Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), v úterý podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. Opozice nový disciplinární zákon označuje jako cestu k právnímu „polexitu“. Duda, stejně jako vládnoucí strana, tvrdí, že norma zastaví chaos v soudnictví. Změny se promítají i do kampaně před květnovými prezidentskými volbami.
Podle novely hrozí pokuty, disciplinární řízení nebo propuštění například těm soudcům, kteří zpochybňují kompetence k rozhodování svých kolegů. Nově se také nesmí zapojovat do veřejné činnosti, která by nebyla slučitelná s principem nezávislosti soudců a soudů. Polská média kritická vůči PiS v této souvislosti často mluví o „náhubkovém“ nebo „restriktivním“ zákonu.
Polská opozice a další kritici novinek varují, že upravené předpisy umožní trestat a odvolat z funkce neposlušné soudce, kteří se staví proti změnám v justici prosazovaným současnou národně-konzervativní vládou.
Dotknout by se to mohlo třeba soudců, kteří by zpochybňovali pravomoc nových kolegů dosazených takzvanou soudcovskou radou. Orgán, o jehož obsazení rozhoduje parlament ovládaný vládní PiS, má pravomoc navrhovat prezidentovi nové soudce. Právě to, že o složení této klíčové soudcovské rady přímo rozhodují politici, je jedním z hlavních důvodů, proč justiční reformu kritizuje Rada Evropy i Evropská komise.
Evropská komise prozkoumá, zda je změna v souladu s unijním právem
„Je to smutný den pro Polsko, pro Evropskou unii, právní stát a právní jistotu občanů,“ reagoval na podpis zákona polský ombudsman Adam Bodnar. Polsko podle něj udělalo krok ve směru „právního polexitu“ z Evropské unie. „Prezident svým podpisem potvrdil převrat a útok na zásady právního státu. Je to den hanby,“ myslí si kandidátka největší opoziční strany na prezidentku Małgorzata Kidawová-Błońská (Občanská platforma).
„Dali jsme najevo naše pochyby ohledně více záležitostí,“ uvedl mluvčí Evropské komise. Ta bude podle něj nyní analyzovat text konečné verze zákona a ověřovat, zda je v souladu s unijním právem.
Komise může Polsko zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Kvůli možným potížím s právním státem také ostatní země EU vedou s Polskem řízení, které teoreticky může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU. „Potřebujeme víc komunikovat a víc si vysvětlovat, co jsou parametry právního státu,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová.
Vláda uklidňuje, že žádný – ani právní – polexit nehrozí. Tvrdí, že reforma je v souladu s ústavou. A ta podle ní stojí i nad evropským právem. „Mám radost, že se prezident pro tento krok rozhodl. Je to konečně věc, která stabilizuje náš justiční systém,“ řekl v polském rozhlase mluvčí vlády Piotr Müller.
„Já jsem prezident Polské republiky a říkám: nebudou nám tu v cizích jazycích nakazovat, jaký systém máme mít v Polsku a jak máme nakládat s polskými záležitostmi,“ uvedl v lednu Duda.
