Před rokem podepsali v Bílém domě představitelé Izraele, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu mírové dohody. Byl to vrchol snahy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa o sblížení židovského státu a sunnitských monarchií Perského zálivu.
„Po desetiletích konfliktů a rozdělení vidíme úsvit nového Blízkého východu,“ řekl 15. září 2020 Trump. Rok poté už není ve funkci, ale toto jeho dědictví přežilo.
Potvrzuje to i zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. „Na podpoře narovnání vztahů mezi Izraelem a arabskými státy se vzácně shodují jinak silně znesvářené skupiny kolem současného prezidenta Joea Bidena a jeho předchůdce Donalda Trumpa.“
Dodal, že demokraté dokonce už loni v září před volbami ocenili konání ceremoniálu v Bílém domě, byť zdůrazňovali hlavně vlastní zásluhy. Vzpomínkové akce k prvnímu výročí dohod se tak v úterý zúčastnil Trumpův vyjednávač Jared Kushner i lidé z okolí Joea Bidena.
Z arabských zemí, které normalizovaly vztahy s Izraelem, jsou nejvlivnější Spojené arabské emiráty. S židovským státem udržovaly neveřejné styky už léta. Spojují je ambiciózní zahraniční politika, hlad po obchodu a technologiích a obavy z narůstající asertivity Íránu, uvedl zpravodaj ČT v Dubaji Jakub Szántó.
K Emirátům a Bahrajnu se přidaly i Súdán a Maroko. Už delší dobu mají styky s Izraelem Jordánsko a Egypt. „Právě mám za sebou první návštěvu u prezidenta Egypta. Schůzka byla velice důležitá a proběhla velmi dobře,“ hodnotil setkání letos v září izraelský premiér Naftali Bennett.
Diplomatický průlom z loňského roku se ale netýká největší země arabského poloostrova. Saúdská Arábie stále formálně neznormalizovala své styky s Izraelem. Obě země ovšem udržují kontakty a Izraelci můžou přelétat saúdský vzdušný prostor.
Vztahy Izraele s Palestinci zůstávají chladné
Zatímco Izrael získává podporu od států Perského zálivu, ta geograficky nejbližší arabská vláda zůstala chladná. Palestinská samospráva označila loňské dohody za zradu.
„Otočili se zády k právům palestinského lidu, k palestinskému státu, k dvoustátnímu řešení i k Jeruzalému,“ hodnotil loni v srpnu dohody prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.
V izraelsko-palestinském případě totiž nejde jen o zdvořilosti, turismus a obchod, ale o hranice, území a nároky, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. A dodal, že „tady se na zápis do učebnic dějepisu zatím čeká“.
