Donald Trump zveřejnil na Twitteru citlivou fotografii íránského raketového střediska, a veřejnost díky tomu může poprvé od roku 1984 vidět výkonnost amerických špionážních satelitů. Prozrazuje ji totiž nesmírná detailnost záběru. Podle amatérských astronomů pochází z družice, jejíž zrcadlo se dá srovnat s Hubbleovým teleskopem.
V pátek odpoledne zveřejnil americký prezident Donald Trump na sociální síti Twitter fotografii spálené startovní rampy v íránském Vesmírném středisku imáma Chomejního. Je na ní zachycena situace těsně po neúspěšném startu íránské rakety, už třetí podobné selhání v průběhu letošního roku.
O tomto neúspěchu se veřejnost poprvé dozvěděla o den dříve díky soukromé satelitní společnosti Planet Labs, která zveřejnila snímek hustého kouře nad tímto zařízením.
Fotografie od Planet Labs je typická pro satelitní snímky, jaké veřejnost dobře zná – je rozmazaná, není na ní vidět dostatek detailů a člověk se z ní nedozví mnoho.
Snímek, který ukázal prezident Trump, má oproti tomu jiný charakter; je zcela detailní, jsou na něm vidět dokonce i dobře čitelné perské nápisy kolem startovní plochy a mnoho dalších podrobností. Řadu expertů proto zaskočil.
„Když jsme fotografii viděli, překvapilo nás to,“ uvedl pro magazín Wired vědec David Schmerlel z Centra Jamese Martina. „Prezident tweetující tajemství naší národní bezpečnosti, to je něco úplně nového.“ Schmerlel nebyl jediný, kdo se takto vyjádřil, podobně zněly i další komentáře expertů, které zaskočilo, že prezident de facto vyzradil něco tak důležitého.
Dron, nebo družice?
Okolnosti pořízení fotografie nejsou známy. Mohla by pocházet teoreticky z dronu nebo letadla, které přímo nad místem prolétaly. Tím by ale Donald Trump přiznal, že americké letouny narušily íránský vzdušný prostor. A pokud pocházela ze satelitu, poodhalil by schopnosti jednoho z nejdokonalejších amerických zařízení na oběžné dráze.
Trvalo to jen několik hodin a rovnou několik nadšenců do sledování satelitů dokázalo potvrdit, že jde opravdu o snímek pořízený špionážní družicí. Dokonce spočítali, o který satelit se jedná konkrétně; a podle jejich propočtů fotku pořídila družice známá jako USA 224.
Jde o zařízení americké tajné služby National Reconnaissance Office, které je v kosmu už od roku 2011. Detaily o jeho povaze jsou přísně utajované, ale spekuluje se, že se jedná o satelit z rodiny KH-11, tedy že patří mezi pozorovací družice, které nahradily staré špionážní družice ze sedmdesátých let dvacátého století.
Tajné je sice téměř všechno, co se těchto satelitů týká, ale něco se přece jen ví. Roku 2011 totiž National Reconnaissance Office darovala americké civilní kosmické agentuře NASA dva vesmírné teleskopy, které měly původně sloužit pro špionážní satelity a byly podle serveru Wired zřejmě spojené právě s programem KH-11.
Oba dalekohledy mají zcela mimořádné parametry, jejich jádrem je 2,4metrové zrcadlo – má tedy stejné rozměry jako to v Hubbleově vesmírném teleskopu, tedy v zařízení, které vidí do těch nejvzdálenějších koutů vesmíru. Špionážní dalekohledy ale nemířily daleko do kosmu, nýbrž na povrch Země.
Čistě teoreticky by mohly družice vybavené takovým dalekohledem mít rozlišení asi deseti centimetrů. Pro srovnání: ty nejlepší komerční družice se dostanou s problémy na pětadvacet centimetrů. Ve skutečnosti ale mohou být reálná čísla úplně jiná, protože o reálných výsledcích satelitu USA 224 neexistují informace.
Jediný snímek z družice typu KH-11 se na veřejnost dostal roku 1984 – tehdy jej vynesl vojenský analytik a odseděl si za to dva roky ve vězení.
Na stopě satelitu
Jedním z amatérských vědců, kteří spočítali, že musí jít právě o satelit USA 224, byl Marco Langbroek, původem archeolog, který provozuje amatérskou síť sledující špionážní družice. Pracoval na tom s dalšími experty, například novinářem Christiaanem Triebertem z The New York Times. Velmi detailně svůj postup popsal na Twitteru a na svých webových stránkách:
Zjednodušeně řečeno porovnal vlastnosti snímku s tím, jaké družice nad oblastí zrovna prolétaly. Čas průletu se dal vypočítat díky zachyceným detailům – dá se spočítat podle velikosti stínu předmětů na něm. A komunita amatérských fanoušků družic zase pečlivě sleduje veškeré pohyby na nebi, tajné satelity ji zajímají nejvíc. Vše naznačuje tomu, že se jedná právě o výše popsaný satelit.
Podle Langbroeka je tento snímek zcela výjimečný svou precizností. Americké orgány sice už v minulosti zveřejnily řadu špionážních snímků, ale byly vždy úmyslně rozostřené nebo jinak upravené, uvádí.
Podle Langbroekových výpočtů musel být satelit asi 385 kilometrů od místa, které vyfotil. Vědec si pak tuto hypotézu ověřil díky programu, který umí simulovat pohled z družice na jakékoliv místo na Zemi: výsledkem byl prakticky totožný snímek, jen s výrazně menším rozlišením.
Další experti, kteří se ke snímku a jeho původu vyjádřili, to vidí podobně. Pravděpodobnost, že by ho pořídil dron, je podle nich mizivá, naopak shoda mezi reálným snímkem a tím simulovaným v programu je přesvědčivá.
Ti oslovení serverem Wired se shodují i na tom, že jde o zcela mimořádnou situaci. Je to poprvé po více než třech desetiletích, co veřejnost mohla spatřit výsledky toho, jak sofistikované jsou americké satelity.
Doktor Schmerlel se navíc domnívá, že tento snímek odhaluje maximální schopnosti amerických špionážních družic. Nikdo navíc ani neví, zda prezident Trump fotografii zveřejnil se souhlasem tajných služeb, anebo bez jejich vědomosti.
