Unie chce pokračovat v čele s Tuskem. Varšava na protest nepřijala závěry summitu

Nahrávám video

Lídři zemí EU potvrdili Donalda Tuska v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Tusk získal podporu 27 zemí, jedinou výjimkou bylo jeho rodné Polsko, které do funkce navrhovalo jiného kandidáta. Podle předsedy polské vládní strany PiS Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů. Polský ministr zahraničí zase označil Tuskovu volbu za výsledek diktátu Berlína a premiérka Beata Szydlová odmítla závěry summitu přijmout.

On-line přenos

Summit EU

  • 23:21

    Pro dnešek ukončujeme on-line přenos z unijního summitu, kde byl opět zvolen šéfem Evropské rady Donald Tusk. Děkujeme za pozornost.

  • 22:51

    Radko Hokovský, ředitel Evropských hodnot: "Proti Tuskovi nebyly žádné větší výhrady. Rolí předsedou Evropské rady není být prezidentem – je spíš koordinátorem, moderátorem debat. Důležité je, aby všichni kolem stolu byli spokojeni s tím, že nehraje žádnou svoji hru, ale pomáhá najít kompromis. A to bylo evidentně to, co mu šlo."

  • 22:44

    Redaktor ČT Lukáš Dolanský: "Lídři EU se dostali do procesní krize, do situace, kterou ještě nikdy nezažili. Baví se o jednotlivých bodech a Poláci jsou prý i konstruktivní. Nicméně vždy, když se hlasuje, tak to vetují. Může to tedy skončit bez jakéhokoli usnesení."

Tusk bude řídit vrcholné unijní schůzky až do konce listopadu 2019. „Děkuji za to, že jste mi drželi palce, a za srdečnou podporu. To pomohlo,“ reagoval na své znovuzvolení na Twitteru.

Rozhodnutí není překvapením, pro pokračování Tuska ve stávající funkci se při příchodu na summit vyslovili v zásadě všichni prezidenti a premiéři s výjimkou polské premiérky Beaty Szydlové. Její vláda navrhla vlastního kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského, který je paradoxně členem Tuskovy Občanské platformy.

Premiérka Szydlová byla údajně jediná, která se k otázce prodloužení mandátu předsedy Evropské rady obšírněji vyjádřila. Zopakovala však jen dřívější argumenty z dopisu, který už dřív zaslala představitelům zemí EU.

Varšava si stěžuje na diktát Berlína, závěry summitu odmítá

Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski označil znovuzvolení Tuska za signál toho, že se EU podřizuje „diktátu Berlína“. Podle předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že Unie je ovládána Německem.

Szydlová navíc oznámila, že Polsko nepodpoří žádný bod závěrů schůzky. Ze summitu tak vzešlo pouze společné prohlášení 27 členských zemí. „Nemyslím si, že Poláci chtějí do budoucna vetovat všechna rozhodnutí Evropské rady. Předpokládám, že až odezní nálady vyvolané potvrzením Donalda Tuska, tak se Polsko vrátí k normální evropské spolupráci,“ poznamenal k tomu český premiér Bohuslav Sobotka.

Ostudné, hodnotí jednání polské vlády předseda opoziční strany

Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna se osobně omluvil za „ostudné“ chování polských představitelů. „To, co provedl náš ministr zahraničí, naše premiérka a šéf vládnoucí strany, je ostudné. Chtěl bych se za to všem v Evropě omluvit. To není polský hlas. Polský hlas nikdy nebude proti. Všem se omlouvám za chování politiků PiS,“ vzkázal do Bruselu Schetyna.

  • Donald Tusk, který byl sedm let polským premiérem, začal summity Evropské unie poprvé řídit v prosinci 2014, kdy ve funkci nahradil Hermana Van Rompuye. Podle unijních smluv může být předsedou Evropské rady jen dvě funkční období, celkem tedy pět let. „Unijní prezident“, jak bývá funkce někdy označována, řídí jednání summitů a určuje jejich agendu. Zastupuje také Unii navenek. Měl by pomáhat při hledání shody mezi členskými státy.

Česko celou dobu Tuska podporovalo. Premiér Sobotka ještě před summitem vzkázal, že rozdílný názor na Tuskovo pokračování nemá být vnímán jako zásadní rozkol Visegrádské skupiny.

„Před dvěma a půl roky to byla právě V4, která prosadila Donalda Tuska do funkce. Kdyby nebylo silné podpory Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska, tak se předsedou Evropské rady pravděpodobně Tusk nestal. Když jsme vyhodnocovali jeho působení, nenašli jsme argumenty, proč by měl skončit. Naopak jsme našli argumenty, proč by měl pokračovat. Rozumí postojům České republiky, situaci ve střední Evropě a koneckonců je to člověk, který se snažil České republice pomáhat,“ uvedl premiér.

