Biologové tvrdí, že objevili neznámý druh velryby. Pozornosti unikala v hlubinách

Vědci pracující u západního pobřeží Mexika oznámili, že tam objevili doposud neznámý druh velryby, velké vorvaňovce. Kytovci údajně vzhledem ani zvukovými signály neodpovídají popsaným druhům.

K objevu došlo před týdnem a popsali ho experti spolupracující s neziskovou společností Sea Shepherd Conservation Society. Pozorovali tři vorvaňovce nedaleko ostrovů San Benito, které se nacházejí asi 500 kilometrů od amerického pobřeží.

Vědce zaujalo, že akustický signál, který velryby vydávají, neodpovídá ničemu, co bylo zatím v této oblasti pozorováno a zaznamenáno. Přírodovědcům se podařilo získat fotografie těchto tří kytovců a také dlouhý záznam zvuků, které vydávaly – na to využili podvodní mikrofony. 

Autoři zprávy sice zatím nemají v rukou jasný důkaz v podobě DNA, ale jsou přesvědčení, že pozorovaní tvorové jsou novým druhem velryby, který věda ještě nezná. Chtějí to potvrdit dalším studiem zvířat, klíčové přitom bude úspěšně odebrat genetické vzorky, které by se daly porovnat se vzorky v databázích.

„Pozorovali jsme něco úplně nového, něco, co jsme v této oblasti neočekávali. Něco, co vzhledem ani zvukově neodpovídá čemukoliv, co známe,“ uvedl jeden z hlavních autorů výzkumu Jay Barlow. „Úplně mi běhá mráz po zádech, když si pomyslím, že bychom mohli dokázat něco, o čem si většina lidí myslí, že je nemožné, tedy najít velkého savce, který je vědě naprosto neznámý,“ dodal oceánolog.

Jedinečná zvuková stopa i vzhled

Každý druh velryby vysílá pod vodou jedinečný akustický signál a biologové mají tyto zvuky popsané v databázích. Ale zachycený hlas nebyl nikdy předtím zaznamenán – jeho vzorec se nenašel v žádném ze souborů. Navíc i první analýzy vzhledu a vlastností těchto vorvaňovců naznačují, že se jedná o nový druh.

Možná nový druh vorvaňovce
Zdroj: Sea Shepherd

„Objev nového druhu vorvaňovce dokazuje, kolik záhad ještě zbývá odhalit v oceánech, za jejichž obranu bojují naši kapitáni, posádky i partneři,“ řekl Peter Hammarstedt z neziskové organizace Sea Shepherd.

Pozorovaní vorvaňovci patří mezi kytovce, kteří by opravdu mohli lidem dlouhou dobu unikat. Jde o středně velké kytovce s typickým „zobákem“, tedy dlouhými, výrazně protaženými čelistmi. Měří až 12 metrů a živí se zejména rybami a hlavonožci v mořských hlubinách. Vydrží tam extrémně dlouho, právě vorvaňovci drží rekordy v délce doby, na jakou umí zadržet dech.

Díky kombinaci těchto vlastností se s lidmi setkávají jen výjimečně. Na hladinu se vynoří jen na několik desítek minut, aby tam doplnili zásoby vzduchu, a pak opět mizí stovky i tisíce metrů pod vodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 22 mminutami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 2 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 3 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 4 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 5 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 23 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40
Načítání...