Verdikt v případu Kanaďana Kovriga, obviněného ze špionáže, vynese čínský soud později

V Pekingu se v pondělí konal soud s Kanaďanem Michaelem Kovrigem, kterého Čína před více než dvěma lety zadržela kvůli podezření ze špionáže. Termín pro vynesení rozsudku bude stanoven později, informovala čínská státní média. Už v pátek se v čínském Tan-tungu konalo soudní stání s jiným Kanaďanem Michaelem Spavorem, který čelí obvinění ze špionáže, a skončilo rovněž bez oznámení verdiktu.

Oba Kanaďany Čína zadržela v prosinci 2018, nedlouho poté, co Kanada na žádost americké justice zatkla finanční ředitelku firmy Huawei Technologies Meng Wan-čou. Podle Ottawy šlo o odvetu ze strany Pekingu. Obžalováni byli Kanaďani loni v červnu a v případě odsouzení jim hrozí dlouholeté vězení. Agentura Reuters v této souvislosti připomíná, že 99 procent obviněných je u čínských soudů ze svých údajných činů usvědčeno.

Stejně jako v pátek, ani v pondělí nebylo podle AFP povoleno zástupcům kanadské ambasády přihlížet soudu. Zástupce justice v Pekingu tisku sdělil, že proces, který se týká „národní bezpečnosti“, je neveřejný. „Jsme velmi znepokojeni tímto odepřením přístupu a nedostatečnou transparentností celého soudního procesu,“ řekl kanadský chargé d'affaires Jim Nickel krátce po zahájení procesu, tedy po 9:00 místního času (2:00 SEČ).

Kanadský diplomat ale vyjádřil potěšení nad přítomností diplomatů z 26 zemí, včetně Německa, USA, Francie, Británie či České republiky, napsala agentura Reuters. Tito diplomaté před justičním palácem v Pekingu pózovali fotografům a tleskali Nickelovi, který jim poděkoval za podporu Kanadě.

Americký chargé d'affaires William Klein před soudní budovou podle agentury Reuters řekl, že Spojené státy jsou hluboce znepokojeny soudními procesy s oběma Kanaďany.

Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing gesto diplomatů odsoudila jako „svévolné vměšování do právní svrchovanosti Číny“.

K výzvám k jejich propuštění se už dříve připojil mimo jiné americký prezident Joe Biden. O jejich bezpečný návrat do vlasti chce usilovat spolu s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...