Zelenskyj složil prezidentský slib a vzápětí rozpustil parlament. Skončí rovněž předseda vlády

Nahrávám video

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman oznámil, že ve středu po zasedání vlády podá demisi. Stalo se tak po inauguraci nového prezidenta Volodymyra Zelenského, který po uvedení do úřadu oznámil rozpuštění parlamentu a vyzval stávající vládu k odstoupení. Rozhodl se tak po nedávném rozpadu dosavadní koalice. Ukrajina tak míří k předčasným volbám. Hrojsman při ohlášení své demise vybídl nového prezidenta k převzetí veškeré odpovědnosti za další vývoj v zemi.

Premiérovo odstoupení má za následek odstoupení celého kabinetu. Předčasné volby by se mohly konat dva měsíce poté, co Zelenskyj vydá dekret oficiálně rozpouštějící parlament, podotkla agentura AP.

Připomněla, že premiérovo odstoupení vyžaduje schválení parlamentem. I v takovém případě Hrojsman zůstane v čele úřadujícího kabinetu do vytvoření nové vlády. Premiér dal najevo, že v příštích parlamentních volbách hodlá kandidovat.  

„Ukrajinský prezident dnes (v pondělí) skládal přísahu. V inauguračním projevu řekl, že by vláda měla odstoupit. Myslím, že víte, že (na Ukrajině podle ústavy) vláda podává demisi nově zvolenému parlamentu, a ne nově zvolenému prezidentovi. Nicméně jsem se za sebe rozhodl podat demisi hned po dalším zasedání vlády ve středu,“ řekl Hrojsman podle webu listu Ukrajinska pravda.

„Navrhl jsem prezidentovi a parlamentu, abychom společně vypracovali novou agendu a velice rychle začali přijímat rozhodnutí, které posílí Ukrajinu. Prezident si zvolil jinou cestu. Soudím, že dnešními (pondělními) prohlášeními přijal na sebe veškerou odpovědnost vůči budoucím hrozbám, které jsou na pořadu dne,“ dodal premiér podle agentury Interfax-Ukrajina.

Volodymyr Hrojsman
Zdroj: Ukrainian Governmental Press Service/Handout via Reuters/Vladyslav Musiienko

Zelenskyj se snažil působit lidově

Zelenskyj si podle ukrajinských novinářů dal při uvedení do úřadu záležet na tom, aby posílil image skromného, lidového a spravedlivého prezidenta. Na inauguraci přišel pěšky, cestou do parlamentu se zdravil s občany, nebránil se ani selfie.

„Občané jsou unaveni zkušenými, systémovými a nadutými politiky, kteří za 28 let (nezávislosti) vytvořili zemi neomezených možností tunelování a pašalíků. Vybudujeme stát jiných možností, kde si budou všichni před zákonem rovni, kde budou pravidla hry pro všechny stejná,“ slíbil prezident.

V projevu zdůraznil, že jeho prioritou je ukončení bojů v Donbasu. Obyvatele východu země rusky ujistil, že Ukrajině nejsou cizí. Šéf Kremlu Vladimir Putin sdělil, že nemá v plánu žádný kontakt se Zelenským. Blahopřát mu chce až po obnovení vztahů s Ruskem a urovnání krize v Donbasu. Za Zelenského se naopak postavil vedoucí delegace USA, ministr energetiky Rick Perry.

Inaugurace se zúčastnili čtyři bývalí ukrajinští prezidenti

Zelenskyj na pondělní slavnostní schůzi parlamentu složil prezidentskou přísahu. „Slibuji, že budu hájit svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, pracovat pro blaho své vlasti a ukrajinského lidu, chránit práva a svobody občanů a respektovat ústavu,“ prohlásil.

Ceremoniálu se účastnilo na padesát zahraničních delegací a bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošenko. Česko zastupoval předseda Senátu Jaroslav Kubera. Rusko pozvánku nedostalo.

Bezprostředně po inauguraci Zelenskyj poslancům oznámil, že sněmovnu rozpouští a že během dvou měsíců uvolní z funkce ministra obrany, šéfa tajné služby SBU a generálního prokurátora.

Zelenskyj v projevu vládu tvrdě kritizoval. „Nechápu, upřímně řečeno, naši vládu, která jen rozhazuje rukama a říká, že nemůže nic dělat. Není to pravda. Může vzít kus papíru a pero a uvolnit místo těm, kdo budou myslet na budoucí pokolení a ne na budoucí volby. Myslím, že lidé by to ocenili,“ konstatoval.

Do šedesáti dnů musejí být podle ústavy vypsány nové mimořádné volby. Nový prezident poslancům poradil, aby tuto dobu využili k přijetí důležitých zákonů, mezi než zařadil zrušení poslanecké imunity, zpřísněný postih nezákonného obohacování a nový volební zákon.

Nový prezident se nemá o koho opřít

Rozpuštěním jednokomorové sněmovny půl roku před řádnými volbami si chce Zelenskyj podle kyjevských médií zajistit podporu parlamentu, v němž nyní nemá prakticky žádné stoupence. Na Ukrajině by tak do řádného termínu voleb 27. října panovalo faktické bezvládí.

Zelenského strana Sluha lidu vznikla až těsně před dubnovými prezidentskými volbami, podle posledních průzkumů by ale s náskokem vyhrála parlamentní volby.

