů Franklinovy posádky. Průlom v pátrání přišel až nyní, kdy se během dvou let podařilo objevit obě ztracené lodě.

Globální oteplování otevře severozápadní mořskou cestu

Franklinově výpravě se tehdy otevření severozápadní mořské cesty, tedy nejrychlejšího možného propojení mezi Amerikou a Asií, nepodařilo. Klimatické podmínky v oblasti zamrzlých kanadských ostrůvků jsou však extrémně nepříznivé i pro moderní techniku: trasu se nepodařilo prorazit a využívat ani v současnosti. Pokud by se to ale stalo, mělo by to zcela zásadní dopad na celosvětový obchod. Lodě by už nemusely plout přes Panamský průplav, ale mohly by si cestu zkrátit severem. Zatím je tato cesta splavná teoreticky jednou za sedm let. 

Co nezmohly ledoborce ani satelitní navigace, zmůže zřejmě nakonec příroda ve spojení s globálním oteplováním planety – otázkou je kdy. Tým klimatologů kolem Scotta R. Stephensona z University of California už roku 2013 předpověděl, že kolem poloviny století by se během září mohly tyto dopravní cesty otevřít i lodím se zesíleným trupem. Pokud by se to stalo, zcela by to změnilo rovnováhu na světovém trhu.

Podle nejnovějších měření z loňského roku, které provedli kanadští vědci Christian Haas z York University v Torontu a Stephen Howell z Enviroment Canada, se zatím ale nezdá, že by se tato předpověď naplnila. Led, který stojí lodím v této oblasrti v cestě, má zatím průměrnou sílu kolem tří metrů, což stále znamená: Tato cesta je zavřená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...