Hlad, infekce, znečištění. Klimatické změny poškodí zdraví celých generací, varují experti

Děti po celém světě už v současné době trpí negativními dopady znečištění vzduchu a extrémních meteorologických jevů. Pro další generace ovšem budou tyto dopady ještě mnohem horší, varuje zpráva Lancet Countdown, kterou vydal jeden z nejprestižnějších lékařských žurnálů.

Experti, kteří se na zprávě podíleli, varují před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami, masivním úbytkem dostupné potravy, ale také před mentálním i fyziologickým traumatem, které klimatické změny způsobí.

Už v úvodu jejich zpráva upozorňuje, že klimatické změny jsou realitou. Letošní srpen byl nejteplejším měsícem od doby, co lidé začali globální teploty měřit. Jediný způsob, jak oteplování zpomalit, je až do roku 2050 každoročně snižovat emise oxidu uhličitého o 7,4 procenta. Díky tomu se planeta oteplí „pouze“ o 1,5 stupně Celsia.

Na zprávě pracovalo přes 120 expertů, kteří vycházeli z nejnovějších dat o změnách klimatu a pracovali s těmi nejpřesnějšími dostupnými modely.

Dnešní děti zažijí jiný svět

„Dítě narozené dnes má očekávanou délku života 71 let, což znamená, že se dožije roku 2090. To znamená, že zažije svět teplejší o 4 stupně Celsia,“ uvedl ředitel Lancet Countdown Nick Watts.

V některých částech světa už na děti klimatické změny dopadají, a to v podstatě okamžitě po porodu. V posledních třiceti letech například klesala globální úroda základních plodin, jako je kukuřice, rýže nebo ječmen, což znamená ohrožení dětí nedostatečnou výživou.

Špatná výživa v dětském věku má přitom dopad na celý život člověka, negativně ovlivňuje růst, oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku vývojových poruch.

Zpráva také varuje, že v budoucnu se stane více dětí zranitelnými vypuknutím epidemií infekčních chorob. Jen v posledních třech desetiletích se zdvojnásobilo množství dní, během nichž děti trpí nejrozšířenějším původcem průjmových onemocnění, bakterií z rodu Vibrio.

Nejenže to zvyšuje pravděpodobnost, že se děti dostanou do kontaktu s nemocemi, jako je cholera, ale také to rozšiřuje oblasti, kde tyto choroby člověka ohrožují. Šíří se také nemoci přenášené komáry. Jedná se především o horečku dengue nebo malárii. Pokud bude klimatická změna postupovat, bude jimi v budoucnu ohrožena více než polovina lidstva.

„Stále čekáme na reakci vlád“

Zpráva popisuje také dramatický dopad, jaký mají vlny horka, jichž stále přibývá, na ekonomiky. Například roku 2018 se oproti roku 2000 kvůli vedru snížilo množství odpracovaných hodin o 45 miliard. „Změna klimatu se netýká roku 2100, týká se čtvrtku 14. listopadu 2019,“ uvedl Watts s narážkou na datum, kdy zpráva vyšla.

Richard Horton, šéfredaktor odborného žurnálu Lancet, který za touto zprávou stojí, uvedl, že klimatická změna je jedna z největších hrozeb pro lidské zdraví. „Stále ale čekáme na reakci vlád. Nemůžeme si dovolit takovou úroveň nedohody,“ komentoval současný stav.

Lancet Countdown je koalice 35 institucí, včetně Světové zdravotnické organizace nebo Světové banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 12 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 14 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 14 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 19 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.