Zelenskyj může těžit z toho, že získal velmi silný mandát. Kdyby čekal několik měsíců, mohl by se dopustit určitých chyb. Je to součástí taktické bitvy, která se odehraje o parlament pravděpodobně na konci října.
Pavel Havlíček
analytik Asosiace pro mezinárodní otázky

Roztříštěný parlament a rozpad vlády

Ukrajinský parlament je v současné době roztříštěný. „Stále jsou tu dvě nejsilnější strany – Blok Petra Porošenka a Lidová fronta pod vedení tehdejšího premiéra Jaceňuka. Kromě nich je ukrajinský parlament poměrně fragmentovaný, je tam dalších šest uskupení, padesát z 450 je nezařazených poslanců. To může být prostor pro korupci, manipulace. Je tam také 27 neobsazených míst,“ uvedl analytik Asosiace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Dosavadní vládní koalice v ukrajinském parlamentu se koncem minulého týdne rozpadla poté, co ji opustili poslanci hnutí Lidová fronta ze svazku s uskupením Blok Petra Porošenka. To Zelenskému komplikuje situaci. „Parlament má měsíc na to, aby sestavil novou koalici, i kdyby se mu tu nepodařilo, tak běží půlroční lhůta, kdy nesmí být rozpuštěn,“ konstatovala ukrajinistka Lenka Víchová.

Ta ale připomněla zvěsti o „skulině“ v parlamentních pravidlech, které chce údajně Zelenskyj využít. Blok Petra Porošenka, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové a další opoziční formace uvedly, že rozpuštění parlamentu uznávají.

Komik a herec Zelenskyj, který získal ve druhém kole prezidentských voleb přes sedmdesát procent hlasů, slibuje udržet prozápadní kurz země, jeho program ale zůstává nejasný. Zelenskyj zdůrazňuje, že jeho prioritou je ukončit konflikt na východě Ukrajiny.

Vraťte okupovaná území, apeloval Zelenskyj na Rusko

V inauguračním projevu uvedl, že k dialogu s Moskvou může dojít jen v případě, že Rusko Ukrajině vrátí okupovaná území a zajistí návrat válečných zajatců. Nový prezident také vyzval k návratu do vlasti Ukrajince, které válka vyhnala z domovů.

Obyvatele Donbasu oslovil v ruštině. Řekl jim, že pro ostatní Ukrajinu „nejsou cizinci“, že Krym a Donbas je ukrajinská země. „Ztratili jsme nejen území, ale hlavně lidi,“ upozornil prezident. Dodal, že je připraven „k obtížným a nepopulárním rozhodnutím“.

„V posledních týdnech jsme byli svědky eskalace, proběhla debata o udílení (ruských) pasů, občanství občanům Ukrajiny. Zelenskyj s Putinem na sebe reagovali a nabízeli občanství jednomu a druhému národu. V Kremlu doufali, že se se Zelenským budou moci dohodnout, pravděpodobně toho nebudeme svědky, ale určitě tu bude nová dynamika vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a přijdou nové iniciativy, jak řešit stále doutnající konflikt na Donbase, kde každý den umírají lidé,“ míní Havlíček.

Nový prezident v emotivním projevu popsal své představy o budoucí Ukrajině. „Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby na Donbasu… Bude-li to zapotřebí, jsem připraven obětovat svou funkci, aby byl nastolen mír.“

Oslabení ukrajinského státu, hodnotí první krok expertka

Ukrajinistka Lenka Víchová si myslí, že Zelenskyj oslabuje ukrajinský stát. „Nejdůležitějším bodem Zelenského inauguračního projevu bylo, že ani tak nevyhlásil válku Moskvě a Putinovi, jako ukrajinskému parlamentu, vládě a celému politickému establishmentu. To je docela velký problém, protože dostává Ukrajinu přibližně na tu samou úroveň, ve kterém byla v únoru 2014, to znamená bez funkční vlády, bez šéfa tajných služeb, bez ministra obrany,“ upozornila expertka.

„Zelenskyj oslabuje ukrajinské instituce a Ukrajina je ve válce s Ruskou federací, takže to není úplně nejrozumnější. Řada voličů si pochopitelně přeje rozpuštění parlamentu, ale je otázkou, jestli tím, že Zelenskyj vejde s většinou do parlamentu, skončí jeho problémy. Doteď měl většinu i Petro Porošenko a řadu věcí se mu stejně nepodařilo provést,“ dodala Víchová.

Někteří mají také obavy ze Zelenského spolupracovníků – jaký vliv budou mít na nováčka v politice. V této souvislosti se objevuje hlavně jméno vlivného ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského.

„Za Zelenským stojí bývalí reformátoři, kteří dříve spolupracovali s Porošenkem, ale z nějakého důvodu byli nespokojení s reformami, které Porošenko během posledních pěti let udělal. Dále jsou to protikorupční aktivisté, ale také jeho přátelé, lidé z jeho vlastního byznysového pozadí, protože Zelenskyj není jen herec, ale také producent,“ podotkl Havlíček. 

Zelenskyj v minulosti hrál roky prezidenta v populárním ukrajinském seriálu Sluha lidu, kde se jako učitel náhodou dostane k funkci hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...