Roky patří oligarcha Jevgenij Prigožin do nejužšího kruhu ruského prezidenta Vladimira Putina. V podnikání toho také dokázal dobře využít. Válka na Ukrajině mu však nabídla další příležitost. Wagnerova soukromá armáda žoldnéřů, kterou financuje a podle některých zdrojů i ovládá, se zapojila do bojů po bídných výsledcích ruské armády v počáteční fázi její invaze na Ukrajinu. Prigožin, zapsaný na sankčních seznamech USA i EU a přezdívaný Putinův šéfkuchař, tak může dál u vládce Kremlu vylepšit svou pozici.
Žoldnéři Wagnerovy armády se na ukrajinských bojištích objevili až koncem března, uvedl nezávislý ruský server Meduza. Přičítá to zejména neshodám Prigožina s některými ruskými vedoucími představiteli, včetně samotného minista obrany Sergeje Šojgua.
Zdroje Meduzy uvádějí, že oligarcha odmítl v únoru, před začátkem invaze, mobilizovat své žoldnéře bez přímého rozkazu od Putina.
Ruské vojenské tažení na Ukrajině se však začalo vyvíjet značně odlišně od představ Moskvy. Ztráty vojáků i vojenské techniky byly značné, naopak územní zisky výrazně zaostávaly za původními plány. Úspěchy neměly ani stovky jiných žoldnéřů ze skupiny zvané Pevnůstka (Redoubt), kteří se do bojů zapojili hned od počátku invaze.
Na jaře, zřejmě kvůli dosavadním výkonům ruských pravidelných jednotek a naverbovaných bojovníků, údajně nařídilo ministerstvo obrany Wagnerově skupině, aby na Ukrajinu přesunula část svého „základního týmu“, který tehdy působil v Africe, konkrétně v Sýrii a Libyi.
Někteří „Wagnerovi profesionálové“ však na Ukrajinu odjeli z čistě ideologických důvodů, uvedl jeden zdroj Meduzy. Mnoho žoldáků v rotě má totiž ukrajinské kořeny. „Jsou z Lysyčansku, Slovjansku,“ vysvětlil. Podle něj přijeli rozdrtit Ukrajince a „vyrovnat skóre“ za své druhy, kteří byli zabiti v letech 2014 a 2015.
Hranice mezi vojáky a žoldnéři se tak začala rychle stírat. Blednoucí Prigožinova hvězda začala v Kremlu opět zářit.
Na Ukrajině se Prigožin veřejně ukázal 16. dubna, kdy pózoval před školou v Pervomajsku v Luhanské oblasti. Jen několik kilometrů dál bojovali jeho žoldáci o Popasnou. O dvě měsíce později bylo toto město dobyto.
Dnes ruská armáda používá bojovníky Wagnerovy skupiny jako svou hlavní údernou sílu na Ukrajině, píše Meduza. Žoldnéře „pronajímá“ k předsunutým armádním jednotkám. Proto jich bylo na Ukrajině mnoho zabito nebo zraněno.
Boje o Popasnou zřetelně zvýšily prestiž Wagnerovy skupiny v očích ruských úřadů. Dokonce se o nich veřejně zmínil jeden zpravodaj státní televize ve vysílání: „Vždycky je najdete tam, kde je velké horko, ale nikdy o nich není ani slovo.“
Už však opomněl zmínil, že žoldáci Wagnerovy skupiny jsou viněni představiteli Ukrajiny či afrických států ze spáchání válečných zločinů na civilistech.
Prigožin považuje Západ za bandu zvrhlíků
Britský list The Guardian letos v květnu uvedl, že se obrátil na Prigožina s žádostí o jeho reakci na důkazy, které obviňují bojovníky Wagnerovy skupiny z masakrů v Mali.
V reakci opakovaně řekl, že „Wagnerova skupina neexistuje“ a že s tím „nemá nic společného“. Velmi drsně se však vyjádřil k Západu. „Jste vymírající západní civilizace, která považuje Rusy, Malijce, Středoafričany, Kubánce, Nikaragujce a mnoho dalších národů a zemí za spodinu třetího světa,“ uvedl Prigožin. „Pamatujte, že to není pravda…. Jste patetická a ohrožená banda zvrhlíků a je nás mnoho, miliardy. A vítězství bude naše,“ cituje ho The Guardian.
Od března 2018 je Prigožin na „černé listině“ Spojených států a od října 2021 na sankčním seznamu Evropské unie.
Meduza k tomu dodává, že Prigožin zřejmě obdržel medaili Zlatá hvězda a čestný titul Hrdina Ruska za to, že dostal své muže do frontových linií Ukrajiny. Dva zdroje blízké prezidentské administrativě serveru sdělily, že ocenění bylo vydáno poté, co se Wagnerova skupina osvědčila zajištěním osad v Luhanské oblasti.
Magnát se tak v plném lesku vrátil do prezidentova válečného „vnitřního kruhu“.
Z vězení až do vysokých sfér Kremlu
Prigožin ovládá síť společností, včetně Wagnerovy armády, uvedla CNN. Získává lukrativní státní zakázky, stal se miliardářem.
Kdysi mu přiřkli zahraniční novináři (první ji zřejmě použili novináři agentury Associated Press) přezdívku „Putinův šéfkuchař“, protože jeho restaurace a cateringové podniky pořádaly večeře, kterých se Putin účastnil se zahraničními hodnostáři, včetně těch západních. Získal totiž zakázku na pořádání státních banketů.
Narodil se 1. června 1961. Podle webu The Print se v mládí – v éře Sovětského svazu – dostal do vězení za nejrůznější činy, často násilné povahy. Po svém propuštění v roce 1990 byl například prodavačem párků a později se stal manažerem obchodů s potravinami v rodném Petrohradu. Poté se přesunul k restauračnímu průmyslu. Spoluzaložil cateringovou společnost s dvěma provozovnami, které sloužily ruské elitě.
Druhý podnik, který vznikl z přestavby nepoužívané lodi trvale zakotvené na řece Vjatce, byl obzvláště úspěšný. Zajistil Prigožinovi jeho velký politický zlom. V roce 2000 hostila restaurace Putina (který byl právě poprvé zvolen ruským prezidentem) a tehdejšího japonského premiéra Joširo Moriho. Prigožin je údajně osobně obsluhoval.
Započal tak jeho ekonomický i společenský vzestup úzce spojený s Putinovým režimem.
