Rada bezpečnosti odsoudila smrt novinářky al-Džazíry, Izrael slíbil vyšetřit zásah během pohřbu

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) odsoudila zabití reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Současně také vyzvala k okamžitému, transparentnímu a nestrannému vyšetření úmrtí novinářky. Silnou mezinárodní kritiku vzbudil také zásah izraelských policistů na pátečním pohřbu novinářky, což izraelské úřady slíbily prošetřit.

Stanovisko schválilo všech patnáct členů Rady bezečnosti, a to včetně Číny a Ruska. Jednání o znění textu byla podle diplomatických zdrojů obtížná. Kvůli požadavkům Pekingu a Moskvy byla odstraněna pasáž, která zdůrazňovala význam svobodných médií a ochrany novinářů pracujících v oblastech, kde zuří konflikty.

RB OSN vyzvala k „okamžitému, podrobnému, transparentnímu a nestrannému“ vyšetření úmrtí novinářky. Podle palestinských úřadů byla Aklahová zabita střelbou izraelské armády. Izrael tvrdí, že reportérka zahynula při přestřelce mezi Izraelci a Palestinci.

Pátečního pohřbu v Jeruzalémě se zúčastnily tisíce Palestinců. Smuteční průvod Palestinců, který byl jedním z největších za posledních dvacet let, vyšel z východního Jeruzaléma. Účastníci skandovali hesla na podporu samostatného palestinského státu a střetli se s izraelskou policií.

Videozáznam incidentu ukazuje, jak izraelští policisté napadli účastníky průvodu, včetně nosičů rakve, která v jednu chvíli spadla. Podle izraelské policie reagovali na házení kamení ze strany účastníků pohřbu. Izrael okupuje východní část Jeruzaléma od roku 1967 v rozporu s mezinárodním právem.

Kritika izraelského zásahu během pohřbu

Znepokojení ze smrti Aklahové vyjádřila řada států, včetně USA a EU. Kritiku vzbudil i zásah izraelských sil během pohřbu novinářky. „Velmi nás znepokojily záběry ukazující izraelskou policii, jak vnikla do smutečního pochodu,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Evropská unie pak odsoudila „nepřiměřené použití síly“ a „neuctivé chování“ izraelské policie. Podle palestinského Červeného půlměsíce bylo zraněno třiatřicet účastníků pohřbu a izraelská policie tvrdí, že zadržela šest lidí.

Inspektor izraelské policie v sobotu oznámil, že spolu s ministerstvem vnitra nařídil prošetření zásahu policistů při pohřbu. „Výsledky šetření budou představeny inspektorovi v příštích dnech,“ uvedla izraelská policie. 

Jednapadesátiletá Aklahová se narodila v Jeruzalémě a pro al-Džazíru začala pracovat v roce 1997. Pravidelně přinášela reportáže z Izraele, Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy a pro miliony arabských televizních diváků byla známou tváří. Ve středu byla střelena do hlavy, když pracovala na reportáži o izraelské razii v Džanínu. Měla na sobě vestu s viditelným nápisem Press.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled