Napětí na oběžné dráze. Tajný americký satelit ohrožují dvě ruské družice

Dvojice ruských satelitů na oběžné dráze kolem Země sleduje americkou špionážní družici. Podle magazínu Time to prohlásil americký generál John Raymond, který stojí v čele nově zformovaných vesmírných sil (Space Force). Ruské aparáty se čas od času přiblíží k americké družici na vzdálenost menší než 160 kilometrů.

„Takové chování hodnotíme jako neobvyklé a znepokojující. Hrozí, že v kosmu vzniknou nebezpečné situace,“ řekl Raymond a dodal, že Spojené státy diplomatickou cestou vyjádřily Moskvě své znepokojení.

Podle Time je to poprvé, kdy armáda USA veřejně oznámila, že americký satelit čelí nebezpečné situaci vyvolané jinou zemí. Podobné vzdušné či námořní střety, nejčastěji ve spojitosti s ruskými letadly či loděmi, ale americké letectvo a námořnictvo hlásí pravidelně.

Úkolem vesmírných sil je organizovat operace ve vesmíru, urychlit technický pokrok a nalézt efektivnější způsoby obrany amerických zařízení ve vesmíru, včetně rozsáhlého uskupení družic, které slouží americkým silám k navigaci, spojení a průzkumu.

Pentagon, Bílý dům i zastánci vlády v Kongresu USA nynější incident považují za důkaz toho, že vesmírné síly Spojené státy potřebují. Jejich vytvoření schválil Kongres loni v prosinci, prezident Donald Trump pak příslušný zákon obratem podepsal. Podle AP Trumpova administrativa reagovala na rostoucí obavy, že by Čína a Rusko mohly rušit, ochromit či dokonce ničit americké družice.

Důležitý satelit

Zajímavé podle Time je, jaká americká družice byla cílem pozorování. Jde o satelit US-224, který se proslavil na podzim roku 2019. Tehdy prezident Trump ukázal veřejnosti strojem pořízenou fotografii, která zachycuje íránské raketové středisko po neúspěšném startu rakety.

Veřejnost i odborníky zaskočilo dokonalé rozlišení snímku – byly na něm vidět i ty nejmenší detaily. Řada expertů tehdy varovala, že prezident prozrazuje informace, které by měly být tajné, a že na to jiné velmoci budou nějak reagovat.

Satelit je zařízením americké tajné služby National Reconnaissance Office, které je v kosmu už od roku 2011. Detaily o jeho povaze jsou přísně utajované, ale spekuluje se, že se jedná o satelit z rodiny KH-11, tedy že patří mezi pozorovací družice, které nahradily staré špionážní družice ze sedmdesátých let dvacátého století.

Tajné je sice téměř všechno, co se těchto satelitů týká, ale něco se přece jen ví. Roku 2011 totiž National Reconnaissance Office darovala americké civilní kosmické agentuře NASA dva vesmírné teleskopy, které měly původně sloužit pro špionážní satelity a byly podle serveru Wired zřejmě spojené právě s programem KH-11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.