Ukrajina ohniskem spalniček. Rodiče váhají s očkováním, nemoc se šíří za hranice

Nahrávám video

Počet onemocnění spalničkami se letos oproti loňsku ztrojnásobil, varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Proočkovanost klesla celosvětově, jedním z jasných ohnisek je přitom Ukrajina, kde mnoho rodičů nedůvěřuje úřadům ani zdravotnictví. Panuje podezření, že právě z Ukrajiny se nemoc šíří po Evropě, ale už i do Izraele nebo Spojených států.

Epidemie spalniček na Ukrajině od roku 2017 zasáhla už 115 tisíc lidí, z toho jen za letošek 58 tisíc. Z Ukrajiny se navíc onemocnění často dostane do Polska, Rumunska ale i Německa a dál. Mezinárodní vyšetřovatelé zjišťují, zda židovští poutníci nezavlekli spalničky z ukrajinského města Umaň, kde je hrob významného rabína, také do Izraele a New Yorku.

Odpor ve společnosti

Nemoc prodělala loni spolu s dcerou i Olena Kudrjašovová z Kyjeva. Na základě zkušenosti nechala své dítě později očkovat. Když se o tom ale zmínila na Facebooku, spustila lavinu. „Dostala jsem mnoho negativních komentářů. Jak můžu nechat očkovat nemocné dítě? Jak jsem strašná, co jsem to za matku,“ vzpomíná Ukrajinka.

Podle dětské lékařky Anny Kucharukové ale situace není tak zlá. Do její soukromé ordinace v Žytomyru přicházejí nejen rodiče s nemocnými dětmi, ale i ti, kteří chtějí poradit. „Ve skutečnosti lidí bojujících proti očkování není tolik. Většina jen váhá. Hledají informace z různých zdrojů,“ říká doktorka.

Nepřiměřeně mnoho ukrajinských rodičů ale očkování dětí odkládá. Nevěří úřadům, ani zdravotnictví, které si spojují s korupcí. Pokles vakcinace živí i fámy na sociálních platformách.

V srpnu ministerstvo zdravotnictví pohrozilo, že neočkované děti nepustí do školy, čímž vyvolalo protesty. „To je jasná diskriminace. Nikdo neukáže tu druhou stránku. Je mnoho dětí, kterým to uškodilo, třeba mému synovci. Je autista,“ prohlásil jeden z odpůrců očkování Andrij Čerenkov, který má sedm dětí.

Nekvalitní vakcíny

Spojitost autismu s očkováním už odborníci vyvrátili. Kvalitu očkovací látky na Ukrajině ale v některých případech poznamenalo skladování, jelikož nemocnice mimo jiné bojují s výpadky proudu.

Vakcína přitom snese nejvýš osm stupňů Celsia. „Když jdou rodiče s dětmi do nemocnice na očkování, podepisují dokument, že za žádných okolností nebudou žádat odškodné. To je absurdní,“ míní odpůrce očkování Igor Pasičnyk.

Aby byla populace odolná, musí být naočkováno 95 procent dětí. Počty se teď požadovaným číslům na Ukrajině znovu přibližují. V roce 2016 ale dostalo první dávku jen 42 procent a druhou ani ne třetina dětí. Výpadky nyní pociťuje nejen Ukrajina, ale i okolní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 43 mminutami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.