Kopal za Tuskovu stranu, po příklonu ke konzervativcům ho teď může nahradit

Jacek Saryusz-Wolski je novým kandidátem Polska na vedení unijních summitů. I s jeho osobní pomocí Polsko před lety hladce vstoupilo do EU, nyní má nominaci od strany, která nemá s Bruselem nejlepší vztahy. Dlouholetý člen Občanské platformy se musel ze strany poroučet, má totiž nahradit jejího nejznámějšího představitele Donalda Tuska.

Saryusz-Wolski není členem polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle médií usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.

Osmašedesátiletý Saryusz-Wolski je členem Evropského parlamentu nepřetržitě od roku 2004. V Evropské lidové straně – nejsilnější europarlamentní frakci – působil jako místopředseda.

Krátce poté, co se v sobotu objevila zpráva o jeho vládní nominaci, Tuskova Občanská platforma rozhodla o vyloučení ze strany. Právě vůči OP se Sariusz-Wolski v posledních měsících několikrát distancoval. Například chyběl v europarlamentu, když poslanci schvalovali usnesení o polské vládě a jejích kontroverzních krocích.

O tom, zda Tusk ve funkci setrvá, by se mělo ve čtvrtek rozhodnout na schůzce šéfů států a vlád osmadvacítky. Summit o věci rozhoduje kvalifikovanou většinou, Tuskovo pokračování je tedy pravděpodobné. Dosud ale byli „unijní prezidenti“, tedy Herman Van Rompuy i Tusk, ve funkci potvrzeni jednomyslně.

Současný návrh polské vlády zřejmě podpoří kromě ní jen Maďarsko. Všechny ostatní státy by měly souhlasit s Tuskovým pokračováním. Za současného představitele se přimlouval také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zkušený europoslanec Saryusz-Wolski je vystudovaným ekonomem. Podílel se na rozhovorech o přístupu Polska do EU jakožto tajemník Evropského výboru pro integraci. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Občanskou platformu.

Od července 2004 do ledna 2007 působil jako místopředseda Evropského parlamentu. Následně vedl dva a půl roku vlivný výbor pro zahraniční záležitosti. Jeho doménou přitom byla hlavně východní politika – ostatně právě on byl jedním z propagátorů vzniku tzv. Východního partnerství, tedy útvaru pro spolupráci EU se 6 státy: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Saryusz-Wolski byl také jedním z politiků, kteří ještě před vypuknutím ukrajinské krize zpochybňovali závazek prezidenta Janukovyče uzavřít s EU asociační dohodu. Dlouhodobě se právě ukrajinskému konfliktu věnuje na půdě europarlamentu.

Narodil se 19. září 1948 v Lodži. Vystudoval ekonomii na Lodžské univerzitě a od roku 1970 tam přednášel o tehdejších Evropských společenstvích (předchůdce EU). V 80. a 90. letech vedl na této univerzitě Středisko pro evropská studia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...