Anulování výsledků voleb v Istanbulu podle opozice poškozuje principy právního státu v zemi. Rozhodnutí turecké ústřední volební komise kritizovali také německý ministr zahraničí Heiko Maas a rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Kdo neakceptuje demokratické volby, nemá v EU co dělat,“ prohlásil Kurz. Stoupenci opozice vyšli na protest do ulic Istanbulu. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana opakování voleb naopak posílí demokracii.
Rozhodnutí o novém hlasování, které se bude konat 23. června, vyvolalo v pondělí protesty po celém Istanbulu. Stovky lidí se shromáždily v řadě čtvrtí, kde bouchali do hrnců a pánví a pokřikovali protivládní slogany.
„Jakékoli neohlášené protesty, zvlášť na těch nejexponovanějších místech, jsou velmi pečlivě hlídány a okamžitě ukončovány policií,“ informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Erdogan ale rozhodnutí hájí. V projevu v parlamentu uvedl, že místní volby v Istanbulu poznamenaly nesrovnalosti a „organizovaná korupce“. Jejich opakování podle něj pomůže posílit demokracii. Odsoudil také vyjádření zástupců podnikatelských sdružení, která rozhodnutí o nových volbách kritizovala.
Kritické ohlasy se ozývají rovněž z Evropy. „Rozhodnutí ústřední volební komise anulovat místní volby v Istanbulu podle nás není transparentní ani pochopitelné,“ uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Podle něj je třeba dodržovat demokratické principy.
EU požaduje férové volby
„Kdo neakceptuje demokratické volby, nemá v EU co dělat,“ míní rakouský kancléř Kurz. Podle něj by měla Unie ukončit přístupové rozhovory s Ankarou. Připomněl, že Turecko systematicky omezuje svobodu projevu a tisku.
„Zajištění svobodného, férového a transparentního volebního procesu je nezbytné pro každou demokracii a stojí v centru vztahů Unie s Tureckem,“ upozornila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. V podobném duchu se vyjádřila také francouzská vláda.
Evropský parlament varoval, že krok naruší důvěryhodnost demokratických voleb v Turecku. „Toto nehorázné rozhodnutí ukazuje, že se Erdoganovo Turecko pohybuje směrem k diktatuře,“ uvedl na Twitteru europoslanec a šéf liberální frakce v Evropském parlamentu Guy Verhofstad.
Turecký opoziční lídr Ekrem Imamoglu z Lidové republikánské strany (CHP) mluví o zradě, potvrdil však opětovnou kandidaturu. „Naše demokracie utržila velkou ránu. Musíme to společně napravit,“ řekl Imamoglu.
Velmi těsný výsledek
Boj o křeslo starosty patnáctimilionové metropole znovu svede s tureckým expremiérem Binalim Yildirimem z vládní Erdoganovy konzervativní strany AKP, který koncem října v Istanbulu prohrál o 13 tisíc hlasů.
AKP výsledky napadla a volební komise jí v pondělí dala za pravdu. Ve svém zdůvodnění uvedla, že pochybení nastalo kvůli tomu, že někteří lidé pracující ve volebních místnostech nebyli zaměstnanci státní správy. „Druhá výtka byla, že ne všechny listiny s oficiálními výsledky byly podepsány,“ doplnil zpravodaj Černohorský.
Příznivci Imamoglua se se zrušením místních voleb nehodlají smířit. Pro ně zůstává starostou Istanbulu dál. „Neplatí žádná práva, žádné zákony, ale půjdeme k znovu k volebním urnám a budeme volit. Vše bude v pořádku a tentokrát zvítězíme s více hlasy,“ je přesvědčena obyvatelka Istanbulu Senay Canová.
Anulování voleb naopak přivítali v táboře AKP. Pro ni je to příležitost alespoň částečně odčinit porážku, kterou strana utrpěla v největších městech včetně Ankary.
