Zahraniční investoři mají obavy z dalšího vývoje v Polsku, kde konzervativní vláda provedla řadu kontroverzních kroků. Vlivná mezinárodní finanční agentura Moody´s varovala před snížením ratingu kvůli prohlubující se ústavní krizi. Jednobarevný kabinet strany Právo a spravedlnost (PiS) ale trvá na tom, že polská ekonomika je zdravá.
Polský pravicový kabinet dostal po šesti měsících vlády už druhou žlutou kartu. Po agentuře Standard & Poor's jí poprvé po dvaceti letech chtěla snížit rating také americká Moody's. „Zahraniční investoři sledují Polsko se znepokojením. Je to jasný signál pro trh: vidíme aktuální situaci v Polsku, jsme jí znepokojeni a čekáme, co bude dál,“ konstatoval v pátek ekonomický analytik Polityka Insight Andrzej Bobiński.
Agentura nicméně v sobotu jen zhoršila ratingový výhled ze stabilního na negativní, hlavní úvěrový rating Polska agentura ponechala na stupni A2. Podle Moody's hovoří pro zachování hlavního ratingu diverzifikovaná ekonomika, která vykazuje silný růst hrubého domácího produktu (HDP). Země je přitom schopna vypořádat se i s útlumem v globální ekonomice, uvedli ve zprávě analytici ratingové agentury. Agentura nicméně upozornila, že by mohla ratingovou známku Polska snížit, pokud by se zhoršil stav rozpočtu nebo investiční klima.
Polskem otřásá ostrý spor o tamní ústavní soud. Podle kritiků byla instituce změnami prosazenými vládou v podstatě paralyzována.
Sám ústavní soud začátkem března označil pravidla prosazená konzervativci za neústavní. Premiérka Beata Szydlová ale odmítla jeho rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku s tím, že nešlo o skutečné zasedání ústavních soudců, tudíž nález považuje za nelegitimní.
Její krok vzbudil řadu kritických ohlasů mezi opozičními politiky i na sociálních sítích. Nejvyšší soud nedávno uvedl, že stanovisko ústavního soudu je platné.
Polskou vládu už napomenul europarlament a Evropská komise zahájila vůči Polsku proceduru, při níž by se mělo zjistit, zda není ohrožen polský právní stát a demokracie.
Masivní protivládní protesty v ulicích přitom znejišťují zahraničí. Podle agentury Bloomberg odteklo za poslední rok z Polska rekordních 50 miliard dolarů.
Důvěru zahraničního kapitálu nebudí ani velká vládní pomoc rodinám, Polákům s úvěry ve švýcarských francích a plány snížit věk odchodu do důchodu. V zahraničí se nelíbí ani snaha víc danit zahraniční kapitál.
„Banky zvládnou vyšší zdanění aktiv. Nejhorší je ale vládní plán na převalutování hypotečních úvěrů (ze švýcarských franků na zloté). To může bankovní sektor zabít,“ podotkl Piotr Kuczynski z bankovního domu Xelion.
Polská pravicová vláda ale tvrdí, že mezinárodní ratingy pro ni nejsou klíčové. Rozhodující jsou podle ní konkrétní čísla a investice. Polská ekonomika podle ní roste sice pomaleji, ale pořád stabilně. „Polsko bylo od vypuknutí finanční krize v roce 2008 jednou z mála ekonomik, která neustále rostla,“ připomněl investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Do země také míří noví investoři. Německý koncern Daimler Benz nedávno ohlásil plán postavit nedaleko Vratislavi velkou továrnu na motory v hodnotě 500 milionů eur. Otevřít ji chce v roce 2019.
„Tato investice svědčí o přitažlivosti Polska pro zahraniční investory i o dobrém stavu zdejší ekonomiky,“ prohlásil vicepremiér a ministr hospodářství Mateusz Morawiecki. Podle analytiků ale snižování ratingu ovlivní i kurz zlotého a prodraží úvěry.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
- Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