Vládní strana Právo a spravedlnost Tuska několikrát obvinila z podjatosti, která prý člověku v jeho funkci nepřísluší.

To když například ministr zahraničí Witold Wasczykowski loni nazval Tuska „ikonou zla a hlouposti“ poté, co právě Tusk zveřejnil na Twitteru novoroční vzkaz – svým podporovatelům v Polsku popřál „vlast bez zla a hlouposti“ – s odkazem na tamní vedení.

Kaczyński už ve středu prohlásil, že Tusk jako pokračující vyslanec Polska v čele Unie je „absolutně nepřípustný“. Obviňuje ho z „porušování základních pravidel EU ohledně nestrannosti vůči vnitřním záležitostem členských států.“

Evropská komise se zajímá hlavně o změny ve fungování ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií. Poprvé tak spustila mechanismus na ochranu právního státu. Eurokomisařka Jourová v tomto duchu nedávno připustila, že princip dodržování evropských standardů může Komise v budoucnu spojit s příjmem evropských fondů.

Mluvilo se o i volném obchodu či migraci

Krom Tuskova znovuzvolení už summit diskutoval o ekonomické problematice, která je tradiční náplní jarního setkání vrcholných představitelů zemí bloku. „Věci se zlepšují, a to v každé členské zemi Evropské unie. Je to důkaz, že naše hospodářské strategie jsou správné,“ připomněl Tusk.

Prioritou podle něj zůstává snaha o tvorbu nových pracovních míst, což má pomoci snížit nerovnosti a vzít vítr z plachet sílícím populistickým hnutím v různých zemích Unie.

Summit už také opět zdůraznil trvalou pozici Unie ohledně významu volného obchodu. „Evropa zůstává příznivcem otevřeného, na pravidlech postaveného obchodu,“ prohlásil Tusk s tím, že obchod je pro hospodářský úspěch EU zásadní, a proto Unie chce dál rychle pokračovat ve sjednávání obchodních smluv, například s Japonskem.

V narážce na USA prezidenta Donalda Trumpa připomněl „protekcionismus, který je na vzestupu jinde“. Unie však podle Tuska také nebude váhat s tvrdou obranou proti neférovým obchodním praktikám. „Chceme nastavit globální standardy svobodného a spravedlivého obchodu,“ dodal.

V odpolední části summitu se lídři států a vlád věnovali i migrační problematice, kde především zhodnotili, jak EU pokračuje ve své snaze o spolupráci s africkými zeměmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové útočili na Saúdskou Arábii, podle jí vedené koalice zranili 73 lidí

Série útoků jemenských povstalců hútíů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů včetně žen a dětí, uvedla Rijádem vedená koalice v Jemenu, která zároveň slíbila odvetu. Podle hútíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, napsala agentura AFP.
před 13 mminutami

Ukrajinský generální prokurátor po korupčním skandálu oznámil rezignaci

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko oznámil, že prezidentovi Volodymyru Zelenskému a parlamentu předložil svou rezignaci. Učinil tak po korupčním skandálu, který v uplynulých dnech zasáhl jeho úřad. Svůj krok označil za politické rozhodnutí a odmítl, že by se podílel na údajném korupčním schématu, píše agentura Reuters.
02:14Aktualizovánopřed 32 mminutami

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí dva mrtvé

Moskva v noci na úterý obnovila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, oznámily místní úřady. Městem otřásly exploze, útoky si vyžádaly nejméně dva mrtvé a sedm zraněných, píše agentura Reuters. Údery přišly po skončení třídenní přestávky v útocích na Kyjev a Moskvu, kterou obě strany vyhlásily v souvislosti s cestou amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera nejprve do Moskvy a následně do Kyjeva.
02:58Aktualizovánopřed 40 mminutami

Švédská krajní pravice může prolomit tabu a získat vládní křesla

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.
před 2 hhodinami

Sýrie zatkla generála Asadova režimu, v roce 2011 krvavě potlačil protesty

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.
před 10 hhodinami

Policie na západě Německa podnikla v souvislosti se sabotážemi několik zásahů

Policie u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA. Německo v posledních dnech čelí sérii sabotáží v rozvodnách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vítejte, generále.“ Bělehrad se rozloučil s válečným zločincem Mladičem

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Srbská vláda požádala Vučiče o vyhlášení předčasných voleb

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters. Řádný termín voleb je v prosinci 2027, Vučić ovšem již dříve uvedl, že předčasné volby se budou konat 18. či 25. října. Srbská pokroková strana (SNS) v sobotu Vučiče nominovala jako svého kandidáta na budoucího premiéra.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.