V polské metropoli vyrostla nejvyšší budova v Evropské unii. Po instalaci antény dosáhl mrakodrap s názvem Varšavská věž 310 metrů. O deset metrů tak překonal sídlo Commerzbank v německém Frankfurtu nad Mohanem. Původně měl být hotový loni, nyní se s otevřením počítá příští rok.
Do čela nejvyšších budov ve 27 zemích EU dostala budovu osmdesátimetrová ocelová anténa. Zásadní výzvou pro stavaře byla logistika, tedy jak dostat materiál na poměrně malou parcelu v samém centru města. A taky koordinace až třinácti set dělníků.
„Konstrukce se vlivem vlastní tíhy snižuje, takovou budovu je třeba postavit o několik centimetrů vyšší, než je v projektu, aby se nakonec dosáhlo správné výšky,“ řekl k tomu vedoucí stavebního projektu Maciej Olczyk.
V 53. patře má být vyhlídková terasa. Zatím není dokončena. Do výšky 230 metrů má přilákat co nejvíc místních i turistů. Zbytek mrakodrapu se pronajme, zájem je veliký. „Je to okolo 70 tisíc metrů čtverečních užitkové plochy, z nichž větší část jsou kanceláře. Je tam i panoramatická restaurace,“ řekl vedoucí investičního projektu Marcin Chruśliński.
Jak se vypořádat se stíny minulosti
Stavba znamená pro polskou metropoli důležitou historickou a symbolickou změnu. O 73 metrů překonala dosud nejvyšší budovu ve Varšavě – Palác kultury a vědy, který si prvenství držel od roku 1955.
Autoři Varšavské věže neskrývají, že chtěli milovanému i nenáviděnému daru od Stalina roli ikony metropole přebrat. V panoramatu města ale zůstává jeho socialistickorealistická silueta dál výrazná. Kolem paláce přitom vyrůstají další mrakodrapy.
„Je to též léčení jistých komplexů z minulosti. Varšava ten svůj trochu opožděný rozvoj stavební expanze dohání jistou snahou ukázat, že je moderním, novodobým městem s krásnou architekturou,“ poznamenal architekt a bývalý předseda Asociace polských architektů Mariusz Ścisło.
Do výšky developery ženou hlavně mimořádně vysoké ceny pozemků. Kritikům takové zástavby vadí i to, že se často neřeší dopravní dostupnost a parkování.
