Polská demokracie v ohrožení, varuje v rezoluci europarlament

Polská vláda v režii konzervativní strany Právo spravedlnosti (PiS) svými kroky ohrožuje demokracii a právní stát, uvádí se v nezávazné rezoluci, kterou schválili europoslanci. Politiky znepokojuje zejména ochromení polského ústavního soudu. Po Varšavě žádají okamžitou nápravu situace.

Europoslanci nejnovější rezolucí podpořili lednové rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru. Ta by mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU. Bruselu se nelíbí hlavně novela zákona o ústavním soudu, která podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi.

Ústavní experti Rady Evropy z takzvané Benátské komise nedávno varovali, že kroky nové polské konzervativní vlády „oslabují demokracii, respektování lidských práv a právní stát“.

Polský ústavní soud sám označil nová pravidla za neústavní. Premiérka Beata Szydlová ale odmítla jejich rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku s tím, že nešlo o skutečné zasedání ústavních soudců, tudíž nález považuje za nelegitimní. Její krok vzbudil řadu kritických ohlasů mezi opozičními politiky i na sociálních sítích.

Polský ústavní soud
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Europarlament nyní vybídl Varšavu ke zveřejnění nálezu. Poslanci zdůraznili, že všechna opatření přijatá v souvislosti s Polskem musí být respektována na základě subsidiarity, ale hodnoty a zásady zakotvené v unijních smlouvách a mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv musí dodržovat každý členský stát EU.

  • Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
  • Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.

Europarlament zároveň nepodpořil polského konzervativního europoslance Janusze Wojciechowského do Evropského účetního dvora kvůli pochybám o jeho politické nezávislosti.

Čeští poslanci hlasovali pro i proti

Čeští europoslanci jsou v otázce rezoluce rozdělení. Předseda právního výboru europarlamentu lidovec Pavel Svoboda jí dal zelenou. „Bylo to Polsko, které si vyžádalo stanovisko Benátské komise, a tak je překvapivé, že jej nenaplňuje. Věřím, že i toto usnesení pomůže k tomu, že Polsko udělá rozumné kroky a celá záležitost bude odstraněna z povrchu zemského,“ konstatoval Svoboda.

Naopak europoslanec Jan Zahradil (ODS), který je ve stejném klubu jako polští konzervativci, považuje rezoluci za chybu a vměšování do poměrů členské země EU. Zahradil spolu se svým stranickým kolegou Evženem Tošenovský hlasoval proti, Jan Keller z frakce sociálních demokratů se zdržel.

Polská premiérka Beata Szydlová
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Ústavní soud chtěla ovládnout už minulá vláda, brání se Varšava

Polští konzervativci považují rezoluci za škodlivou. Vládní mluvčí se vyjádřil, že spor by měl vyřešit polský parlament, kde má ovšem vládní strana pohodlnou většinu, a rezoluci europarlamentu označil za protipolský výsledek udavačství opozice.

Také náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański návrh rezoluce kritizuje – obraz situace v Polsku prý podává chybně, protože opomíjí snahu předchozí parlamentní většiny o ovládnutí ústavního soudu.

Rezoluce podle něj nepřispěje k vyřešení sporu, ale naopak upevní nesmiřitelný postoj opozice, odmítající pokusy vládní strany o kompromis. Důsledkem podle náměstka bude i odcizení unijních institucí polské veřejnosti.

Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna naopak označil rezoluci za podporu svobody v Polsku a za výstrahu vládní straně PiS a její vládě, že jejich počínání nezůstane v Evropě bez odpovědi.

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb,bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
  • Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 6 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 7 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...