Část modulu ISS je v kritickém stavu, uvádí ruská agentura. Výrobce to popírá

Část zařízení ruského modulu Zarja, který se v roce 1998 stal základním stavebním kamenem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je v kritickém stavu. Přístrojům vypršela záruční lhůta. Napsala to dnes ruská agentura RBK s odvoláním na připravovanou zprávu ruských expertů. Výrobce modulu, moskevské Chruničevovo vědecké a výrobní středisko, informaci popřel.

V alarmujícím stavu je podle RBK zejména systém telemetrické kontroly modulu Zarja, Značná část elektronického zařízení je daleko za původní záruční lhůtou. Funkčnost přístrojů byla zaručena do roku 2013, později ale byla prodloužena do roku 2024. Pro běžné operace prý kosmonauti využívají přístroje z amerických modulů.

Výrobce ruských kosmických zařízení nicméně zprávu RBK popřel s tím, že žádné připomínky k fungování Zarji nebyly. Chruničevovo středisko ale v prohlášení současně připustilo, že záruční doba modulu byla prodloužena. Zařízení, které dosluhuje, může prý být nahrazeno jiným, které je k odeslání k ISS připraveno.

Modul Zarja byl na oběžnou dráhu vyslán v listopadu 1998 jako základní část ISS. Na jeho udržování Rusko každoročně vynakládá 1,5 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun), uvedla RBK.

Další špatné zprávy

Další nepříznivou zprávu pro ruskou kosmonautiku v pátek přinesla agentura RIA Novosti, podle níž se objevila vážná porucha v motorech nové ruské rakety Angara A5, která by ji mohla během letu zničit. Projekt je klíčovou součástí ruského kosmického programu, prezident Vladimir Putin ho nedávno označil i za životně důležitý pro národní bezpečnost země.

Angara, která má nahradit dosavadní nosné rakety Proton M, prošla prvním testem v roce 2014. Rakety Proton zaznamenaly v poslední době poruchovost, nezdarem končí zhruba každý desátý start. Nosnost Angary je 20 tun, odpalovací rampa má být pro ni připravena v roce 2021.

RIA napsala, že motory nové rakety vykazují nízkofrekvenční chvění, které může v konečném důsledku vést ke katastrofě. Výrobce rakety firma Eněrgomaš zprávu nekomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.