Vědci našli v krvi látky, podle nichž se dá předvídat těžký průběh covidu

Američtí vědci našli v lidské krvi látky, pomocí nichž se dá úspěšně předvídat, jak závažný bude u nakaženého průběh covidu-19. Pokud by vznikly testy, které by dokázaly tyto enzymy snadno a levně najít, mohlo by to výrazně pomoci při zvládání pandemie.

Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč někteří pacienti nakažení virem SARS-CoV-2 zůstávají bez příznaků, ale u jiných se rozvinou závažné projevy. Tato otázka se teď s šířením varianty delta opět ocitla v popředí zájmu: tento kmen totiž mnohem častěji způsobuje vážný průběh i u mladých a jinak zdravých lidí. 

Vědci z Lékařské univerzity v Jižní Karolíně zřejmě našli vodítko. V krvi objevili citlivý biomarker, který předpovídá, u kterých pacientů se rozvinou příznaky covidu-19. Výsledky zveřejněné v časopise Scientific Reports ukazují, že snížená hladina lipidu jménem sfingosin je významně spojena s rozvojem vážných příznaků covidu. A naopak – zvýšené hladiny sfingosinu a také enzymu ceramidázy jsou spojené s asymptomatickými infekcemi.

„Tento projekt jsme spustili ještě v době, kdy neexistovala účinná vakcína,“ popsal lékař Besim Ogretmen, který výzkum vedl. „Chtěli jsme zjistit, kteří lidé vystavení tomuto viru budou symptomatičtí a kteří asymptomatičtí,“ vysvětlil.

Za posledních 16 měsíců mělo několik vln infekce virem SARS-CoV-2 v USA za následek více než 35 milionů případů a téměř 630 tisíc úmrtí. Přestože už vzniklo několik bezpečných, schválených a účinných vakcín, USA i velká část světa zažívají další vlnu pandemie, tentokrát způsobenou variantou delta. Předpokládá se, že úmrtí na covid-19 jsou často důsledkem nadměrné imunitní reakce na zánět způsobený virem v plicích.

V hlavní roli sfingolipidy

Sfingolipidy jsou třída molekul, které jsou důležité pro integritu buněčné membrány a komunikaci mezi buňkami. Mohou regulovat zánět a řídit imunitní systém v reakci na různé infekce. „Pouhým pohledem na data (ohledně sfingolipidů) lze jasně oddělit různé skupiny pacientů, a to i bez provádění technických statistických analýz,“ uvedl autor studie Alhaji Janneh.

U asymptomatických pacientů, kteří měli pozitivní test na protilátky proti viru SARS-CoV-2, vědci zjistili mírné zvýšení hladiny sfingosinu v krvi ve srovnání s pacienty, kteří měli negativní test. Zajímavé ale bylo, že u pacientů, u nichž se rozvinuly příznaky covidu, došlo k patnáctinásobnému snížení úrovně sfingosinu.

Naopak téměř tři čtvrtiny nakažených bez příznaků této nemoci měly zvýšenou hladinu ceramidázy – zatímco u většiny symptomatických pacientů nebyl tento enzym vůbec detekovatelný. Přítomnost ceramidázy v krvi má silnou souvislost se zvýšenou hladinou sfingosinu, tento enzym se totiž na vzniku sfingosinu podílí.

„Pokud dokážeme oddělit lidi bez závažných příznaků od těch, kteří budou mít vážný průběh, můžeme využít omezené prostředky a zdroje pro pacienty, kteří jsou nejzranitelnější,“ očekávají autoři studie.

Podle této práce je sfingosin v předpovědi dalšího vývoje stavu pacienta úspěšný až na 99 procent.

Analýza úrovně různých lipidů ze vzorků odebraných od pacientů je bohužel značně nákladná a vyžaduje sofistikované vybavení, takže tento způsob není zatím v praxi využitelný. Autoři ale očekávají, že bude možné vytvořit test na bázi ELISA podobný dnes už klasickému PCR testu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...