V polské metropoli vyrostla nejvyšší budova v Evropské unii. Po instalaci antény dosáhl mrakodrap s názvem Varšavská věž 310 metrů. O deset metrů tak překonal sídlo Commerzbank v německém Frankfurtu nad Mohanem. Původně měl být hotový loni, nyní se s otevřením počítá příští rok.
Polsko má nejvyšší budovu v Evropské unii. Jmenuje se Varšavská věž
Události: Nejvyšší budova v EU (zdroj: ČT24)
Do čela nejvyšších budov ve 27 zemích EU dostala budovu osmdesátimetrová ocelová anténa. Zásadní výzvou pro stavaře byla logistika, tedy jak dostat materiál na poměrně malou parcelu v samém centru města. A taky koordinace až třinácti set dělníků.
„Konstrukce se vlivem vlastní tíhy snižuje, takovou budovu je třeba postavit o několik centimetrů vyšší, než je v projektu, aby se nakonec dosáhlo správné výšky,“ řekl k tomu vedoucí stavebního projektu Maciej Olczyk.
V 53. patře má být vyhlídková terasa. Zatím není dokončena. Do výšky 230 metrů má přilákat co nejvíc místních i turistů. Zbytek mrakodrapu se pronajme, zájem je veliký. „Je to okolo 70 tisíc metrů čtverečních užitkové plochy, z nichž větší část jsou kanceláře. Je tam i panoramatická restaurace,“ řekl vedoucí investičního projektu Marcin Chruśliński.
Jak se vypořádat se stíny minulosti
Stavba znamená pro polskou metropoli důležitou historickou a symbolickou změnu. O 73 metrů překonala dosud nejvyšší budovu ve Varšavě – Palác kultury a vědy, který si prvenství držel od roku 1955.
Palác kultury a vědy ve Varšavě (pohled na palác z roku 1960)
Autoři Varšavské věže neskrývají, že chtěli milovanému i nenáviděnému daru od Stalina roli ikony metropole přebrat. V panoramatu města ale zůstává jeho socialistickorealistická silueta dál výrazná. Kolem paláce přitom vyrůstají další mrakodrapy.
„Je to též léčení jistých komplexů z minulosti. Varšava ten svůj trochu opožděný rozvoj stavební expanze dohání jistou snahou ukázat, že je moderním, novodobým městem s krásnou architekturou,“ poznamenal architekt a bývalý předseda Asociace polských architektů Mariusz Ścisło.
Do výšky developery ženou hlavně mimořádně vysoké ceny pozemků. Kritikům takové zástavby vadí i to, že se často neřeší dopravní dostupnost a parkování.
Nejvyšší budovy v Evropské unii