V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.
Nejtvrdší boje zuří u Charkova a v Donbasu. Ukrajinci sestřelili další ruská letadla
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
„Během posledních dvou dnů nepřítel změnil taktiku boje na obloze a soustředil své aktivity na východ země. Při náletech v Charkovské oblasti ztratili (Rusové) čtyři letadla, dříve přišli o stíhací bombardér Su-34, a jeden bezpilotní letoun,“ uvedl mluvčí letectva Jurij Ignat podle serveru Ukrajinska pravda.
Šéf správy východoukrajinské Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Unian upozornil na to, že ve městech Rubižne a Popasna panuje „příšerná humanitární situace“. „Máme velký problém dovézt pomoc do těchto měst, které jsou terčem neustálého ostřelování,“ řekl. Dodal, že řidičům aut by hrozila smrt a vozidlům zničení.
Unian uvádí, že ruské síly na asi dvacetitisícovou Popasnou útočí různými typy zbraní, hlavně ale podnikají letecké údery. Podle Hajdaje v Lysyčansku vyhořel zásobník na ropu v místním skladu pohonných hmot. Město prý celou středu bylo terčem ostřelování. Poničeny byly desítky domů a podle předběžných informací přišli o život dva lidé.
Ruská armáda udržuje své pozice západně a východně od Kyjeva, ačkoliv omezený počet jejích jednotek se stáhl. „Na předměstích se pravděpodobně v nejbližších dnech odehrají tvrdé boje,“ varovalo britské ministerstvo obrany. Ruské raketové útoky a ostřelování neustaly v oblasti severoukrajinského Černihiva navzdory tomu, že Moskva naznačovala, že chce v této oblasti omezit bojové aktivity, uvedlo také ministerstvo obrany v Londýně.
Mimořádně složitá situace na jihu Ukrajiny a v Donbasu, popisoval Zelenskyj
Ve čtvrtečním videoprojevu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává mimořádně obtížná a Rusko posiluje své pozice u obléhaného přístavního města Mariupol.
„Čekají nás bitvy. Stále musíme ujít velmi obtížnou cestu, abychom získali vše, co chceme,“ uvedl Zelenskyj. „Ať se stane cokoli, všichni musíme myslet na budoucnost, na to, jaká bude Ukrajina po této válce, jaké budou naše životy, protože je to boj o naši budoucnost,“ dodal podle serveru Kyiv Independent.
Červený kříž zasažen
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová uvedla, že mariupolský sklad Červeného kříže byl zasažen ruskými nálety a dělostřelectvem, přestože jeho střecha je označena symbolem červeného kříže, „což značí přítomnost zraněných osob nebo civilního či humanitárního nákladu“.
Mluvčí Červeného kříže Jason Straziuso řekl americké stanici CNN, že od 15. března v objektu nikdo z personálu nebyl. Organizace podle něj neví, jak byla budova od té doby využívána.
Podle Británie v Mariupolu, jehož dobytí je pro Rusko důležitým cílem, pokračují tvrdé boje. Ukrajinské síly ale nadále ovládají centrum tohoto přístavního města u Azovského moře. Do města míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně z obléhaného města evakuovat civilisty. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek večer sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Podle ruského generála Michaila Mizinceva se tak Moskva rozhodla na základě žádosti, kterou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předložili francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.
Dnipro (dříve Dněpropetrovsk) leží na jihovýchodě Ukrajiny a dosud bylo město útoků do značné míry ušetřeno, připomíná DPA. Ukrajinská strana minulý týden informovala, že u Dnipru ruské rakety zasáhly vojenskou jednotku a silně poškodily kasárna. Naopak Mariupol se stal symbolem ruské invaze, více než polovina jeho obyvatel utekla, ostatním se to ale kvůli soustavnému ostřelování nedaří.
K Mariupolu míří humanitární pomoc
Do Mariupolu míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně z obléhaného města evakuovat civilisty, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. „Děláme vše pro to, aby autobusy do Mariupolu dorazily a vyzvedly lidi, kteří se z města ještě nedostali,“ uvedla. O vyslání konvoje na jihovýchod země Kyjev podle ní rozhodl poté, co Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) potvrdil ruský souhlas s otevřením bezpečného koridoru.
Týmy ICRC jsou spolu s humanitární pomocí na cestě do Mariupolu a jsou připraveni civilisty evakuovat. Samotný odvoz lidí z města se čeká v pátek, uvedl mluvčí organizace.
„Z logistických a bezpečnostních důvodů budeme připraveni operaci provést zítra, v pátek, za předpokladu, že se všechny strany dohodnou na přesných podmínkách včetně trasy, času zahájení a délky trvání,“ upřesnil mluvčí.
Na zpáteční cestě má kolona autobusů projet přes Rusy okupovaný Berďansk a zamířit do asi dvě stě kilometrů vzdáleného Záporoží.
Podobně jako v předchozích dnech vzniknou dva další humanitární koridory, a to z Melitopolu a Enerhodaru v Záporožské oblasti. K evakuačním konvojům z těchto měst se mohou připojit lidé v osobních automobilech, bezpečnost podle Vereščukové zaručí ukrajinská armáda.
Zatímco v úterý se podle gubernátora Záporožské oblasti kvůli ruským jednotkám nepodařilo ze tří jihoukrajinských měst evakuovat žádné civilisty, podle vicepremiérky třemi koridory ve středu uprchlo 1530 lidí.
Strategicky položený Mariupol na začátku března obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Podle mariupolského starosty se ve zdevastovaném městě stále nachází přes 160 tisíc ze zhruba 400 tisíc obyvatel, kteří zde žili před válkou. Předchozí pokusy o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhaly, z čehož se obě strany viní navzájem. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty.
