Část modulu ISS je v kritickém stavu, uvádí ruská agentura. Výrobce to popírá

Část zařízení ruského modulu Zarja, který se v roce 1998 stal základním stavebním kamenem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je v kritickém stavu. Přístrojům vypršela záruční lhůta. Napsala to dnes ruská agentura RBK s odvoláním na připravovanou zprávu ruských expertů. Výrobce modulu, moskevské Chruničevovo vědecké a výrobní středisko, informaci popřel.

V alarmujícím stavu je podle RBK zejména systém telemetrické kontroly modulu Zarja, Značná část elektronického zařízení je daleko za původní záruční lhůtou. Funkčnost přístrojů byla zaručena do roku 2013, později ale byla prodloužena do roku 2024. Pro běžné operace prý kosmonauti využívají přístroje z amerických modulů.

Výrobce ruských kosmických zařízení nicméně zprávu RBK popřel s tím, že žádné připomínky k fungování Zarji nebyly. Chruničevovo středisko ale v prohlášení současně připustilo, že záruční doba modulu byla prodloužena. Zařízení, které dosluhuje, může prý být nahrazeno jiným, které je k odeslání k ISS připraveno.

Modul Zarja byl na oběžnou dráhu vyslán v listopadu 1998 jako základní část ISS. Na jeho udržování Rusko každoročně vynakládá 1,5 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun), uvedla RBK.

Další špatné zprávy

Další nepříznivou zprávu pro ruskou kosmonautiku v pátek přinesla agentura RIA Novosti, podle níž se objevila vážná porucha v motorech nové ruské rakety Angara A5, která by ji mohla během letu zničit. Projekt je klíčovou součástí ruského kosmického programu, prezident Vladimir Putin ho nedávno označil i za životně důležitý pro národní bezpečnost země.

Angara, která má nahradit dosavadní nosné rakety Proton M, prošla prvním testem v roce 2014. Rakety Proton zaznamenaly v poslední době poruchovost, nezdarem končí zhruba každý desátý start. Nosnost Angary je 20 tun, odpalovací rampa má být pro ni připravena v roce 2021.

RIA napsala, že motory nové rakety vykazují nízkofrekvenční chvění, které může v konečném důsledku vést ke katastrofě. Výrobce rakety firma Eněrgomaš zprávu nekomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...