Prioritou zemí Visegrádské čtyřky při jednáních o odchodu Británie z Evropské unie bude budoucí právní postavení občanů Evropské unie v Británii a finanční závazky Spojeného království vůči evropské sedmadvacítce. Na jednání ve Varšavě se na tom shodli premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska (V4). Šéfové středoevropských vlád rovněž znovu odmítli spojování debaty o migraci s návrhy na krácení dotací zemím, které odmítají přijímat uprchlíky.
„Práva občanů by neměla být dotčena a jednou z priorit našeho vyjednávání s Brity – teď mám na mysli Evropskou unii – bude zachování práv, která získali evropští občané včetně Čechů tím, že se přestěhovali do Británie a že tam začali pracovat. Přejeme si, aby jim zůstala zachována jejich stávající práva,“ zdůraznil už před jednáním český premiér Bohuslav Sobotka.
Polská premiérka Beata Szydlová řekla, že Visegrádská čtyřka usiluje o spořádaný odchod Británie z Unie, vyváženou dohodu a přátelské vztahy mezi Londýnem a sedmadvacítkou po takzvaném brexitu. V souvislosti s odchodem Británie by se mělo podle ní hovořit i o další reformě EU.
Státy Visegrádské čtyřky chtějí co nejvíce ovlivnit mandát vyjednávačů, aby obsahoval i zájmy střední Evropy, zdůraznil český premiér Sobotka. Jedním z hlavních zájmů je podle něj i udržení přístupu exportu na britský trh, aby v důsledku brexitu nedošlo ke ztrátě pracovních míst například u českých vývozců.
Slovenský premiér Robert Fico upozornil, že postavení Británie po odchodu z Unie nemůže být lepší, než postavení kteréhokoli členského státu. Byla by to podle něj „životní chyba“ EU.
Sobotka nečeká od Britů negativní kroky
Premiér Sobotka už před jednáním uvedl, že neočekává, že by Velká Británie hned po středečním ohlášení začátku jednání o odchodu z Evropské unie zavedla omezení vůči přistěhovalcům z členských států EU.
„Ze smluv jasně vyplývá, že Británie do doby, než odejde z EU, zůstává členskou zemí Unie, s právy i povinnostmi členské země, a není žádný důvod, aby Británie omezovala volný pohyb pracovních sil, protože zůstává členskou zemí EU,“ řekl Sobotka.
Na dotaz, jak by Praha reagovala na případná dřívější omezení z britské strany, odpověděl, že Británie by neměla zavádět žádná omezení už proto, že v zemích EU žijí britští občané, kteří požívají stejná práva jako občané EU v Británii, čili takové kroky by hrozily možným zhoršením situace Britů v Evropě a především by poznamenaly ovzduší nadcházejících vyjednávání o brexitu.
„Určitě na takovou věc budeme extrémně citliví a nepřejeme si jakékoliv zhoršování podmínek našich občanů. (…) Dokud bude Británie v EU, tedy dva příští roky, tak není možné, aby Británie zhoršovala podmínky pro působení našich občanů ve Velké Británii,“ zdůraznil Sobotka.
V4 znovu odmítla krácení dotací kvůli nepřijímání uprchlíků
Kromě otázky brexitu premiéři visegrádských zemí hovořili také o migraci. Znovu zopakovali, že zamítají návrhy na krácení evropských dotací těm zemím, které nepřijímají uprchlíky. V4 se nepodvolí vydírání z Bruselu, uvedla premiérka Szydlová.
Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že občané Německa a Rakouska klidně spí za peníze maďarských daňových poplatníků. Chrání je podle něj migrační opatření přijatá maďarskou vládou. Protesty proti politice Budapešti, včetně rozsudků evropských soudů, Orbán odmítl jako projevy „migračního byznysu“.
„Máme shodný, jednoznačně odmítavý postoj k povinnému přerozdělování uprchlíků. Odmítáme spojovat debatu o reformě azylového systému s evropskými fondy, které jsou nástrojem soudržnosti a nemohou být využívány jako nátlakový prostředek,“ prohlásil Sobotka.
Další jednání předsedů vlád V4 má být věnováno spolupráci na poli inovací, podpory začínajících firem (tzv. start-upů) a digitalizace ekonomiky.
