Zeman navštívil jedinou jadernou elektrárnu v Maďarsku. Česko by mohlo pomoci s jejím rozšířením

Nahrávám video

Česko má zájem na tom, aby se české firmy staly subdodavateli při budování dalších dvou bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Na závěr své třídenní návštěvy Maďarska to řekl prezident Miloš Zeman, který se ve čtvrtek přímo v Paksi setkal s maďarským ministrem zodpovědným za plánování, výstavbu a zprovoznění nových bloků elektrárny Jánosem Sülim. Jediná jaderná elektrárna v Maďarsku má nyní čtyři reaktory, které jsou v provozu od 80. let minulého století.

„Máme zájem – až bude Paks II – aby i české firmy byly subdodavateli této stavby. Účelem všech těchto prezidentských, premiérských i ministerských misí je podporovat v tomto smyslu české podnikatele,“ prohlásil Zeman.

O spolupráci v jaderné energetice mluvil český prezident s ministrem Sülim, už ve středu ale o tomto tématu jednal také s maďarským prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem.

Ke schůzce s předsedou maďarské vlády Orbánem, kterého označil za „charismatického vůdce“ strany Fidesz, se prezident na závěrečné tiskové konferenci ještě vrátil. Tématem jednání byly podle něj mimo jiné protiruské sankce Evropské unie, se kterými Maďarsko dlouhodobě nesouhlasí.

„K nesouhlasu Maďarska s těmito sankcemi se zřejmě přidá i Itálie a bude-li tomu tak, pak asi ty sankce se nebudou tichou procedurou prodlužovat automaticky o rok, ale bude se o nich minimálně diskutovat,“ řekl Zeman. Připomněl také svůj odpor k jakýmkoli hospodářským sankcím, které jsou podle něj neúčinné.

Zeman ve čtvrtek návštěvou jaderné elektrárny, která leží asi sto kilometrů jižně od Budapešti, zakončil třídenní návštěvu Maďarska. Na místo dorazila také část ze třiceti českých podnikatelů, kteří prezidenta do Maďarska doprovodili. Jednalo se především o zástupce energetických a strojírenských firem.

Elektrárna Paks je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska. Maďarský stát ale plánuje přidat dva další bloky. Postavit je má ruský koncern Rosatom. Projekt chce vláda financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (přes 257 miliard korun). Kvůli tomu někteří západní politikové Maďary kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 48 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 1 hhodinou

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.