Lídři zemí EU potvrdili Donalda Tuska v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Tusk získal podporu 27 zemí, jedinou výjimkou bylo jeho rodné Polsko, které do funkce navrhovalo jiného kandidáta. Podle předsedy polské vládní strany PiS Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů. Polský ministr zahraničí zase označil Tuskovu volbu za výsledek diktátu Berlína a premiérka Beata Szydlová odmítla závěry summitu přijmout.
Unie chce pokračovat v čele s Tuskem. Varšava na protest nepřijala závěry summitu
Summit EU
Tusk bude řídit vrcholné unijní schůzky až do konce listopadu 2019. „Děkuji za to, že jste mi drželi palce, a za srdečnou podporu. To pomohlo,“ reagoval na své znovuzvolení na Twitteru.
Rozhodnutí není překvapením, pro pokračování Tuska ve stávající funkci se při příchodu na summit vyslovili v zásadě všichni prezidenti a premiéři s výjimkou polské premiérky Beaty Szydlové. Její vláda navrhla vlastního kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského, který je paradoxně členem Tuskovy Občanské platformy.
Premiérka Szydlová byla údajně jediná, která se k otázce prodloužení mandátu předsedy Evropské rady obšírněji vyjádřila. Zopakovala však jen dřívější argumenty z dopisu, který už dřív zaslala představitelům zemí EU.
Varšava si stěžuje na diktát Berlína, závěry summitu odmítá
Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski označil znovuzvolení Tuska za signál toho, že se EU podřizuje „diktátu Berlína“. Podle předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že Unie je ovládána Německem.
Szydlová navíc oznámila, že Polsko nepodpoří žádný bod závěrů schůzky. Ze summitu tak vzešlo pouze společné prohlášení 27 členských zemí. „Nemyslím si, že Poláci chtějí do budoucna vetovat všechna rozhodnutí Evropské rady. Předpokládám, že až odezní nálady vyvolané potvrzením Donalda Tuska, tak se Polsko vrátí k normální evropské spolupráci,“ poznamenal k tomu český premiér Bohuslav Sobotka.
Ostudné, hodnotí jednání polské vlády předseda opoziční strany
Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna se osobně omluvil za „ostudné“ chování polských představitelů. „To, co provedl náš ministr zahraničí, naše premiérka a šéf vládnoucí strany, je ostudné. Chtěl bych se za to všem v Evropě omluvit. To není polský hlas. Polský hlas nikdy nebude proti. Všem se omlouvám za chování politiků PiS,“ vzkázal do Bruselu Schetyna.
- Donald Tusk, který byl sedm let polským premiérem, začal summity Evropské unie poprvé řídit v prosinci 2014, kdy ve funkci nahradil Hermana Van Rompuye. Podle unijních smluv může být předsedou Evropské rady jen dvě funkční období, celkem tedy pět let. „Unijní prezident“, jak bývá funkce někdy označována, řídí jednání summitů a určuje jejich agendu. Zastupuje také Unii navenek. Měl by pomáhat při hledání shody mezi členskými státy.
Česko celou dobu Tuska podporovalo. Premiér Sobotka ještě před summitem vzkázal, že rozdílný názor na Tuskovo pokračování nemá být vnímán jako zásadní rozkol Visegrádské skupiny.
„Před dvěma a půl roky to byla právě V4, která prosadila Donalda Tuska do funkce. Kdyby nebylo silné podpory Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska, tak se předsedou Evropské rady pravděpodobně Tusk nestal. Když jsme vyhodnocovali jeho působení, nenašli jsme argumenty, proč by měl skončit. Naopak jsme našli argumenty, proč by měl pokračovat. Rozumí postojům České republiky, situaci ve střední Evropě a koneckonců je to člověk, který se snažil České republice pomáhat,“ uvedl premiér.
Vládní strana Právo a spravedlnost Tuska několikrát obvinila z podjatosti, která prý člověku v jeho funkci nepřísluší.
To když například ministr zahraničí Witold Wasczykowski loni nazval Tuska „ikonou zla a hlouposti“ poté, co právě Tusk zveřejnil na Twitteru novoroční vzkaz – svým podporovatelům v Polsku popřál „vlast bez zla a hlouposti“ – s odkazem na tamní vedení.
Kaczyński už ve středu prohlásil, že Tusk jako pokračující vyslanec Polska v čele Unie je „absolutně nepřípustný“. Obviňuje ho z „porušování základních pravidel EU ohledně nestrannosti vůči vnitřním záležitostem členských států.“
Evropská komise se zajímá hlavně o změny ve fungování ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií. Poprvé tak spustila mechanismus na ochranu právního státu. Eurokomisařka Jourová v tomto duchu nedávno připustila, že princip dodržování evropských standardů může Komise v budoucnu spojit s příjmem evropských fondů.
Mluvilo se o i volném obchodu či migraci
Krom Tuskova znovuzvolení už summit diskutoval o ekonomické problematice, která je tradiční náplní jarního setkání vrcholných představitelů zemí bloku. „Věci se zlepšují, a to v každé členské zemi Evropské unie. Je to důkaz, že naše hospodářské strategie jsou správné,“ připomněl Tusk.
Prioritou podle něj zůstává snaha o tvorbu nových pracovních míst, což má pomoci snížit nerovnosti a vzít vítr z plachet sílícím populistickým hnutím v různých zemích Unie.
Summit už také opět zdůraznil trvalou pozici Unie ohledně významu volného obchodu. „Evropa zůstává příznivcem otevřeného, na pravidlech postaveného obchodu,“ prohlásil Tusk s tím, že obchod je pro hospodářský úspěch EU zásadní, a proto Unie chce dál rychle pokračovat ve sjednávání obchodních smluv, například s Japonskem.
V narážce na USA prezidenta Donalda Trumpa připomněl „protekcionismus, který je na vzestupu jinde“. Unie však podle Tuska také nebude váhat s tvrdou obranou proti neférovým obchodním praktikám. „Chceme nastavit globální standardy svobodného a spravedlivého obchodu,“ dodal.
V odpolední části summitu se lídři států a vlád věnovali i migrační problematice, kde především zhodnotili, jak EU pokračuje ve své snaze o spolupráci s africkými zeměmi.