Polovina pacientů s roztroušenou sklerózou trpí i depresemi

Nahrávám video

Až polovina pacientů s roztroušenou sklerózou se potýká v průběhu nemoci s psychickými problémy, především s depresí. Až 70 procent pacientů má rovněž poruchy. Podle lékařky Evy Havrdové je mezi pacienty s roztroušenou sklerózou také sedmkrát vyšší sebevražednost než mezi běžnou populací ve stejném věku. Řekla to při dnešní prezentaci aktuálních údajů z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou.

„Asi padesát procent pacientů prodělá v nějaké fázi choroby depresi. Je to spíš na začátku choroby, kdy jde o to, smířit se s tím onemocněním, které je chronické a nevyléčitelné,“ řekla Havrdová, která vede centrum pro nemocné s roztroušenou sklerózou při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Deprese může snížit kvalitu života, pacienti se dostávají do sociální izolace, mají narušené vztahy v rodině či špatně spolupracují při léčbě. Lékaři nemocným nabízejí mimo jiné psychoterapii, ale doporučují jim i více pohybu.

Nahrávám video

Zhruba 40 až 70 procent nemocných postihnou také kognitivní poruchy, které se podle Havrdové projevují mimo jiné problémy s pamětí, pozorností či schopností zpracovat informace. „Pacient může mít problémy učit se nové věci, koncentrovat se, zvládat v práci nové úkony,“ uvedla Havrdová. S roky trvání nemoci těchto poruch přibývá. I tyto problémy lze podle lékařky řešit.

Roztroušená skleróza je chronickým zánětem nervového systému. Příčina není známa, bez léčby končí pacienti na vozíku. Objevuje se v mladším věku, častěji postihuje ženy.

Roztroušená skleróza v Česku

Lékaři odhadují, že v České republice má roztroušenou sklerózu asi 17 000 až 20 000 lidí, jejich počet každoročně narůstá. V registru, kde se shromažďují data ze všech 15 specializovaných center v Česku, bylo ke konci loňského roku 9044 pacientů, kteří mají biologickou léčbu a zhruba dalších 2000 pacientů, kteří biologickou léčbu nemají. U pacientů v pozdní fázi totiž biologické léky nezabírají. Těchto nemocných může být kolem 40 procent z celkového počtu lidí z roztroušenou sklerózou.

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu nemocných s touto chorobou se mohly loni blížit dvěma miliardám korun. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má podle svého mluvčího Oldřicha Tichého mezi svými klienty přes 15 000 pacientů s roztroušenou sklerózou, loni vydala na jejich léčbu zhruba 1,7 miliardy korun. Většinu z toho, a to přes 1,5 miliardy korun, tvořily náklady na biologickou léčbu pro asi 6000 nemocných. Výdaje VZP na tyto účely dlouhodobě stoupají, v roce 2012 činily 991 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 5 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 6 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 7 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 23 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.