Čína by mohla vojensky ovládnout Měsíc, varoval šéf NASA. Peking to popřel

Čína v pondělí odmítla tvrzení šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého by mohla v rámci vojenského programu plánovat ovládnutí Měsíce. Komentář Billa Nelsona označil Peking za nezodpovědnou pomluvu a uvedl, že vždy vyzýval k budování společenství národů ve vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters.

Čína v posledním desetiletí zintenzivnila tempo svého vesmírného programu a zaměřila se zejména na průzkum Měsíce. V roce 2013 tam přistála její nepilotovaná vědecká sonda. Očekává se, že koncem tohoto desetiletí vyšle Peking na Měsíc další raketu, tentokrát ale s astronauty na palubě.

„Musíme se obávat toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: ‚Teď je náš a vy se držte dál‘,“ řekl ředitel NASA Bill Nelson německému bulvárnímu listu Bild v rozhovoru zveřejněném v sobotu. Dodal, že čínský vesmírný program je vojenského charakteru a země ukradla nápady a technologie ostatním.

„Není to poprvé, co šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír ignoruje fakta a mluví o Číně nezodpovědně. Americká strana neustále šíří pomlouvačnou kampaň proti normálním a rozumným čínským snahám ve vesmíru. Proti takovým výrokům se důrazně ohrazujeme,“ sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. Peking podle ministerstva vždy prosazoval budování společné budoucnosti lidstva ve vesmíru a stavěl se proti jeho vyzbrojování a jakýmkoli závodům ve zbrojení mimo Zemi.

NASA v rámci svého programu Artemis plánuje v roce 2024 vyslat misi s posádkou na oběžnou dráhu Měsíce a do roku 2025 chce uskutečnit přistání s posádkou v blízkosti jižního pólu této přirozené družice Země. Peking plánuje misi k jižnímu pólu Měsíce bez posádky ještě v tomto desetiletí.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru, v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci, loni pak na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 7 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 7 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled