Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační výnos prezidenta Trumpa. Soud ochránil před výkonem Trumpova příkazu podle aktivistů až dvě stovky lidí, které úřady zadržely na letištích s platnými americkými vízy a hrozila jim deportace. Bílý dům ale výnos hájí, podle něj zůstává zadrženo asi dvacet cestujících. Aerolinky po celém světě odmítají pasažéry z dotčených zemí. Desetitisíce lidí proti opatření protestují.
Soud zakázal vyhošťování cizinců z amerických letišť, aerolinky odmítají cestující
Reportáž: Trump "zamkl" USA pro sedm muslimských zemí, přišly protesty (zdroj: ČT24)
- Sýrie
- Írán
- Irák
- Libye
- Somálsko
- Súdán
- Jemen
Newyorská soudkyně Ann Donnellyová vyhověla žalobě Americké unie občanských práv, která napadla Trumpovo rozhodnutí nevpustit do země lidi z některých muslimských států, kteří jsou již v tranzitním prostoru letišť. Soudní příkaz tyto osoby, jichž jsou podle odhadů unie až dvě stovky, chrání před vyhoštěním a zaručuje jim možnost zůstat v USA.
„Popravdě ani nevíme, jestli bude lidem povoleno nastoupit do letadel. Tento příkaz ochrání ty, kterým bude umožněno stanout na americké půdě,“ přiblížil právník unie Lee Gelernt.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vzápětí oznámilo, že se rozhodnutí soudu podřídí, ale exekutivní příkaz zůstává v platnosti. V prohlášení zdůraznilo, že soudní rozhodnutí se týká pouze lidí na letištích. Tyto osoby podle něj „prošly zesílenou bezpečnostní procedurou“ a nyní čekají na to, zda je úředníci v souladu s imigračními zákony vpustí do Spojených států.
Exekutivní příkaz rozhodně hájí i Bílý dům. „Není to chaos,“ řekl televizi NBC šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus. Uvedl, že v sobotu přibylo do Spojených států 325 tisíc cestujících a z nich bylo zadrženo 109. „Většina těchto lidí byla odsunuta. Máme ještě dvě desítky těch, kteří zůstávají (zadržení), a mám za to, že pokud to nejsou špatní lidé, tak během dneška projdou,“ dodal Priebus.
Výnos hájí na Twitteru i prezident Trump. Píše, že Spojené státy teď potřebují „silné hranice a extrémní prověřování.“ Poukazuje přitom na to, co se děje v Evropě a vůbec po celém světě, podle něj jde o „příšerný nepořádek.“
Aerolinky odmítají cestující
Světové aerolinky začaly po vydání výnosu odmítat pasažéry ze zemí, kterých se týká dočasný zákaz vstupu na území USA. Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že opatření postihlo asi 375 cestujících, z nichž 109 už bylo na cestě a 173 aerolinky vůbec neumožnily nastoupit na palubu.
Francouzský dopravce Air France podle britského deníku The Daily Telegraph oznámil, že na palubu svých strojů odteď nevpustí cestující z dotčených zemí s letenkou do USA z Paříže nebo přes Paříž nehledě na to, z jaké země nebo letiště měli odlétat. Pro televizi LCI pak mluvčí Air France upřesnil, že požadavku americké strany se musejí podřídit všechny aerolinky.
Cestující, který ukazuje americká víza, se musel vrátit z egyptského letiště do Iráku
Zprávy o pasažérech mířících do Spojených států, kteří se nedostali do letadel, přicházejí také z Frankfurtu nad Mohanem, Amsterodamu, Káhiry, Bejrútu a dalších měst. Někteří pasažéři uvízlí ve Frankfurtu se už vrátili do vlasti, napsal s odvoláním na policii server hesenského rozhlasu.
Britské aerolinky British Airways podle britského tisku oznámily, že pasažérům, kterých se nové opatření americké administrativy dotklo, vrátí peníze nebo jim letenku přesunou na jiný termín.
Kvůli nařízení amerického prezidenta mají problémy i samotné letecké společnosti. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu vydalo prohlášení, podle kterého nemohly posádky některých letadel vstoupit do vzdušného prostoru Spojených států.
Nejasnosti stále panují okolo držitelů takzvaných zelených karet, které umožňují žít a pracovat v USA. S jejich majiteli s pasy z dotčených zemí, kteří se chtěli vrátit do USA, zacházejí na různých letištích různě, informovala agentura Reuters.
Íránský režisér může přijít o Oscary
Zákaz vstupu obyvatel některých zemí do USA se může podepsat i na únorovém oscarovém ceremoniálu. Americká filmová akademie má obavy, že íránský oscarový režisér Asghar Farhádí nebude kvůli kroku prezidenta Donalda Trumpa moci přijet na slavnostní předávání cen do Los Angeles. Informovala o tom agentura AP.
Asghar Farhádí
„Jako zastánci filmařů – a lidských práv všech lidí – z celého světa považujeme za krajně znepokojující, že Asgharu Farhádímu, režiséru íránského oscarového snímku Rozchod Nadera a Simin, může být stejně jako celému štábu letošního nominovaného filmu Klient zakázán vstup do USA kvůli jejich náboženství či zemi původu,“ uvedla v sobotu akademie v prohlášení.
Klient je nominován v kategorii nejlepších cizojazyčných filmů, kterou první zmíněné Farhádího dílo vyhrálo v roce 2013. Jedna z hereček letošního snímku již uvedla, že bude v reakci na Trumpův exekutivní příkaz předávání Oscarů bojkotovat.
Demonstrace před letištěm
Někteří z obyvatel dotčených zemí, kteří se do USA dostali, byli zadrženi na letištích. Kvůli tomu například před newyorským terminálem J. F. Kennedyho demonstrovalo několik stovek Američanů.
Protesty proti nové Trumpově imigrační politice na letišti v San Franciscu
Poté co bylo soudní rozhodnutí oznámeno, propukli lidé shromáždění před soudem v newyorské části Brooklyn v jásot a slavili také lidé demonstrující proti Trumpově výnosu na amerických letištích.
Po spontánních shromážděních na letištích začala druhá vlna protestů v neděli ve městech na východním pobřeží, kde demonstrují desetitisíce lidí. Protesty vypukly v New Yorku, Washingtonu či Bostonu. Jedna z největších demonstrací se konala v Battery Parku na dolním Manhattanu, na dohled od Sochy svobody. Další protesty se plánují ve městech jako Houston, Detroit, St. Louis a Los Angeles.
Trump, který zároveň dočasně pozastavil proces přijímání imigrantů do USA, hodlá omezení uvolnit až po zpřísnění prověrek potenciálních přistěhovalců ze zemí, jež Washington považuje za rizikové vzhledem k terorismu. Prezident v sobotu prohlásil, že jeho krok funguje a není namířen proti muslimům.
Trumpův příkaz odsoudili nejen demonstranti či řada politiků Demokratické strany, ale i vedení mnoha technologických firem zaměstnávajících mnoho cizinců.