Indonéské řeky a potoky ucpávají hory plastu. Situaci musí zachraňovat armáda

Indonéské řeky a kanály jsou plné plastového odpadu. Armáda se dokonce nechala slyšet, že plast je pro ni momentálně největší nepřítel. V řekách se podle BBC z plastových lahví, kanystrů a obalů vytvářejí jakési přehrady, které pak blokují přirozený tok. Úřady se pokoušejí nánosy likvidovat, odpadů však přibývá stejnou rychlostí, s jakou jsou odstraňovány.

Indonésie má s plastovým odpadem obrovský problém, podobně jako mnoho dalších rozvojových zemí, které rychle zbohatly. Místní již mají dostatek peněz na výrobky v plastových obalech, ale stát nestačil vybudovat kapacity, které by téměř nezničitelné plasty odstranily z oběhu. K velikosti problému přispívá i rychlý nárůst počtu obyvatel v regionu.

Protože vláda ani místní úřady nezajistily kontejnery, kam by lidé mohli plast vyhazovat, postupují obyvatelé stejně jako v minulosti – hážou veškerý odpad do řek. Zatímco dříve to nebyl problém, jelikož většina odpadu byla organická, takže se rychle rozložil, nyní se plast ve vodě shromažďuje.

Bandung je třetím největším městem Indonésie, žije zde asi 2,4 milionu obyvatel a metropolitní oblast obývá dokonce přes 7 milionů lidí. A plast je zde prakticky všude. Hromady plastového odpadu tečou po proudu dál a na místech, kde se řeka zužuje, se hromadí v podobě nepřekonatelných hrází.

Ředitel západojávské Agentury ochrany přírody Dr. Anang Sudarma se obrátil na prezidenta, aby nasadil armádu, místní orgány jsou totiž proti takovému množství plastů zcela bezmocné. Ozbrojené složky sice pomohly, problém to však nevyřešilo – nejhorší „plastové přehrady“ jsou sice zničené, ale umělá hmota se v řekách, potocích a kanálech hromadí dál.

Co s tím?

Podle BBC se armáda pokouší lidem vysvětlovat, že plast není nepřítel, ale naopak – může se stát zdrojem peněz. Umělohmotné boxy nebo lahve na vodu se dají od ostatního odpadu snadno oddělit a zpeněžit.

V Bandungu úřady rozjely osvětové akce v ekologických vesničkách, kam mohou místní donést plastový odpad. Ten se tu třídí, pochopitelně manuálně – nejčastěji tuto práci dělají ženy. Čím lépe jsou různé druhy polymerů roztříděné, tím lépe a především za vyšší částky se plast prodává. Úředníci doufají, že se informace o hodnotě umělé hmoty co nejrychleji rozšíří.

Na jediné městské skládce v Bandungu se mezitím začíná pracovat na prvním zařízení na třídění odpadu, takže by se mohlo brzy začít i s recyklací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 14 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...