Proton

Velký hadronový urychlovač LHC, který v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici vybudovala Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě zahájil provoz 10. září 2008 a už o rok a půl později se díky němu podařilo dosáhnout prvního velkého úspěchu, když se po srážce protonových paprsků podařilo v malém měřítku napodobit podmínky, jaké panovaly ve vesmíru těsně po velkém třesku.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Po měsících odkladů úspěšně odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton, která do vesmíru vynesla rusko-německý rentgenový teleskop Spektr-RG. Zpravodajská stanice BBC společnou misi Berlína a Moskvy označuje za jeden z nejvýraznějších ruských kosmických počinů v postsovětské éře. Teleskop by mohl objasnit tajemství temné hmoty a temné energie, které dohromady tvoří asi 96 % vesmíru. Vědci o nich ale nevědí téměř nic.

Část zařízení ruského modulu Zarja, který se v roce 1998 stal základním stavebním kamenem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je v kritickém stavu. Přístrojům vypršela záruční lhůta. Napsala to dnes ruská agentura RBK s odvoláním na připravovanou zprávu ruských expertů. Výrobce modulu, moskevské Chruničevovo vědecké a výrobní středisko, informaci popřel.