Rakouský kancléř volá po krácení unijních dotací pro odmítače uprchlíků

Rakouský kancléř Christian Kern požaduje citelné krácení unijních prostředků pro členské země EU, které budou nadále odmítat přijímání uprchlíků. S návrhem přišel den před summitem EU v Bruselu, který se bude zabývat také migrační krizí. Opatření by postihlo zejména země visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Pokud se (některé) země budou nadále vytrvale vyhýbat řešení migrační otázky, nebo provozovat daňový dumping na úkor sousedů, potom by už neměly v budoucnu dostávat platby z Bruselu v miliardové výši,“ řekl Kern německému listu Die Welt.

Zřejmě tak narážel hlavně na Maďarsko, které chce snížit korporátní daň na nejnižší úroveň v Evropě a přilákat tak maximum zahraničních firem. Takovéto daňové podbízení podle Vídně hrozí, že nejvíc postihne právě sousední Rakousko.

„Selektivní solidarita by také měla v budoucnu vést ze strany čistých plátců (EU) k selektivní připravenosti platit,“ podotkl sociálnědemokratický předseda vlády.

Podle českého ministra vnitra Milana Chovance jde o „další nepochopitelný krok, který rozděluje EU v době, kdy je třeba místo neshod hledat společná řešení“. „Nerozumím tomu, proč se podobné nesmyslné návrhy některých států stále dokola opakují, teď navíc den před důležitým summitem EU,“ konstatoval Chovanec.

Česká republika je v rámci uprchlické krize jednou z nejaktivnějších zemí, která důsledně pomáhá přímo v místě konfliktů i v okolních státech. Naši lidé pomáhají i přímo v Řecku či Itálii a naši policisté jsou vždy tam, kde je potřeba a kde o jejich pomoc požádají, ať jde kromě Řecka a Itálie o Maďarsko, Srbsko, Slovinsko nebo Makedonii.
Milan Chovanec

V Bruselu se ve čtvrtek a pátek koná summit EU, jenž se má věnovat i migrační politice. Evropskou komisí prosazované rozdělování uprchlíků mezi členské země EU zásadně odmítá zejména visegrádská skupina.

Němečtí politici nejsou v otázce krácení dotací jednotní

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý prohlásil, že nepodporuje krácení dotací z EU zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. O tomto postihu ale mluví jiní němečtí politici, včetně kandidáta sociální demokracie na kancléře Martina Schulze.

Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová zase v úterý v souvislosti se situací v Polsku a Maďarsku uvedla, že vyplácení unijních peněz členským zemím by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...