Unie chce pokračovat v čele s Tuskem. Varšava na protest nepřijala závěry summitu

Nahrávám video

Lídři zemí EU potvrdili Donalda Tuska v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Tusk získal podporu 27 zemí, jedinou výjimkou bylo jeho rodné Polsko, které do funkce navrhovalo jiného kandidáta. Podle předsedy polské vládní strany PiS Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů. Polský ministr zahraničí zase označil Tuskovu volbu za výsledek diktátu Berlína a premiérka Beata Szydlová odmítla závěry summitu přijmout.

On-line přenos

Summit EU

  • 23:21

    Pro dnešek ukončujeme on-line přenos z unijního summitu, kde byl opět zvolen šéfem Evropské rady Donald Tusk. Děkujeme za pozornost.

  • 22:51

    Radko Hokovský, ředitel Evropských hodnot: "Proti Tuskovi nebyly žádné větší výhrady. Rolí předsedou Evropské rady není být prezidentem – je spíš koordinátorem, moderátorem debat. Důležité je, aby všichni kolem stolu byli spokojeni s tím, že nehraje žádnou svoji hru, ale pomáhá najít kompromis. A to bylo evidentně to, co mu šlo."

  • 22:44

    Redaktor ČT Lukáš Dolanský: "Lídři EU se dostali do procesní krize, do situace, kterou ještě nikdy nezažili. Baví se o jednotlivých bodech a Poláci jsou prý i konstruktivní. Nicméně vždy, když se hlasuje, tak to vetují. Může to tedy skončit bez jakéhokoli usnesení."

Tusk bude řídit vrcholné unijní schůzky až do konce listopadu 2019. „Děkuji za to, že jste mi drželi palce, a za srdečnou podporu. To pomohlo,“ reagoval na své znovuzvolení na Twitteru.

Rozhodnutí není překvapením, pro pokračování Tuska ve stávající funkci se při příchodu na summit vyslovili v zásadě všichni prezidenti a premiéři s výjimkou polské premiérky Beaty Szydlové. Její vláda navrhla vlastního kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského, který je paradoxně členem Tuskovy Občanské platformy.

Premiérka Szydlová byla údajně jediná, která se k otázce prodloužení mandátu předsedy Evropské rady obšírněji vyjádřila. Zopakovala však jen dřívější argumenty z dopisu, který už dřív zaslala představitelům zemí EU.

Varšava si stěžuje na diktát Berlína, závěry summitu odmítá

Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski označil znovuzvolení Tuska za signál toho, že se EU podřizuje „diktátu Berlína“. Podle předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že Unie je ovládána Německem.

Szydlová navíc oznámila, že Polsko nepodpoří žádný bod závěrů schůzky. Ze summitu tak vzešlo pouze společné prohlášení 27 členských zemí. „Nemyslím si, že Poláci chtějí do budoucna vetovat všechna rozhodnutí Evropské rady. Předpokládám, že až odezní nálady vyvolané potvrzením Donalda Tuska, tak se Polsko vrátí k normální evropské spolupráci,“ poznamenal k tomu český premiér Bohuslav Sobotka.

Ostudné, hodnotí jednání polské vlády předseda opoziční strany

Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna se osobně omluvil za „ostudné“ chování polských představitelů. „To, co provedl náš ministr zahraničí, naše premiérka a šéf vládnoucí strany, je ostudné. Chtěl bych se za to všem v Evropě omluvit. To není polský hlas. Polský hlas nikdy nebude proti. Všem se omlouvám za chování politiků PiS,“ vzkázal do Bruselu Schetyna.

  • Donald Tusk, který byl sedm let polským premiérem, začal summity Evropské unie poprvé řídit v prosinci 2014, kdy ve funkci nahradil Hermana Van Rompuye. Podle unijních smluv může být předsedou Evropské rady jen dvě funkční období, celkem tedy pět let. „Unijní prezident“, jak bývá funkce někdy označována, řídí jednání summitů a určuje jejich agendu. Zastupuje také Unii navenek. Měl by pomáhat při hledání shody mezi členskými státy.

Česko celou dobu Tuska podporovalo. Premiér Sobotka ještě před summitem vzkázal, že rozdílný názor na Tuskovo pokračování nemá být vnímán jako zásadní rozkol Visegrádské skupiny.

„Před dvěma a půl roky to byla právě V4, která prosadila Donalda Tuska do funkce. Kdyby nebylo silné podpory Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska, tak se předsedou Evropské rady pravděpodobně Tusk nestal. Když jsme vyhodnocovali jeho působení, nenašli jsme argumenty, proč by měl skončit. Naopak jsme našli argumenty, proč by měl pokračovat. Rozumí postojům České republiky, situaci ve střední Evropě a koneckonců je to člověk, který se snažil České republice pomáhat,“ uvedl premiér.

Vládní strana Právo a spravedlnost Tuska několikrát obvinila z podjatosti, která prý člověku v jeho funkci nepřísluší.

To když například ministr zahraničí Witold Wasczykowski loni nazval Tuska „ikonou zla a hlouposti“ poté, co právě Tusk zveřejnil na Twitteru novoroční vzkaz – svým podporovatelům v Polsku popřál „vlast bez zla a hlouposti“ – s odkazem na tamní vedení.

Kaczyński už ve středu prohlásil, že Tusk jako pokračující vyslanec Polska v čele Unie je „absolutně nepřípustný“. Obviňuje ho z „porušování základních pravidel EU ohledně nestrannosti vůči vnitřním záležitostem členských států.“

Evropská komise se zajímá hlavně o změny ve fungování ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií. Poprvé tak spustila mechanismus na ochranu právního státu. Eurokomisařka Jourová v tomto duchu nedávno připustila, že princip dodržování evropských standardů může Komise v budoucnu spojit s příjmem evropských fondů.

Mluvilo se o i volném obchodu či migraci

Krom Tuskova znovuzvolení už summit diskutoval o ekonomické problematice, která je tradiční náplní jarního setkání vrcholných představitelů zemí bloku. „Věci se zlepšují, a to v každé členské zemi Evropské unie. Je to důkaz, že naše hospodářské strategie jsou správné,“ připomněl Tusk.

Prioritou podle něj zůstává snaha o tvorbu nových pracovních míst, což má pomoci snížit nerovnosti a vzít vítr z plachet sílícím populistickým hnutím v různých zemích Unie.

Summit už také opět zdůraznil trvalou pozici Unie ohledně významu volného obchodu. „Evropa zůstává příznivcem otevřeného, na pravidlech postaveného obchodu,“ prohlásil Tusk s tím, že obchod je pro hospodářský úspěch EU zásadní, a proto Unie chce dál rychle pokračovat ve sjednávání obchodních smluv, například s Japonskem.

V narážce na USA prezidenta Donalda Trumpa připomněl „protekcionismus, který je na vzestupu jinde“. Unie však podle Tuska také nebude váhat s tvrdou obranou proti neférovým obchodním praktikám. „Chceme nastavit globální standardy svobodného a spravedlivého obchodu,“ dodal.

V odpolední části summitu se lídři států a vlád věnovali i migrační problematice, kde především zhodnotili, jak EU pokračuje ve své snaze o spolupráci s africkými zeměmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 4 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 9 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 10 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...