Země Beneluxu, tedy Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, zvou členy Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) do Nizozemska k jednání o budoucnosti Evropské unie. Před začátkem neformální schůzky 27 členských států bloku to bez podrobností řekl nizozemský premiér Mark Rutte. Setkání by se podle diplomatických zdrojů mělo uskutečnit do léta.
Benelux chce s V4 jednat o budoucnosti EU. Témat ovšem prý bude víc
„V4 přijala,“ uvedl informovaný nizozemský diplomat s tím, že témat k diskusi bude více než jen budoucnost Unie.
Podle zástupce jedné z visegrádských zemí se o věci začalo mluvit minulou neděli, kdy se v Bruselu na večeři sešli ministři zahraničí obou uskupení před pondělním jednáním šéfů diplomacií celé osmadvacítky. Iniciátorem nápadu bylo údajně Polsko, nynější předsednická země V4.
„My jsme ve formátu V4 plus absolvovali množství různých akcí. Jsme rádi, že nic nemusíme organizovat my, že nás zvou,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico. Jednání by se podle něj mělo konat v Haagu zřejmě do konce pololetí.
Události: Varšava kvůli Tuskovi zablokovala závěry summitu (zdroj: ČT24)
Rutte: Později chceme jednat i s pobaltskými státy
Rutte záměr uspořádat setkání oznámil po ranní schůzce s belgickým premiérem Charlesem Michelem a lucemburským předsedou vlády Xavierem Bettelem.
„Rozhodli jsme se pozvat visegrádské země do Nizozemska ke společnému jednání s Beneluxem. A později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti Unie,“ řekl Rutte. Trojice zemí Beneluxu chce podle něj hrát pozitivní roli v debatě o budoucnosti Evropské unie.
Nizozemsko čekají příští týden parlamentní volby. Vzhledem k politické situaci v zemi mají pozorovatelé za nejpravděpodobnější variantu, že Rutte v premiérském křesle obměněné vlády zůstane i po nich.
Summit pokračoval neformálními schůzkami
V pátek summit lídrů členských států EU v Bruselu pokračoval neformálními setkáními, kterých se ovšem už neúčastnila britská premiérka Theresa Mayová a kvůli sjezdu ČSSD ani český premiér Bohuslav Sobotka.
Tématem byly hlavně detaily budoucí integrace a také příprava dalšího setkání v Římě, které se odehraje 25. března. To bude zároveň připomínkou 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.
Jedno z hlavních témat: vícerychlostní Evropa
Zásadní diskuse se do Říma – a zřejmě i poté – povede o významu sousloví „vícerychlostní Evropa“, která umožní některým členským zemím postupovat v některých otázkách rychleji než ostatní. Pro se dříve v tomto týdnu vyslovili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Španělska a Itálie.
Že toto téma bude bezpochyby významnou částí diskuse členských zemí připravujících se na setkání v Římě, potvrdil i šéf unijních schůzek Donald Tusk, kterého lídři EU ve čtvrtek s výjimkou Polska potvrdili v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.
Německá kancléřka Angela Merkelová připomněla, že země bloku jsou už nyní fakticky integrovány různým způsobem. Francouzský prezident Francois Hollande při odchodu zmiňoval myšlenku rychlé a silné integrace některých zemí bez narušení solidarity a soudržnosti bloku.
Státy ze středu a východu Unie, včetně ČR, jsou ale opatrné a jejich zástupci upozorňují, že by se nechtěly ocitnout na periferii evropské integrace.
Že myšlenka vícerychlostní Evropy nesmí být v rozporu s jednotou a soudržností Evropské unie, řekl v pátek při návštěvě Slovenska také francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. „Vícerychlostní Evropa již existuje, příkladem je euro nebo Schengen (evropský prostor volného pohybu). Nesmí být v protikladu s jednotou a soudržností,“ řekl Ayrault během své přednášky na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák v projevu na univerzitě řekl, že Bratislava se chce zařadit do jádra integrace EU. „Slovensko v každém případě chce být v integračním a hodnotovém jádru EU. Jsme přesvědčeni, že již nyní splňujeme podmínky,“ uvedl.
Jean-Marc Ayrault
Na základě páteční debaty, která je pokračováním diskusí z předcházejících podobných schůzek v Bratislavě a na Maltě, by měl vzniknout konečný text Římské deklarace. Tu by pak měl neformální summit v Římě potvrdit už beze změn.
Tuskovy podklady nabízí „možné prvky agendy“ v několika bodech. „Za 10 let chceme Unii, která je bezpečnějším a více prosperujícím místem k životu,“ stojí mezi nimi například. Unie by podle textu měla být blíže k občanům, mít silný sociální rozměr a být silnější při prosazování svých zájmů ve světě.