Biologové tvrdí, že objevili neznámý druh velryby. Pozornosti unikala v hlubinách

Vědci pracující u západního pobřeží Mexika oznámili, že tam objevili doposud neznámý druh velryby, velké vorvaňovce. Kytovci údajně vzhledem ani zvukovými signály neodpovídají popsaným druhům.

K objevu došlo před týdnem a popsali ho experti spolupracující s neziskovou společností Sea Shepherd Conservation Society. Pozorovali tři vorvaňovce nedaleko ostrovů San Benito, které se nacházejí asi 500 kilometrů od amerického pobřeží.

Vědce zaujalo, že akustický signál, který velryby vydávají, neodpovídá ničemu, co bylo zatím v této oblasti pozorováno a zaznamenáno. Přírodovědcům se podařilo získat fotografie těchto tří kytovců a také dlouhý záznam zvuků, které vydávaly – na to využili podvodní mikrofony. 

Autoři zprávy sice zatím nemají v rukou jasný důkaz v podobě DNA, ale jsou přesvědčení, že pozorovaní tvorové jsou novým druhem velryby, který věda ještě nezná. Chtějí to potvrdit dalším studiem zvířat, klíčové přitom bude úspěšně odebrat genetické vzorky, které by se daly porovnat se vzorky v databázích.

„Pozorovali jsme něco úplně nového, něco, co jsme v této oblasti neočekávali. Něco, co vzhledem ani zvukově neodpovídá čemukoliv, co známe,“ uvedl jeden z hlavních autorů výzkumu Jay Barlow. „Úplně mi běhá mráz po zádech, když si pomyslím, že bychom mohli dokázat něco, o čem si většina lidí myslí, že je nemožné, tedy najít velkého savce, který je vědě naprosto neznámý,“ dodal oceánolog.

Jedinečná zvuková stopa i vzhled

Každý druh velryby vysílá pod vodou jedinečný akustický signál a biologové mají tyto zvuky popsané v databázích. Ale zachycený hlas nebyl nikdy předtím zaznamenán – jeho vzorec se nenašel v žádném ze souborů. Navíc i první analýzy vzhledu a vlastností těchto vorvaňovců naznačují, že se jedná o nový druh.

Možná nový druh vorvaňovce
Zdroj: Sea Shepherd

„Objev nového druhu vorvaňovce dokazuje, kolik záhad ještě zbývá odhalit v oceánech, za jejichž obranu bojují naši kapitáni, posádky i partneři,“ řekl Peter Hammarstedt z neziskové organizace Sea Shepherd.

Pozorovaní vorvaňovci patří mezi kytovce, kteří by opravdu mohli lidem dlouhou dobu unikat. Jde o středně velké kytovce s typickým „zobákem“, tedy dlouhými, výrazně protaženými čelistmi. Měří až 12 metrů a živí se zejména rybami a hlavonožci v mořských hlubinách. Vydrží tam extrémně dlouho, právě vorvaňovci drží rekordy v délce doby, na jakou umí zadržet dech.

Díky kombinaci těchto vlastností se s lidmi setkávají jen výjimečně. Na hladinu se vynoří jen na několik desítek minut, aby tam doplnili zásoby vzduchu, a pak opět mizí stovky i tisíce metrů pod vodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...