Rakousko podalo žalobu kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny

Rakousko podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu kvůli plánované dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Budapešť už na konci ledna, kdy Vídeň žalobu avizovala, uvedla, že si za projektem stojí. Rakouská žaloba je namířena proti rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státních subvencí při rozšíření elektrárny.

„Jaderná energie nesmí mít v Evropě místo. Od této linie neuhneme ani o centimetr,“ řekla ve čtvrtek Elisabeth Köstingerová, která stojí od ledna v čele rakouského ministerstva udržitelnosti a cestovního ruchu, jež spravuje agendu někdejších ministerstev životního prostředí a zemědělství.

Evropská komise se loni usnesla, že Maďarsko smí dotovat dostavbu své jediné jaderné elektrárny. Rakousko považuje tuto státní pomoc za nepřípustnou. Podle Vídně také rozšíření jaderné elektrárny poškozuje snahy o podporu obnovitelných energií.

Podobně jako v případě elektrárny Paks v minulosti Rakousko protestovalo proti stavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. 

„Komise bude své rozhodnutí u soudu bránit,“ sdělil mluvčí Evropské komise. Rakouské rozhodnutí podat žalobu uvítala organizace Global 2000, která dlouhodobě vystupuje proti jaderným elektrárnám včetně těch českých v Temelíně a Dukovanech. Podpora jaderné energetiky podle ní není ve společném zájmu EU.

Elektrárnu mají dostavět Rusové

Evropská komise přitom vloni odsouhlasila rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks o dva další reaktory. Dostavbu jediné elektrárny tohoto typu v zemi mají uskutečnit i financovat Rusové. Vloni v srpnu o tom jednal přímo ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Rozšíření elektrárny o další dva reaktory má uskutečnit ruský koncern Rosatom. Maďarský stát chce projekt financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (253 miliard korun).

Brusel dosud vyšetřoval, jestli Orbánova vláda neporušuje unijní pravidla poskytování státní pomoci. Ruský Rosatom dostal zakázku bez výběrového řízení.

Elektrárna Paks, která leží asi 100 kilometrů jižně od Budapešti, je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi 50 procent energetické potřeby Maďarska. 

V listopadu 2016 Evropská komise zastavila řízení s Maďarskem, které zahájila kvůli skutečnosti, že Budapešť zadala Rosatomu zakázku bez veřejné soutěže. Maďarská vláda prý ale nakonec poskytla dodatečné informace, které pochybnosti komise rozptýlily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
13:06Aktualizovánopřed 14 mminutami

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, reaguje Kyjev na návrh Putina

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 55 mminutami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
před 1 hhodinou

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 5 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 8 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 17 hhodinami
Načítání...