Lidé vyhubili za 40 let přes polovinu zvířat na Zemi, upozorňuje fond na ochranu přírody

Lidstvo a způsob, jak se živí, pohybuje a financuje své ekonomiky, představují pro přírodu tlak, který není schopná zvládat. Uvádí to nová zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Tato zpráva ukazuje, jak velký je dopad lidské činnosti na divočinu, lesy, oceány, řeky i klima planety. Zdůrazňuje, že možnost ještě něco změnit k lepšímu se rychle zmenšuje. Podle zprávy je potřeba, aby celosvětová komunita znovu a lépe definovala, jak oceňovat a chránit přírodu.

Zpráva nazvaná Living Planet Report 2018 je komplexní přehled stavu života na Zemi.

Součástí je také takzvaný Living Planet Index (LPI), který ukazuje, jaké jsou globální trendy ve vývoji počtu divokých zvířat. Vědci pro tuto zprávu sledovali 16 704 populací 4005 druhů obratlovců. Výsledný LPI ukazuje, že globální populace savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků poklesla v době mezi roky 1970 a 2014 asi o 60 procent.

Nejohroženější zvířata podle práce ubývají v přímé souvislosti s lidskou aktivitou: nejčastější příčinou snižování stavů je úbytek přirozeného životního prostředí a také nadměrný lov divokých zvířat.

Tato zpráva je pro nás varovným signálem. Přírodní ekosystémy zásadní pro naše přežití, tedy oceány, lesy a řeky, jsou stále chudší na život. „Divokých zvířat po celém světě stále ubývá,“ uvedl Carter Roberts, prezident americké části WWF. „Připomíná nám to, že musíme změnit naše směřování. Nastala doba, kdy musíme vyvážit naši spotřebu s potřebami přírody a chránit jedinou planetu, která je naším domovem,“ dodal.

Během posledních čtyř desetiletí podle této zprávy lidská aktivita výrazným způsobem ovlivnila řadu ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé: především korálové útesy, mangrovy a bažiny. Země za posledních 30 let ztratila asi polovinu korálových útesů v mělkých vodách a asi 20 procent Amazonského pralesa zmizelo jen během půlstoletí.

„Od řek přes deštné pralesy, mangrovy až po horské svahy, po celé planetě od sedmdesátých let dvacátého století dramaticky klesá bohatství života. Ty statistiky jsou děsivé, ale naděje ještě nezemřela. Máme příležitost vymyslet novou cestu vpřed, která nám umožní existovat společně s divočinou, na níž závisíme. Naše zpráva vytyčuje ambiciózní agendu. Ale abychom dokázali budoucnost změnit, potřebujeme vaši pomoc,“ uved profesor Ken Norris, ředitel Londýnské zoologické společnosti, která je za vznik zprávy zodpovědná.

Co dělat dál s přírodou?

Zpráva uvádí, že pokud má být budoucnost udržitelná, pak musí být lidský rozvoj spojený s ochranou přírody. Rozhodnutí musí vznikat globálně na základě mezinárodního souhlasu, všechny tyto agendy jsou nutně nadnárodní. Problém je podle zprávy v tom, že dochází čas; klíčová rozhodnutí je podle této zprávy nutné udělat do roku 2020, kdy mají politici vyhodnocovat, jak úspěšné byly nejrůznější mezinárodní dohody, jejichž cílem byla ochrana přírody.

Nejlepším vzorem pro legislativu, která účinně ochraňuje přírodu, je podle autorů zprávy stále ještě americký Endangered Species Act z roku 1973. Vědci uvádějí, že pokud by nebyl prosazen, 99 procent druhů zvířat, která jsou na něm uvedená, by už v současné době nežilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...