Kopal za Tuskovu stranu, po příklonu ke konzervativcům ho teď může nahradit

Jacek Saryusz-Wolski je novým kandidátem Polska na vedení unijních summitů. I s jeho osobní pomocí Polsko před lety hladce vstoupilo do EU, nyní má nominaci od strany, která nemá s Bruselem nejlepší vztahy. Dlouholetý člen Občanské platformy se musel ze strany poroučet, má totiž nahradit jejího nejznámějšího představitele Donalda Tuska.

Saryusz-Wolski není členem polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle médií usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.

Osmašedesátiletý Saryusz-Wolski je členem Evropského parlamentu nepřetržitě od roku 2004. V Evropské lidové straně – nejsilnější europarlamentní frakci – působil jako místopředseda.

Krátce poté, co se v sobotu objevila zpráva o jeho vládní nominaci, Tuskova Občanská platforma rozhodla o vyloučení ze strany. Právě vůči OP se Sariusz-Wolski v posledních měsících několikrát distancoval. Například chyběl v europarlamentu, když poslanci schvalovali usnesení o polské vládě a jejích kontroverzních krocích.

O tom, zda Tusk ve funkci setrvá, by se mělo ve čtvrtek rozhodnout na schůzce šéfů států a vlád osmadvacítky. Summit o věci rozhoduje kvalifikovanou většinou, Tuskovo pokračování je tedy pravděpodobné. Dosud ale byli „unijní prezidenti“, tedy Herman Van Rompuy i Tusk, ve funkci potvrzeni jednomyslně.

Současný návrh polské vlády zřejmě podpoří kromě ní jen Maďarsko. Všechny ostatní státy by měly souhlasit s Tuskovým pokračováním. Za současného představitele se přimlouval také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zkušený europoslanec Saryusz-Wolski je vystudovaným ekonomem. Podílel se na rozhovorech o přístupu Polska do EU jakožto tajemník Evropského výboru pro integraci. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Občanskou platformu.

Od července 2004 do ledna 2007 působil jako místopředseda Evropského parlamentu. Následně vedl dva a půl roku vlivný výbor pro zahraniční záležitosti. Jeho doménou přitom byla hlavně východní politika – ostatně právě on byl jedním z propagátorů vzniku tzv. Východního partnerství, tedy útvaru pro spolupráci EU se 6 státy: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Saryusz-Wolski byl také jedním z politiků, kteří ještě před vypuknutím ukrajinské krize zpochybňovali závazek prezidenta Janukovyče uzavřít s EU asociační dohodu. Dlouhodobě se právě ukrajinskému konfliktu věnuje na půdě europarlamentu.

Narodil se 19. září 1948 v Lodži. Vystudoval ekonomii na Lodžské univerzitě a od roku 1970 tam přednášel o tehdejších Evropských společenstvích (předchůdce EU). V 80. a 90. letech vedl na této univerzitě Středisko pro evropská studia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 10 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled