Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se obává, že by střední Evropa mohla přijít o svého zástupce v čele Evropské rady, pokud se otevře diskuse o alternativách k prodloužení mandátu stávajícímu šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi. Někdejší polský premiér má být potvrzen do funkce na dalšího dva a půl roku tento týden. Polská pravicová vláda ovšem postavila vlastního kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského.
O tom, zda Tusk ve funkci setrvá, by se mělo ve čtvrtek rozhodnout na schůzce šéfů států a vlád osmadvacítky. Summit o věci rozhoduje kvalifikovanou většinou, Tuskovo pokračování je tedy pravděpodobné. Dosud ale byli „unijní prezidenti“, tedy Herman Van Rompuy i Tusk ve funkci potvrzeni jednomyslně.
Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), ale přišla se jménem europoslance Jacka Saryusze-Wolského. Ten okamžitě zkritizoval Tuskovu údajnou malou loajalitu k vlastní zemi; šéf PiS Jaroslaw Kaczyński, který osobně Tuska odmítá, jej označil za „německého kandidáta“.
V neděli večer se podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka šéfové diplomacií visegrádské skupiny, tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, sešli se svými kolegy z Lucemburska, Nizozemska a Belgie. Polský ministr Witold Waszczykowski na večeři své kolegy informoval o záměru Varšavy. „Nediskutovali jsme o tom nějak detailně. Polský ministr informoval, že Polsko má nového kandidáta na tuto funkci,“ řekl Lajčák.
Podle Zaorálka nechtěl Wasczykowski své kolegy nyní přesvědčovat. „Naši polští přátelé znají náš postoj, není to pro ně překvapení. Pokud bude příležitost debatovat, je můj argument jasný. Obávám se, že to bude ve výsledku znamenat, že střední a východní Evropa o svého zástupce přijde. A to bych pokládal za hrubou chybu,“ poznamenal český ministr.
Za Tuska se postavil i Hollande
Svou podporu stávajícímu předsedovi Rady Evropy vyjádřil i francouzský prezident Francois Hollande. „Před dvěma a půl rokem jsem podpořil Tuskovu kandidaturu. Není důvod, abych tuto podporu nyní stáhl, a to dokonce přesto, že z hlediska politické rovnováhy by měla přijít řada na socialistu. Snažím se ale mít vizi více evropskou než stranickou či národní,“ řekl Hollande před setkáním s lídry Německa, Itálie a Španělska ve Versailles.
Hollande poznamenal, že jedna země nemůže „právně“ zabránit jednomu ze svých občanů stanout v čele unijní instituce, protože v tomto případě se bude rozhodovat „kvalifikovanou většinou“, a tak „lze vybrat kandidáta, kterého odmítla jeho vlastní země“.
„Pokud jde o mne, nebudu se podílet na vytěsnění Tuska,“ řekl Hollande.
Před několika týdny francouzská média spekulovala, že by Hollande po odchodu z Elysejského paláce mohl zaujmout Tuskovo místo. Na dotaz ohledně vlastní evropské perspektivy nyní Hollande odpověděl poněkud nejasně – připomínkou, že až do května zůstává francouzským prezidentem.
Zvolit Poláka proti vůli Polska?
Německý tisk vidí polskou nominaci Saryusze-Wolského jako výsledek vnitropolitických sporů s nulovou šancí na úspěch. „Je to otázka, kterou si o víkendu mohla klást řada lidí v ústředí evropských vlád: Kdo je ten muž?“ píše deník Süddeutsche Zeitung o nové polské nominaci. V pozadí překvapivého kroku polské vlády vidí list hořké nepřátelství Tuska a Jaroslawa Kaczyńského.
„Jasné je, že evropský poslanec Saryusz-Wolski v diskusích na summitu nebude hrát žádnou roli,“ konstatuje bavorský deník. Šéfové států a vlád unijních zemí jsou podle něj s prací Tuska převážně spokojeni. „Bylo by to sice zvláštní, kdyby šéfové států a vlád zvolili Poláka proti vůli Polska, ale zdá se, že jsou k tomu připraveni.“
„Evropané mohou Tuska zvolit také proti vůli Poláků. Ale bylo by to poprvé, co by předseda Evropské rady nastoupil do úřadu proti své domovské zemi,“ vyjadřuje podobný názor deník Handelsblatt. Tuska list vnímá jako přesvědčeného Evropana, který se vždy zasazoval o dobré vztahy mezi Polskem a Německem. Právě kvůli svým liberálním a mezinárodním postojům je dnes Tusk nepřítelem polské vlády, která by ráda Polsko přeměnila na autoritářský stát, míní list.
Polsko se kvůli některým kontroverzním změnám zákonů týkajících se například soudnictví dostalo do sporů s Evropskou komisí. Do této souvislosti dává polský spor o předsedu Evropské rady i zpravodajský server Spiegel Online. Nominace protikandidáta k Tuskovi podle něj znamená vrchol konfrontace s celou Evropskou unií.
