Indonéské řeky a potoky ucpávají hory plastu. Situaci musí zachraňovat armáda

Indonéské řeky a kanály jsou plné plastového odpadu. Armáda se dokonce nechala slyšet, že plast je pro ni momentálně největší nepřítel. V řekách se podle BBC z plastových lahví, kanystrů a obalů vytvářejí jakési přehrady, které pak blokují přirozený tok. Úřady se pokoušejí nánosy likvidovat, odpadů však přibývá stejnou rychlostí, s jakou jsou odstraňovány.

Indonésie má s plastovým odpadem obrovský problém, podobně jako mnoho dalších rozvojových zemí, které rychle zbohatly. Místní již mají dostatek peněz na výrobky v plastových obalech, ale stát nestačil vybudovat kapacity, které by téměř nezničitelné plasty odstranily z oběhu. K velikosti problému přispívá i rychlý nárůst počtu obyvatel v regionu.

Protože vláda ani místní úřady nezajistily kontejnery, kam by lidé mohli plast vyhazovat, postupují obyvatelé stejně jako v minulosti – hážou veškerý odpad do řek. Zatímco dříve to nebyl problém, jelikož většina odpadu byla organická, takže se rychle rozložil, nyní se plast ve vodě shromažďuje.

Bandung je třetím největším městem Indonésie, žije zde asi 2,4 milionu obyvatel a metropolitní oblast obývá dokonce přes 7 milionů lidí. A plast je zde prakticky všude. Hromady plastového odpadu tečou po proudu dál a na místech, kde se řeka zužuje, se hromadí v podobě nepřekonatelných hrází.

Ředitel západojávské Agentury ochrany přírody Dr. Anang Sudarma se obrátil na prezidenta, aby nasadil armádu, místní orgány jsou totiž proti takovému množství plastů zcela bezmocné. Ozbrojené složky sice pomohly, problém to však nevyřešilo – nejhorší „plastové přehrady“ jsou sice zničené, ale umělá hmota se v řekách, potocích a kanálech hromadí dál.

Co s tím?

Podle BBC se armáda pokouší lidem vysvětlovat, že plast není nepřítel, ale naopak – může se stát zdrojem peněz. Umělohmotné boxy nebo lahve na vodu se dají od ostatního odpadu snadno oddělit a zpeněžit.

V Bandungu úřady rozjely osvětové akce v ekologických vesničkách, kam mohou místní donést plastový odpad. Ten se tu třídí, pochopitelně manuálně – nejčastěji tuto práci dělají ženy. Čím lépe jsou různé druhy polymerů roztříděné, tím lépe a především za vyšší částky se plast prodává. Úředníci doufají, že se informace o hodnotě umělé hmoty co nejrychleji rozšíří.

Na jediné městské skládce v Bandungu se mezitím začíná pracovat na prvním zařízení na třídění odpadu, takže by se mohlo brzy začít i s recyklací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 36 mminutami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 2 hhodinami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 18 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 19 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 22 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 22 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.