Největší pozornost přitahují ti největší kytovci – ať už jsou to plejtváci nebo vorvani. Ale i ti menší a méně známí dokážou vědce pořádně překvapit. Ukázalo se to u studie vorvaňovce zobatého, asi šest metrů velkého ozubeného kytovce, který vytvořil nový rekord v délce potápění mezi savci.
Vorvaňovec zobatý zaskočil vědce. Na jeden nádech vydržel pod vodou čtyři hodiny
Vědělo se o něm, že je rekordmanem v potápění, drží rekord v hloubce ponoru mezi všemi savci – dokáže se potopit do 2992 metrů pod hladinu. Nový výzkum ale ukázal další pozoruhodnou věc: pod vodou vydrží mnohem déle, než by mělo být možné.
Výpočty, které vycházejí ze studie těla vorvaňovců, říkají, že pod hladinou by na jeden nádech měli vydržet přibližně 33 minut, pak by se měli vynořit, aby své zásoby vzduchu doplnili nebo se museli spolehnout na anaerobní dýchání. Ale přírodovědci z Dukeovy univerzity teď změřili, jak dlouho vorvaňovci pod vodou vydrží doopravdy: nejdelší změřený ponor trval tři hodiny a 42 minut.
Jak se loví vorvaňovec
„Protože tato zvířata tráví u hladiny jen velmi málo času, potřebovali jsme na výzkum vhodné počasí, zejména klidnou hladinu,“ uvedli vědci. „Na hladině tráví v průměru jen dvě minuty, tento čas nám musel stačit, abychom se k nim na rychlé a obratné lodi s odvážnou posádkou přiblížili a očipovali je,“ popsali v odborném časopisu The Journal of Experimental Biology.
Stejně složité pak bylo zaměřit po opětovném vynoření vorvaňovců čipy a získat z nich data o ponoru. Během pěti let výzkumu se to podařilo jen u 23 exemplářů, u nichž vědci zaznamenali přes 3600 ponorů za potravou.
Trvaly nejméně 33 minut, ty nejdelší měly dvě hodiny a třináct minut – všechny tedy překračovaly hranici, za kterou by vorvaňovcům měl dojít kyslík. A to je hodně divné, protože se ví, že asi 95 procent ponorů u savců skončí ještě dřív, než se zásoby kyslíku vyčerpají. „Opravdu nás to zaskočilo,“ přiznali výzkumníci.
Z těchto dat se ještě vymykají dva zcela výjimečné ponory, oba zaznamenané roku 2017. Jeden trval téměř tři hodiny a ten druhý dokonce tři hodiny a dvaačtyřicet minut. „Nejdřív jsme tomu nevěřili – přece jen, jsou to jenom savci – a aby savec vydržel pod vodou takhle dlouho, to je prostě neuvěřitelné,“ poznamenali biologové.
Jak je to možné?
Vědci pro tuto „superschopnost“ nemají zatím vysvětlení; předpokládají, že vorvaňovci si nějak hrají se svým metabolismem a ukládají si víc kyslíku, než se předpokládalo. A současně musí nějakým způsobem vydržet obrovské množství kyseliny mléčné, která se jim hromadí ve svalech.