Kandidátka na předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyenová europoslancům z nerozhodnuté socialistické frakce slíbila boj za snižování emisí, minimální mzdu i ochranu právního státu. Německou ministryni obrany do čela Komise navrhli lídři členských zemí EU. Její nominaci ale kritizují například němečtí sociální demokraté. Evropský parlament bude její kandidaturu schvalovat v úterý, ve středu von der Leyenová bez ohledu na výsledek hlasování opustí vládní post.
„Zítra (v úterý) budu žádat Evropský parlament o důvěru. Ve středu nehledě na výsledek odstoupím jako ministryně obrany, abych se mohla ze všech sil věnovat službě Evropě,“ napsala von der Leyenová na Twitteru v angličtině, francouzštině a němčině. Dodala, že je hluboce vděčná, že mohla pracovat pro německou armádu.
Kancléřka Angela Merkelová rozhodnutí von der Leyenové respektuje. Její dosavadní ministryně prý nyní dává všechny síly do evropského angažmá. „Rozhodla se, že to bude dělat s veškerým úsilím. To mě těší a tak ji také znám,“ poznamenala kancléřka při návštěvě Saska.
Ministryní obrany je von der Leyenová od prosince 2013. Stala se v Německu vůbec první ženou v tomto úřadě. V letech 2009 až 2013 byla ministryní práce a sociálních věcí a v letech 2005 až 2009 byla v první vládě kancléřky Angely Merkelové ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.
Von der Leyenová bojuje o hlasy socialistů, poslala jim dopis
Von der Leyenová se obrátila na europoslance ze socialistické frakce dopisem. Slíbila jim v něm například snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 až o 55 procent. Docílit by toho chtěla mimo jiné zavedením uhlíkové daně či rozšířením systému emisních povolenek.
Podporu socialistů při úterním hlasování chce získat také příslibem, že jako předsedkyně Evropské komise podpoří vznik právního rámce, který by umožnil prosazení spravedlivé minimální mzdy na celoevropské úrovni.
Politička se v dopise europoslancům vyslovila také pro silnější roli Evropského parlamentu v unijním zákonodárném procesu. Zmínila se i o možnosti, že by mohl mít europarlament napříště právo zákony iniciovat. Toto právo má v současnosti v naprosté většině oblastí Evropská komise.
Von der Leyenová podpořila také zavedení unijního mechanismu na ochranu právního státu. V oblasti zahraniční politiky by podle ní měla Evropská unie přijímat v budoucnu rozhodnutí většinově, nikoli jednomyslně jako doposud.
Podle agentury Reuters se kandidátka do čela Komise také vyslovila pro reformu azylové politiky EU. Další odklad termínu odchodu Británie z Evropské unie chce von der Leyenová podpořit pouze v případě, že by k tomu Londýn poskytl dobrý důvod.
Von der Leyenová nemá nic jisté
Německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou navrhli na funkci předsedkyně Evropské komise na červencovém mimořádném summitu EU šéfové osmadvaceti států a vlád EU. V úterý budou o její kandidatuře hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu.
Podle agentury DPA přitom úspěch von der Leyenové závisí právě na podpoře přinejmenším části členů socialistické frakce.
Spor o von der Leyenovou rozdělil německou koalici
Schválení političky CDU von der Leyenové do čela klíčové unijní instituce se snaží zabránit hlavně němečtí europoslanci zvolení za sociální demokracii (SPD). Podle informací DPA před setkáním von der Leyenové se zástupci evropských socialistů minulý týden rozdali přítomným dokument s výčtem údajných pochybení současné německé ministryně obrany.
Spis upozorňuje na aféru spojenou se zaměstnáváním externistů při modernizaci německé armády i například na „explozi nákladů“ na modernizaci školicí lodi německého námořnictva Gorch Fock. Zmíněn je také případ s údajným opisováním v disertační práci, kde však vyšetřování vinu von der Leyenové neprokázalo. SPD rovněž kandidátce do čela Komise vyčítá, že se jí nepodařilo modernizovat výzbroj německé armády, která se prý nyní nachází v zuboženém stavu.
Německým sociálním demokratům vadí i to, že ministryně obrany von der Leyenová vůbec nekandidovala v nedávných volbách do Evropského parlamentu, natož aby stála v čele některé z kandidátek.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila odpor SPD vůči von der Leyenové za zátěž pro fungování velké koalice. Prozatímní šéfka SPD Malu Dreyerová je však toho názoru, že koalice CDU a sociální demokracie by se kvůli volbě šéfky Komise neměla rozpadnout.
