Ve světě byly podány dvě miliardy vakcín proti covidu. V Británii naočkovali polovinu dospělé populace

Podle údajů agentury AFP byly ve světě aplikovány už více než dvě miliardy dávek očkování proti novému typu koronaviru a tempo vakcinace navíc zrychluje. Například ve Velké Británii už má plné očkování proti covidu-19 více než polovina dospělé populace. Představitel WHO Ki Tong-pak odmítl, že by se ve Vietnamu objevila nová varianta koronaviru.

On-line přenos

Koronavirus - červen

  • 9:05
    Česko

    Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.

  • 9:00

    Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.

  • 8:42
    Česko

    Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.

Celosvětově bylo prvních 100 milionů dávek podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) podáno 1. února, tedy zhruba za dva měsíce od zahájení vakcinace, hranice 500 milionů využitých dávek byla překročena za dalších 52 dní a hranice miliardy dávek byla poté překročena za 30 dní. Na 1,5 miliardy vyšplhal celkový počet podaných dávek za dalších 24 dní. Hranice dvou miliard podaných dávek padla podle AFP za dalších 16 dní.

Nejrychleji se očkovat daří – pokud se odhlédne od malých států s desítkami či stovkami tisíc obyvatel – v Izraeli. V této zemi s více než devíti miliony obyvatel už podle webu ourworldindata.org obdrželo přes 59,3 procenta lidí obě potřebné dávky vakcíny.

Milníku v očkování dosáhli i ve Velké Británii, alespoň to tvrdí vládní koordinátor pro očkování Nadhim Zahawi. Přidal se k němu i premiér Boris Johnson, který napsal na Twitteru: „Polovina dospělé populace ve Spojeném království je plně očkovaná. Je to obrovský úspěch, který umožnili všichni ti, kdo se zapojili. Pojďme tu práci dokončit. Až na vás dojde řada, nechte se očkovat.“

Britský ministerský předseda přitom vypíchl statistiku omezenou jen na dospělé. Pokud se zohlední celá populace, tak po Izraeli si nejlépe ve vakcinaci vede Bahrajn (46,9 procenta plně naočkovaných lidí), Chile (41,9 procenta) a Spojené státy (40,6 procenta). 

Očkování v Evropské unii

V zemích EU dostalo dosud obě dávky očkování 83,4 milionu lidí, tedy 18,7 procenta obyvatel. Alespoň jednu dávku má přitom za sebou 172,4 milionu lidí (38,8 procenta) obyvatel států Evropské unie.

Z unijních zemí je na tom nejlépe malá Malta (47,7 procenta plně naočkovaných), dále Maďarsko (38,3 procenta) a Kypr (25,9 procenta). Česká republika je v tomto ohledu na 21. místě s 14,9 procenty plně naočkovaných obyvatel.

  • Nejrozšířenější vakcínou na světě je podle AFP očkovací látka od firmy AstraZeneca, která je podávána ve více než třech čtvrtinách zemí a území (nejméně 170), které očkují proti novému typu koronaviru. 
  • Vakcínou společností Pfizer/BioNTech očkuje nejméně 97 zemí a území a na třetím místě je očkovací látka firmy Moderna (nejméně 46). 
  • Následují vakcíny Sinopharm (nejméně 45), Sputnik V (nejméně 40) a Johnson & Johnson (nejméně 29).

USA přidělí systému COVAX nejméně 75 procent z první várky vakcín pro zahraničí

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena oznámila plán rozdělení prvních 25 milionů dávek covidových vakcín, které se chystá darovat k použití v zahraničí. Nejméně tři čtvrtiny z nich, tedy 19 milionů, budou rozděleny skrze program Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem COVAX do Střední a Jižní Ameriky, Asie a Afriky. Zbývající dávky chce Washington vyslat do konkrétních oblastí včetně Mexika či palestinských území.

Podle amerických médií má z objemu poskytnutého světovému vakcinačnímu programu zhruba šest milionů dávek skončit v Latinské Americe, přibližně sedm milionů v jižní a jihovýchodní Asii a na pět milionů dávek v Africe. Agentura AP hovoří o značné vzpruze pro iniciativu COVAX, která zatím podle ní zprostředkovala chudším zemím jen 76 milionů dávek. 

Dosud USA poskytly několik milionů vakcín Kanadě a Mexiku a další milion dávek se chystají dnes večer vypravit do Jižní Koreje. Plán širšího sdílení svých zásob vláda představila v době, kdy americké regiony dohromady obdržely přes 360 milionů dávek, z nichž bezmála 300 milionů už bylo spotřebováno. 

„Rostoucí zásoby vakcín proti covidu-19 ve Spojených státech jsou vnímány nejen jako potvrzení americké vynalézavosti, ale také privilegovaného postavení země ve světě,“ píše AP.

Nahrávám video

WHO odmítla, že by se ve Vietnamu objevila nová varianta

Varianta koronaviru, kterou vietnamské úřady označily za hybrid indické a britské varianty viru, není ve skutečnosti novým hybridem, ale součástí existující indické mutace. Podle agentury Reuters to uvedl představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Ki Tong-pak.

„V tuto chvíli se podle definice WHO ve Vietnamu nevyskytuje žádná nová hybridní varianta koronaviru,“ řekl Ki Tong-pak v internetovém rozhovoru s japonským listem Nikkei. Virus zaznamenaný ve Vietnamu podle něj spadá pod ten subtyp, který se poprvé objevil v Indii a který Světová zdravotnická organizace nově nazývá delta.

Objev údajné nové varianty koronaviru oznámil koncem května vietnamský ministr zdravotnictví Nguyen Thanh Long poté, co se v zemi začaly množit případy nákazy. Vietnamská vláda tehdy uvedla, že jde o kombinaci indické a britské verze a že se nová varianta rychle šíří vzduchem.

Německá ekonomika podle ministra je už z nejhoršího venku

Německá ekonomika už překonala nejhorší část koronavirové krize a v letošním roce by mohla vykázat růst až o čtyři procenta. Uvedl to německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Jeho nejnovější prognóza je optimističtější než oficiální vládní výhled z konce dubna, který na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta po loňském propadu o 4,8 procenta.

Ministr uvedl, že Německo čelilo hospodářské recesi lépe, než se předpokládalo. Upozornil také, že hospodářský útlum byl v Německu mírnější než v řadě jiných zemí. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Altmeier také poznamenal, že vláda nyní musí připravit zodpovědný způsob postupného ukončování opatření na podporu ekonomiky. Zároveň se vyslovil pro názor, aby státní podpora zavedená kvůli dopadům koronavirové krize byla podnikům prodloužena do konce letošního roku, napsala agentura Reuters.

Macron kvůli pandemii nezavede důchodovou reformu

Francouzský prezident nezavede do konce svého mandátu slibovanou a kontroverzní důchodovou reformu. Její odklad Emmanuel Macron zdůvodnil krizí, kterou způsobila epidemie covidu.

Situace se ale zlepšuje a vláda slibuje další uvolňování. Předtím ještě opatrně testuje šíření viru na masových akcích. O víkendu navíc proběhla v pařížské hale Bercy zkouška. Pět tisíc lidí se zúčastnilo koncertu sice s rouškami, ale bez jakýchkoliv dalších omezení.

Další pokusy probíhají neoficiálně, nikdo nedokáže odhadnout, co udělají s přenosem viru manifestace, na kterých nemá řada lidí ochranu dýchacích cest. Ani tyto hromadné akce se ale nárůstem nových případů neprojevují. Zejména pokud se konají daleko od největších ohnisek přenosu viru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.