Příštím prezidentem Brazílie bude Luiz Inácio Lula da Silva. Levicový exprezident v nedělním druhém kole voleb těsně porazil současnou hlavu státu Jaira Bolsonara, oznámil volební úřad TSE. Pro Lulu hlasovalo 50,85 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,15 procenta hlasů.
Lula se úřadu ujme v lednu. Povede tak více než dvousetmilionovou latinskoamerickou mocnost po příští čtyři roky. Bolsonaro je podle deníku The Guardian prvním prezidentem od devadesátých let, který ve volbách neobhájil mandát a musí úřad opustit po jednom volebním období.
Sčítání hlasů bylo velmi dramatické. První výsledky, které se začaly objevovat krátce po nedělním uzavření volebních místností ve 21:00 SEČ, totiž ukazovaly náskok krajně pravicového Bolsonara o několik procentních bodů. Jak se zvyšoval počet sečtených obvodů, začal se Bolsonarův náskok snižovat a nakonec se poměr obrátil.
Pro Lulu hlasovalo zhruba o dva miliony lidí více než pro Bolsonara, celkem se hlasování mohlo zúčastnit 156 milionů voličů.
Hlasování se v neděli obešlo bez násilných střetů. Agentura Reuters ale upozornila na obvinění směřující proti brazilské dálniční policii, která podle kritiků na chudém severovýchodě Brazílie rozmístila řadu kontrolních stanovišť. Někteří si to vykládají jako pokus zabránit příznivcům Luly hlasovat. Šéf dálniční policie dal v minulosti najevo, že podporuje Bolsonara.
Šéf brazilského volebního úřadu TSE Alexandre de Moraes, který je zároveň soudcem brazilského nejvyššího soudu, nařídil ukončení kontrol. Zároveň ale rozhodl, že není nutné nechat volební místnosti otevřené déle.
Nedělním hlasováním vyvrcholil vyhrocený souboj mezi sedmašedesátiletým Bolsonarem a o deset let starším Lulou. Zatímco Bolsonaro čelil časté kritice, a to i zahraniční, kvůli populismu a opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa, před Lulou zase varovali někteří investoři a podnikatelé postrádající konkrétní ekonomický plán, který je podle nich obzvlášť důležitý v této kritické době.
První kolo voleb vyhrál začátkem října Lula, který byl hlavou státu v letech 2003 až 2010, když získal 48,4 procenta hlasů, Bolsonaro obdržel 43,2 procenta.