Rusové se stáhli z Černobylu, uvedla společnost Enerhoatom
Z jaderné elektrárny Černobyl a letiště Hostomel u Kyjeva se zcela stáhly ruské jednotky. Uvedla to ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny. Ruské jednotky, které dříve obsadily elektrárnu, se vydaly ve dvou kolonách směrem k běloruské hranici, doplnila společnost. Agentura AFP s odkazem na zdroj v Pentagonu už dříve uvedla, že se Rusové začali stahovat.
„Podle pracovníků Černobylské jaderné elektrárny se v současné době v areálu jaderné elektrárny nenacházejí žádné cizí osoby,“ uvedl Enerhoatom v prohlášení. V samostatném příspěvku společnost podle agentury Reuters napsala, že ruská strana formálně souhlasila s tím, že předá zpět Ukrajině odpovědnost za ochranu Černobylu. Ruské úřady se k těmto informacím dosud nevyjádřily.
Enerhoatom potvrdil rovněž zprávy médií, že Rusové v takzvaném rudém lese, který se rozkládá v bezprostřední blízkosti elektrárny a absorbuje velké množství radioaktivního prachu, vykopali zákopy a vytvořili další opevnění. Tímto způsobem se vystavili značným dávkám radiace, při prvních známkách radiační otravy propadli panice a začali se chystat k odchodu. „Mezi vojáky propukla téměř vzpoura,“ napsala společnost ve vyjádření.
Agentury Ukrinform a Unian zároveň píší, že s sebou ruské jednotky při odchodu z Černobyluo odvedly příslušníky ukrajinské národní gardy, které tam držely jako zajatce od 24. února. Agentury se přitom odvolávají na Enerhoatom a také starostu Slavutyče, podle něhož se jedná o výměně zajatců. Kolika lidí se to týká, však média nezmiňují.
Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ale na Twitteru zpochybnila věrohodnost informací, že se u vojáků hromadně projevily příznaky ozáření. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ napsala. Reagovala tak na zprávu, že oblast opustilo sedm autobusů ruských vojáků, kteří vykazovali známky radiační otravy.
Soustředí se Rusové na východ Ukrajiny?
Ruskému ostřelování nadále čelí také město Irpiň nedaleko Kyjeva, přestože Moskva slibovala deeskalaci bojů kolem metropole. Podle starosty města Oleksandra Markušyna na Irpiň dopadají rakety a dělostřelecké i minometné granáty. Markušyn také upozorňuje, že ruské tanky na dvou ulicích pálily do civilistek, píše BBC.
Ukrajinská armáda deklaruje, že za poslední den sestřelila čtyři ruská letadla a dvě rakety. „Během posledních dvou dnů nepřítel změnil taktiku boje na obloze a soustředil své aktivity na východ země. Při náletech v Charkovské oblasti ztratili (Rusové) čtyři letadla, dříve přišli o stíhací bombardér Su-34, a jeden bezpilotní letoun,“ uvedl mluvčí letectva Jurij Ignat podle serveru Ukrajinska pravda.
Ukrajinská armáda podle generálního štábu získala kontrolu nad trojicí obcí na hranici Chersonské a Dněpropetrovské oblasti: Orlove, Zahradivku a Kochubejivku. Ve čtvrtek odpoledne pak přišly zprávy od ukrajinské armády, že její výsadkové jednotky společně s dalšími silami osvobodily pět vsí v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. Konkrétně jde o obce Zatyššja, Malynivka, Vesele, Zelenyj Haj a Červone.
Moskva slíbila, že v poslední březnový den umožní evakuaci obyvatel ze zdevastovaného Mariupolu. Klid zbraní by měl trvat od desáté hodiny dopolední místního času a humanitární koridor má vést do Záporoží skrze ruskými jednotkami ovládaný Berďansk.
NATO: Ruská armáda se přeskupuje, dají se čekat další útoky
Severoatlantická aliance očekává další ruské útoky na Ukrajině navzdory nedávným slovům Moskvy o stahování vojáků z okolí Kyjeva. Prohlásil to ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož se ruské jednotky pouze přeskupují, avšak dále udržují pod tlakem i ukrajinskou metropoli. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal.
Rusko v úterý oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Velení ukrajinské armády poté uvedlo, že zaznamenalo stahování některých jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti směrem do Běloruska, hromadný odchod však nenastal. Kyjev i jeho západní spojenci se obávají, že cílem Ruska může být rozhodující ofenziva na východě Ukrajiny.
„Rusko se pokouší přeskupit, dozásobit a posílit svou ofenzivu v oblasti Donbasu. Zároveň udržuje pod tlakem Kyjev a další města. Takže můžeme očekávat další útoky, které přinesou ještě více utrpení,“ řekl novinářům Stoltenberg při prezentaci výroční zprávy Aliance za rok 2021.
OSN: Od začátku invaze zemřelo nejméně 1232 civilistů
Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů. Oznámil to ve středu Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 112 dětí. Ukrajinská ombudsmanka ve stejný den informovala o celkem 148 zabitých a 232 zraněných dětech.
OHCHR zaznamenal kromě 1232 zabitých civilistů také 1935 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva zvlášť zmiňuje oběti v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Na tamním území, které kontroluje ukrajinská vláda, OHCHR zaznamenal 338 zabitých a na teritoriu ovládaném proruskými separatisty pak 66 mrtvých. V ostatních regionech Ukrajiny potvrdil 828 zabitých. Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu, Volnovachy, Izjumu, Popasné nebo města Irpiň, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.